Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dostáváme do poradny poměrně časté dotazy, které se týkají warfarinové terapie.
Pacient prodělá trombózu nebo mozkovou příhodu, tedy událost, která může být hodně dramatická. Pacient je často hodně vyděšen a jeho zděšení je utvrzeno také lékařem tím, že musí dlouhodobě užívat léky na ředění krve, aby se situace s tvorbou trombu neopakovala.
Tak píší pacienti, kteří berou svůj lék již mnoho let. Současně s předpisem léku, který mu „zachraňuje život“, má vštípeno, že nesmí jíst zeleninu nebo produkty obsahující vitamin K.
Na toto téma již reaguje hodně autorů, nicméně mýty o warfarinu a vitamínu K jsou aktuální stále.
Naše klienty však hlavně zajímá, zda mohou léky na ředění krve vysadit a nahradit je potravními doplňky. A na to je těžká odpověď, která se dá rozdělit na několik rovin pohledu.
- Existuje mnoho příčin, které vedou ke zvýšené srážlivosti. Je možné vysadit protisrážlivý lék, když nejsou tyto příčiny objasněny?
- Kdo převezme odpovědnost při vysazení léku? Lékař nebo sám pacient?
Lékař si uvědomuje, co může nastat, a proto on nebude tím, kdo lék vysadí.
Samotný mechanizmus, který zabezpečuje srážlivost krve, je nesmírně složitý a odehrává se v mnoha krocích. Přitom každý z těchto kroků může být ovlivněn. Kolik a který?
Víme, že některé byliny a látky v nich obsažené mají protisrážlivý účinek, takže je teoretická možnost používat je namísto chemických léků. Ale protože nelze přesně popsat ty rizikové kroky, nelze se tedy na tento postup spolehnout. Neexistuje šablonovité schéma.
Lékařská praxe používá ke stanovení krvácivosti a srážlivosti laboratorní testy a podle nich lékař reguluje hladinu léku. Žel sklouzne tato situace často do stereotypu spočívajícím v pravidelném užívání léku a kontrole 1 x za měsíc, ne-li za delší dobu.
Pokud vznikne požadavek na vysazení léku, hodně záleží na spolupráci lékaře a pacienta.
V kompetenci lékaře je zkrátit dobu měření na kratší interval, aby mohl zaznamenat změny v krvácivosti a srážlivosti v závislosti na jídle a dávce léku. A tak si oba mohou – jak pacient, tak lékař – zjistit, která zelenina koagulaci ovlivňuje nebo neovlivňuje a jaká dávka léku je nezbytná.
Dnešní doba také poskytuje tzv. self–monitoring, tedy možnost, že je pacient vybaven vlastním, domácím kontrolním zařízením pro sledování koagulace a může si tak svou hladinu sám regulovat. Pokud je spolupráce mezi pacientem a lékařem na solidní úrovni, je mezi nimi důvěra, jsou v kontaktu a lékař se může na pacienta spolehnout, že nic nezanedbá, pak je cesta otevřená pro individuální postup i pro případnou náhradu chemických léků potravními doplňky s podobnými vlastnostmi, potřebnými pro ředění krve.
V tomto směru jsou nadějné flavonoidy: Vykazují protisrážlivý účinek a brání tvorbě trombů.
Třeba quercetin a apigenin se nacházejí ve vysokých koncentracích v běžně konzumovaných potravinách, jako je cibule, kapusta, červené víno a zelený a černý čaj. Dalšími zdroji jsou čokoláda a kakao.
Vědci zkoumají účinek flavonoidů obsažených například v rostlině flaveria bidentis, patřící do slunečnicové rodiny, dále v bobulích aronie, semenech vinné révy (vitis vinifera) aj. Musíme věřit, že pokrok přinese přírodní náhradu chemickým lékům.