Tajemství dlouhověkosti

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nedávno se mi do rukou dostala starší, leč zajímavá kniha, nesoucí název Kořeny dlouhověkosti, jejímž autorem je Dr. Lubomír Žvak. Ten ve svém díle zpovídá skupinu respondentů starších 80 let věku, pocházejících ze dvou různých oblastí. Jedněmi z nich jsou obce Těrlicko a Hradiště u Havířova, druhou je jihomoravská obec Borkovany v okrese Břeclav.

. Ve svém dílku píše: „Lidé, o kterých vyprávím, jsem znal osobně, neboť pocházím z Těrlicka. Znám je většinou z chlapeckých let. Otec měl obchod s hospodářskými stroji, které byly nezbytné k provozování zemědělství. Tito hospodáři a hospodyně chodili do obchodu kupovat nebo si prohlížet novinky. Za dvacet let, kdy jsem zde nebyl, se tito lidé za tu dobu v podstatě nezměnili. To mě velice překvapilo a vyvolalo ve mně zvědavost, co je příčinou jejich nestárnutí.“

„Všechny současné besedy se uskutečnily během ledna až dubna 1992 v počtu padesáti. Ve výpovědích lidí jsem se snažil zachytit zdravotní stav, zejména vážné choroby prodělané v minulosti. Největší pozornost věnuji stravovacím zvyklostem (oblíbená jídla, sůl, maso, vejce, obiloviny, okopaniny, nápoje, byliny, koření). Skladba sledované skupiny dlouhověkých od 80-95 let odpovídá větší vitalitě žen (60 %) vyzbrojených lepšími fyziologickými funkcemi k dlouhověkosti než je tomu u mužů (40 %). Závěry z pozorování a rozborů prozrazují ideální zvyklosti příslušníků nejstarší žijící generace, kvalitní stravu a stravovací zvyklosti. Tato generace žila a žije ve shodě s životním prostředím, ctí přírodu, kterou svým způsobem života respektuje. Lidé jsou tak odměněni vysokým věkem, vyrovnaností a moudrostí stáří, kterému nechybí úsměv, vlídnost, tolerance a porozumění.“7

Strava a dlouhověkost

Ze své profese, setkám-li se s dlouhověkým člověkem, mám tendence se vyptávat na jeho životní styl, stravování, míru stresu, pohyb, odpočinek, životní náplň a radost. Často se tyto výpovědi shodují. Bývá zdůrazněn stravovací aspekt, kdy dlouhověcí lidé propagují spíše střídmější jídelníček, založen na sezónních, tuzemských potravinách. Nechybí dostatek zeleniny a ovoce, často se vyskytuje česnek, cibule, červená řepa, mrkev, jablka, hrušky a švestky. Základem jídelníčku bývají polévky, zeleninové či kvalitní, dlouho táhlé vývary. Pečivo vždy žitné, z mléčných výrobků je to většinou jen žervé, zakysané mléčné výrobky, velmi často kyška. Většina dlouhověkých lidí popíjela během života kozí mléko. Maso nebývá nedílnou součástí dne, dlouhověcí jej upřednostní maximálně párkrát týdně. Častá nebývají ani vejce. Z příloh se často objevují brambory. Někteří upřednostňují také kaše, ovesnou či jahelnou. Sladí se omezeně.

Vzpomenu-li své dlouhověké prarodiče, všichni se stravovali obdobně, střídmě, kvalitní žitné pečivo, máslo, tvarohové pomazánky, zelenina, kus domácího hovězího masa, vepřové, brambor, bílý jogurt, kyška, velmi často polévky, lehké zeleninové omáčky, pokud vejce, tak vždy domácí. Luštěniny, často čočka a hrách. Většina pokrmů byla seskládána svépomocí, v naší rodině se vždy hodně zavařovalo, to, co bylo sezónní, se zpracovalo a ponechalo na dlouhou zimu. Ráda vzpomínám na naložené zelí, taktéž i tibetský kefír, fermentovaný nápoj. Jedna z babiček, 82. letá, stále zahradničí, jezdí na kole. Pohyb platí za nedílnou součást dne, díky čemuž si udržuje zdravou páteř a vůbec všechny kosti. I dnes ve svém věku, udělá bez problémů dřep a prsty u nohou se dotkne nosu. Celý život plavala, vyhledávala slunce, které jí bylo výborným zdrojem vitamínu D. S imunitou na tom byla vždy na jedničku. Stravuje se střídmě, netrpí obezitou, je životním optimistou. Jediným jejím neduhem je kouření, které ji doprovází rovných 60 let.

Budu-li opět citovat Dr. Lubomíra Žvaka, ráda zmíním několik stravovacích zvyklostí, které naplňovaly život jeho dlouhověkých respondentů:

Josef Smelík, Těrlicko, 89 let

Stravovací zvyky: Jí vícekrát denně, snídá v 10 hodin. Rád obědvá česnečku, kterou si vaří 2 x týdně. Dále má rád černou krupici. Sám si připravuje tzv. stirku, což je těsto sražené varem a máčené v mléce nebo troše smetany. Brambory má také velmi rád, obyčejně je jí s kyškou. Solí málo. Z luštěnin si pochutná na rozvařeném hrachu. Maso jí 2 x – 3 x týdně a to v polévce (kousek hovězího). Ryby ani vejce nejí. Někdy si rád dá kuřecí z vlastního chovu. Mastí převážně sádlem s cibulí. Zeleninu má rád, často konzumuje kyselé zelí, kopr. Z ovoce jí převážně jablka a švestky z vlastní zahrady. Alkohol pije velmi málo, občas si koupí pivo. Často pije černý čaj s citrónem. Rád pije domácí mléko nebo kyšku.

U pana Smelíka byla poznámka: vždy pracoval v zemědělství, dnes se doma stará o slepice a psa. Celý život jezdil na kole a to mu vydrželo až doposud. Je usměvavý, činorodý a velmi čilý. Stresy léčí fyzickou prací a cestováním.

Anděla Murzinová, Těrlicko, 89 let, vdova

Stravovací zvyky: snídaně kolem 9. hodiny, jídlo 2 x denně. Kolem 17. hodiny si dá velmi lehkou večeři, nejčastěji brambory s mlékem. Ráda snídá bílou kávu z Melty. Nemá ráda sladké. Solí málo. Ryby má ráda v jakékoli úpravě. Z obilovin má ráda obyčejný chleba, pečivo, krupici, buchty s ovocnou náplní. Fazole, hrášek a čočku má ráda na-zeleno. Mastí sádlem a máslem. Zdůrazňuje oblíbenost tvarohu, ten konzumuje velmi často. Zeleninu jí často, má ráda kyselé zelí. Na zahradě pěstuje jahody, které má velmi v oblibě. Z nápojů ráda konzumuje šťávu z černého rybízu a čaj ze šípků a meduňky lékařské. Sladí pouze medem. Mléko pije hodně, hlavně podmáslí.

U paní Murzinové byla poznámka: od 16 do svých 50 let chodila cvičit. Pracovala v obchodě a často jezdila na kole, až 70 km denně. Velikým jejím koníčkem je zahrada a chov včel.

Václav Matula, Borkovany, 95 let

Stravovací zvyky: od mládí jedl skromně (rád měl chleba pokapaný kozím mlékem). Obyčejně snídá ¼ l mléka a večer jí málokdy, stačí mu čaj nebo bílá káva. Má velmi rád česnečku s chlebem, žaludek má velice dobrý, dobře tráví. Nikdy moc nesolil, maso nemá rád, s výjimkou ryb. Nemá rád vejce. Rád si pochutná na rýži, ale je velkým nepřítelem brambor. Z luštěnin jí rád fazole s kroupami. Mastí výhradně sádlem. Zeleninu má velmi rád, hlavně syrové zelí, cibuli a česnek. Z ovoce konzumuje velmi rád třešně. Alkohol nepije, z nealkoholických nápojů pije čaj a někdy zrnkovou kávu. Mléko pil dříve hodně a často, dnes jej již nekonzumuje. Z bylinkových čajů má velmi rád lipový květ a mateřídoušku.

U pana Matuly byla poznámka: středně vysoké, štíhlé postavy, dobré kondice, má výbornou paměť, silnou vůli, je veselé povahy. Rád tancoval a zpíval.

Jak je vidno, většina respondentů upřednostňuje skromnější typ jídelníčku, založený na tradičních plodinách a výrobcích. Většina z nich zmiňuje potravinové „zázraky,“ jako je kyselé zelí, česnek, cibule, kozí mléko, ale také zeleninu, z ovoce pak jahody, třešně, rybíz. Žádný z nich se nepřejídá. S věkem samozřejmě klesá hodnota bazálního metabolismu, nemáme takové tendence jíst přes limit, život nás naučil pokoře a klidu, jsme vyrovnanější a klidnější, netřeba si tedy starosti kompenzovat cukrem. Všimněte si i bylin, lípa, meduňka, mateřídouška… Většina dlouhověkých se také celý život hýbala, pracovala na poli, zahradě, jezdila na kole. Pohyb, stejně jako strava či umírněná klidná mysl, je alfou omegou kvalitního života. Pohyb má pozitivní vliv na kosterní soustavu, imunitní systém, dobrou náladu, celkovou ohebnost, kvalitu života, kdy i přes pokročilý věk, zmůže dlouhověký člověk prakticky cokoli. Soběstačnost je důležitým pojítkem.

Česnek, globální lék

Na závěr jsem pro vás vybrala jednu z potravin, kterou mnozí respondenti ve svých výpovědích zmiňovali. Česnekem se ve starověku krmili otroci i vojáci, aby zůstali zdraví. Česnek snižuje lipidy, působí proti vzniku trombóz, srážlivosti krve a hypertenzi, má antioxidační, antimikrobiální, antivirové a antiparazitické účinky. Všechny tyto přínosy jsou zdokumentovány více než 1200 farmakologickými studiemi.

Jedna z aktivních složek česneku, allicin, má rovněž významnou protidestičkovou aktivitu. To znamená, že napomáhá předcházet vzájemnému spojování krevních destiček. K pochopení tohoto účinku je třeba si uvědomit, že se má za to, že značný podíl infarktů a mrtvice je způsoben spontánním vznikem sraženiny v cévách. Antikoagulační vliv česneku je tedy velmi důležitým přínosem pro naše zdraví.

A pak je tu ještě rakovina. Epidemiologická data ukazují snížené riziko vzniku rakoviny žaludku a tlustého střeva v oblastech s vysokou mírou konzumace česneku. Česnek může pomoci i v boji s obyčejným nachlazením, já sama, objeví-li se viróza, praktikuji česnekomedovou kúru, během které, po snídani, rozetřu vždy stroužek česneku s troškou medu a sním takto na lžičce. Opakuji co dvě hodiny, kdy končívám zhruba kolem 18:00, později není radno česnek jíst, na noc je pro žaludek těžký.

Abychom z česneku využili jeho plnou sílu, je vždy dobré stroužky rozetřít, rozdrtit, jedině tak se do těla dostává látka zvaná allicin, v celém stroužku, před podrcením, se vyskytuje jeho neaktivní forma, alliin.

Česnekový elixír mládí

Má 82letá babička praktikuje od svých 50 let. Dle jejích slov se cítí po této medicíně vždy výborně. Přesným dodržováním postupu léčení dochází k celkovému omlazení organismu.

Příprava léku: 350 g česneku jemně rozetřít, při loupání česneku nesmí být použito kovu. Uložit v hliněné nádobě, zalít 2 dcl 96 % lihu, nádobu pevně zakrýt a uložit na 10 dní na temném místě v chladu. Lék se používá s 50 g mléka, takto, kdy číslice představují množství aplikovaných kapek:

Den	Ráno	Poledne	Večer
1.	1	2	3
2.	4	5	6
3.	7	8	9
4.	10	11	12
5.	13	14	15
6.	14	13	12
7.	11	10	9
8.	8	7	6
9.	5	4	3
10.	2	1	10
11.	15	20	5

Celková nabídka knih o osobním rozvoji.