Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Každý rok si 20. listopadu připomínáme Světový den chronické obstrukční plicní nemoci, známé také pod zkratkou CHOPN. Poprvé byl vyhlášen v roce 2021. Lékaři uvádějí, že V České republice je touto chorobou postiženo přibližně čtvrt milionu obyvatel a každý rok na ni zemře 1700 osob.
Pod ní jsou spojeny dvojí onemocnění: zánět průdušek a rozedmu plic (emfyzém). Při prvním z nich dochází k poškození stěny průdušek, které se následně pod vlivem neustálých zánětů postupně zužují a tuhnou. Tato snížená průchodnost poškozuje plicní sklípky tak, že se trhají přepážky mezi nimi, a právě při rozedmě dochází k zvětšení a potrhání plicních sklípků. Plicní sklípky jsou duté útvary v plicích podílející se na struktuře plicních váčků. Jsou základní funkční jednotkou plic, v níž dochází k rozptylování (difuzi) plynů mezi vzduchem a krví – tedy k vlastnímu dýchání.
Tím dochází ke sníženému zásobení plic, a tedy krve kyslíkem. Nemocný špatně dýchá, má problém si odkašlat a zhoršují se jeho fyzické možnosti. Proto se často vyhýbá fyzické námaze. Nemoc se u pacientů projevuje namáhavou dušností, obtížným vydechováním a problémy s okysličováním krve. K dalším příznakům patří kašel, vykašlávání hlenů a dušnost. Nemoc se velmi často projevuje u kuřáků, uvádí se, že kouření cigaret je příčinou 80 až 90 % úmrtí na tuto nemoc. Tato nemoc může negativně ovlivnit i některé další orgány, například srdce.
V rámci Světového dne CHOPN nabízejí některá zdravotnická zařízení preventivní kontrolu plicních funkcí pomocí bezplatného měření spirometrie pro osoby ohrožené touto nemocí.
Spirometrie je fyziologický test měřící objem vzduchu, který pacient vdechuje nebo vydechuje v závislosti na čase. Pokud má lékař na základě tohoto měření podezření, podrobí pacienta dalším testům.
Jedná se o bronchodilatačním test, kdy se vyšetření opakuje po podání inhalačního léku, který rozšiřuje průdušky. Z dalších metod je to pak pulzní symetrie, tedy měření okysličování krve pomocí malého kolíčku, který je přikládán na konec prstu či ušní lalůček (známe z období covidu). Při poklesu okysličení krve měřeného pulzním oxymetrem se odebere malé množství krve z kapilárního řečiště k přímému zjištění obsahu kyslíku v krvi.
V diagnostice se užívá řada dalších testů, jako je vyšetření v tělovém pletysmografu. Jedná se o vyšetření plicní difuze, které poskytne informace o množství fungujících plicních sklípků.
Jakmile je toto onemocnění diagnostikováno u kuřáka, musí okamžitě přestat kouřit, zde mu jde o život. K dalším rizikovým faktorům patří špatné a znečištěné pracovní nebo životní prostředí (někdy bohužel obojí). Je třeba zdůraznit, že ani vynecháním kouření bohužel nedochází k návratu k původnímu zdravotnímu stavu před vznikem onemocnění. Nicméně po ukončení kouření, již nedochází ke zhoršení a je šance, že se jeho nemoc zlepší.
Při léčbě lékař nasazuje u nemocného léky z několika různých skupin: bronchodilatancia (roztahují průdušky a průdušinky), protizánětlivé léky, antibiotika, léky a opatření k usnadnění vykašlávání (expektorace) a imunopreparáty (posilují imunitu).
K dalším léčebným metodám patří dechová rehabilitace a oxygenoterapie. Základním cílem dechové rehabilitace je podpora plicní ventilace a vykašlávání sekretu z dýchacích cest.
Oxygenoterapie je léčba pomocí inhalace kyslíku, který je považován za léčivo. Tato terapie pomáhá nemocným s plicními i mimoplicními chorobami, zlepšuje kvalitu jejich života a prodlužuje dobu přežití. U nejtěžších forem CHOPN je pak vhodná dlouhodobá domácí léčba koncentrátorem kyslíku
Pacient musí také dodržovat režimová opatření: lehká forma sportu (procházky), absolutní zákaz kouření, pravidelné lékařské prohlídky, zdravá životospráva.