Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Serotonin
chemicky 5-hydroxytryptamin vzniká endokrinní sekrecí v trávicím traktu a je tedy řazen k hormonům. Také je počítán k tzv. neurotransmiterům, tedy přenašečům impulsů v mozku. V naší nervové soustavě sehrávají tyto látky důležitou roli. Jejich prostřednictvím dochází k přenosu impulsů (informací) mezi jednotlivými neurony, nervovými buňkami. Serotonin je jedním z takových neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem tryptofan (díky tomu je řazen mezi biogenní aminy) a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale také třeba chuť k jídlu. Vytvořený serotonin pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje ji v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese.
To ovšem není jediné působení serotoninu. K jeho dalším účinkům patří agregace krevních destiček, kontrakce (stahy) hladké svaloviny, zejména v oblasti trávicího traktu, vyvolání nevolnosti nebo potlačení bolesti. Serotonin může ovlivňovat v některých případech i vznik a průběh migrény. Změny v jeho metabolismu mohou hrát roli i při vzniku závažných psychických poruch, jako je schizofrenie či maniodepresivní psychóza. Nedostatek serotoninu může být způsoben i nedostatečným příjmem tryptofanu z potravy či jeho špatným vstřebáváním. Většinou je to zdravotní problém starších lidí, ale trpí tím i mladí lidé při nemocech trávicího ústrojí či při konzumaci alkoholu.
V centru pozornosti je ovšem jeho působení na náladu člověka, proto se léky zvyšující hladinu serotoninu v mozku staly nejvíce předepisované na léčbu deprese (antidepresiva).
Existují i přírodní látky, které mohou také přispět ke zvýšení hladiny serotoninu. Ovšem je třeba zdůraznit, že tyto látky se nesmějí kombinovat s antidepresivy, protože by mohlo dojít kvůli zvýšené hladině serotoninu (zvýšené více než je žádoucí) ke vzniku tzv. serotonergního (někdy též serotoninového) syndromu. To je vážný, život ohrožující stav charakterizovaný příznaky jako zmatenost, třes, agitovanost, mánie, křeče, hypertenze nebo tachykardie. Z přírodních látek, které podporují zvyšování hladiny serotoninu lze uvést tryptofan nebo třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).
L-Tryptofan
O něm už byla zmínka. Z této aminokyseliny serotonin vzniká. L-Tryptofan je po chemické stránce kyselina 2-amino-3- (-3 indolyl) propanová. L-Tryptofan je jedna ze dvou forem tryptofanu: L-Tryptofan a D-Tryptofan. D-Tryptofan je pro tělo nevyužitelný a navíc toxický. Patří mezi esenciální aminokyseliny, které si naše tělo neumí vytvořit samo, ale přijímá je z potravy. Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. Mění se na něj tak, že se skrze mozkovou bariéru dostane do mozku, kde se na něj za přítomnosti pyridoxinu (vitamínu B6) přemění. Proto je často kombinován s tímto vitamínem v doplňcích stravy. Na rozdíl od třezalky u něj nejsou uvedeny interakce s dalšími skupinami léčiv vyjma psychofarmak a můžete se i opalovat. Při předávkování může způsobovat poškození jater či rakovinu žlučníku či tlustého střeva. L-Tryptofan nesmějí užívat lidé s rakovinou, kteří trpí nedostatečnou funkcí jater nebo ledvin (důvodem je vznik eosinofilně-myalgického syndromu EMS), který může být velmi nebezpečný.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese (těžší stavy patří do kompetence psychiatra či alespoň klinického psychologa!). Rovněž se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. U třezalky je nutno uvést, že její užívání má určitá omezení (během užívání se nelze opalovat či chodit do solária a třezalka ovlivňuje i účinky řady léků). Upozorňuji, že třezalka se nesmí kombinovat s L-Tryptofanem. Nesmí ji užívat také pacienti po transplantaci, s autoimunitními chorobami a HIV pozitivní.