Přírodní látky pomáhají (nejen) proti koronaviru

V současné době lidé jak u nás, ale i na celém světě přemýšlejí, jak co nejlépe čelit nebezpečí, které představuje epidemie koronaviru. Možností je samozřejmě více, já bych se chtěl zaměřit na tuto otázku z pohledu farmaceuta.

Rád bych připomněl velmi oblíbenou skupinu léčivých rostlin (a nejen těch, patří tam i léčivé houby, ale o těch zase někdy jindy), které mohou posílit náš organismus zvýšením odolnosti proti nepříznivým okolním podmínkám. Je nutné si uvědomit, že nám nehrozí jen samotná probíhající epidemie, ale také (a možná ještě více) náš organismus ohrožuje dlouhotrvající stres, napětí, úzkost. Nevíme, kdy epidemie skončí, nevíme, jak na tom budeme z ekonomického hlediska (ztráta zaměstnání, z toho plynoucí obavy, že například nezvládneme platit hypotéku a podobně), máme strach o své blízké a také v neposlední řadě  čelíme (v drtivé většině) negativním zprávám z nejrůznějších médií.

To všechno (a samozřejmě celá řada dalších negativních podnětů) ohrožují obranyschopnost našeho organismu, která je založená na spolehlivě fungujícím imunitním systému. Značnou roli hraje také psychika, protože, jak často můžeme číst nebo slyšet, nadměrný stres ohrožuje náš imunitní systém a tím oslabuje naší schopnost čelit nejen koronaviru, ale samozřejmě i hrozbě dalších infekcí, ale také všem zvýšeným nárokům jak na náš psychický, tak na fyzický stav, které sebou život přináší.

Vlastně se ocitáme v situaci, tak trochu připomínající situaci, kdy náš předek musel v době kamenné čelit nebezpečí a zvolit si boj nebo útěk s tím (nebo předtím), co ho ohrožovalo. Pro něj to bylo nebezpečí reálné. Například v podobě nepřátelské tlupy, šavlozubého tygra nebo lesního požáru. Dnes sice nikdo o existencí neviditelných (lidským okem) virů, bakterií nebo také kvasinek či plísní nepochybuje, ale tím, že je nevidíme konkrétně před sebou, máme pocit, že jim musíme čelit všude a kdykoliv. Buď musíme s nimi, obrazně řečeno, bojovat nebo utéci. Nastane stresová situace.

Při stresové situaci dochází k vyplavení hormonů z nadledvinek – adrenalinu a kortizolu. Jejich účinkem dochází ke zvýšení srdeční frekvence, krevního tlaku, zvýšení hladiny glukózy v krvi (představuje zdroj energie) a dojde k omezení funkcí, které pro tuto situaci nejsou vhodné (trávení, rozmnožování). Problém je, že k této situaci v současné době může dojít velmi často (pro někoho stačí si jen přečíst zprávu na internetu).

Tím dochází vlastně v organismu vlastně k opakovanému „alarmu” a organismus se zbytečně vyčerpává. Pokud dojde k situaci, že je opravdu potřeba mobilizovat obranné síly, nemusí reagovat naše tělo adekvátně, jak je třeba.

Samozřejmě je tu možnost zbytečně se nestresovat,ale to je možné jen velmi obtížné. Další možností (samozřejmě kromě například jógy či rekreačního sportu) je posílit organismus pomocí léčivých rostlin řazených do skupin tzv. adaptogenů nebo využít také přírodní látky zmírňující stres či napětí.

Adaptogeny

Mezi látky, označované jako adaptogeny, patří účinné látky obsažené v léčivých rostlinách. Napomáhají, jak napovídá název, adaptovat se na nestandardní podmínky, ve kterých se člověk ocitá.

Vědci hledali, jak je možno pomoci organismu lépe stres zvládnout, a objevili (původně v tehdejším Sovětském svazu pro sportovce) tyto látky. Ty se odlišují po chemické stránce, ale jejich působením dochází – obecně řečeno – ke zmírnění příznaků stresů, které jsou vzhledem k faktorům, které je vyvolaly, nežádoucí.

Působí na tkáň nadledvin (dříve označovány jako nadledvinky), která uvolňuje ve stresu, jak již bylo řečeno, adrenalin a kortizol. To vyvolá komplex opatření na ochranu organismu, které ho chrání před vyčerpáním. K nim patří snížení hladiny glukózy a hladiny krevního tlaku. To má za následek zlepšení energetické bilance (zmenšení neadekvátního výdeje) a ochranu imunitního systému (aby nebyl příliš zatěžován)..

Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenosidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.

Ženšen všehoj (čínský ženšen, korejský, Panax ginseng)

Adaptogenní efekt ženšenu je přisuzován změnám v absorpci kyslíku tkáněmi a přechodné změně v metabolismu cukrů a tuků. Rovněž posiluje činnost mozku a pomáhá k udržení psychické rovnováhy. Ženšen chrání organismus proti vyčerpání a posiluje adaptační mechanismy, chrání nemocného vůči stresu.

Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus, nesprávně “sibiřský” ženšen)

Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus) má významnou imunostimulační aktivitu, dále zesiluje činnost některých žláz s vnitřní sekrecí, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje aktivitu některých enzymových systémů, má pozitivní účinek na metabolismus, pomáhá zlepšovat psychický stav a rovněž se zmiňuje jeho ochranný účinek při některých typech infekcí zásahem do obecné adaptačního syndromu vyvolaného infekcí. Je to silný antioxidant (ochraňuje náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí). Odborníci uvádějí, že také působí proti některým RNA virům, jako je například lidský rhinovirus nebo některé viry chřipky. Ovšem zdůrazňuji, že se nejedná o koronavirus! Nicméně i tak je to zajímavá zpráva.

Vitánie spavá (Withania somnifera, nesprávně “indický” ženšen)

Withania somnifera, označovaná nesprávně též jako “indický” ženšen, vitánie či ašvagandha působí protistresově a upravuje krevní tlak. Látky, které obsahuje, withanolidy působí imunostimulačně. Je to dáno tím, že ovlivňují aktivitu kostní dřeně (obsahuje kmenové buňky, z nichž se vyvíjejí červené i bílé krvinky a krevní destičky). Alkaloid somniferin má sedativní účinky.

Pomáhá zlepšovat náladu, imunitu, ale také snižovat množství špatného cholesterolu a cukru v krvi. Droga (zpracovaná část vitánie) se používá jako sedativum a zlepšuje paměť. Dále se používá při infekčních onemocněních pro svůj protizánětlivý, antivirový a baktericidní účinek. Její užívání má význam při rekonvalescencích po těžkých nemocech, při fyzickém a duševním vyčerpání a nespavosti. Rovněž se používá i ve směsích pro své adaptogenní účinky, zvyšující nespecifickou odolnost vůči negativním vnitřním i vnějším vlivům účinky.

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) se  používá pro zvýšení fyzických a psychických sil. Svým jedinečným působením rozchodnice skvěle konkuruje i takovým bylinným adaptogenům jako je například zmíněný  ženšen. Mezi její hlavní účinky patří centrální stimulační účinek, dále zvyšuje bdělost, zlepšuje paměť, zvyšuje hladinu dopaminu, posiluje imunitní reakci organismu a normalizaci hladiny glukózy v krvi. Působí příznivě na žaludeční sliznici a pomáhá chránit srdce.

Přírodní látky zmírňující úzkost a napětí

Do druhé skupiny patří přírodní látky, které mohou zmírńovat úzkost a napětí (nebo působit sedativně čili tlumivě).

Úzkost nebo úzkostné stavy jsou do jisté míry přirozeným stavem. Úzkost nám pomáhá lépe se soustředit nebo čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. Skutečným problémem se stávají, pokud se objevují stále častěji a úzkost nepramení z konkrétní situace, ale z neurčité hrozby či dokonce obavy nemají vůbec reálný základ, jen všeobecný charakter. Což se alespoň, částečně velmi blíží současné situaci ohledně epidemie koronaviru.

Pokud se nepříjemné stavy opakují, může pacient dokonce začít prožívat obavu z obavy či též strach ze strachu neboli anticipační úzkost. Dotyčný člověk se předem bojí situací, které nemusí nastat a v naprosté většině nenastanou (onemocnění koronavirem,vážné zdravotní důsledky či dokonce smrt, stejné obavy u svých blízkých, ztráta zaměstnání apod.). Někdy bohužel ani neví, čeho se přesně obává.

V některých mírnějších případech je možné užívat pro zlepšení těchto potíží také některé přírodní látky. Je ovšem třeba vzít do úvahy, že v případě zhoršeného stavu je nutné konzultovat s psychiatrem (nebo alespoň klinickým psychologem, ale ten nepředepisuje léky). Rovněž doplňky stravy, které zmírňují úzkost nebo napětí nemohou nahradit léky předepsané lékařem. K dispozici je velké množství relaxačních a podpůrných psychologických metod: jóga, autogenní trénink, různé psychoterapeutické metody, relaxace spojená s nácvikem hlubokého dýchání a tak podobně.

Přírodní látky ovlivňující hladinu serotoninu

V první skupině jsou přírodní látky označované jako tzv. rostlinná antidepresiva (Jedná se o přibližné označení, nelze je samozřejmě automaticky zaměňovat za klasická antidepresiva předepsaná lékařem). Patří sem třezalka tečkovaná a aminokyselina l-tryptofan. Méně známá je látka SAMe (S-Adenosyl methionin).

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese (těžší stavy patří do kompetence psychiatra či alespoň klinického psychologa!). Dále se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. Důležité je ovšem vědět, že třezalka se nesmí kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv (dochází k nežádoucímu zvýraznění jejich účinku, k tzv. serotoninergnímu efektu), s hormonální antikoncepcí a dalšími léky. Nesmí se rovněž během jejího užívání opalovat.

Aminokyselina l-tryptofan

Druhá látka je aminokyselina l-tryptofan. Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin v mozku za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6). Tryptofan se rovněž nesmí kombinovat s antidepresivy. Ovšem na rozdíl od třezalky u něj nejsou uvedeny interakce s dalšími skupinami léčiv, vyjma psychofarmak. Pacient se může při jeho užívání i opalovat. L-tryptofan zlepšuje náladu, zmírňuje pocity napětí a zklidňuje. Rovněž se u něho účinek dostavuje postupně.

Rostlinná sedativa

Další skupinou jsou rostlinná sedativa. Zahrnuje následující: kozlík lékařský, mučenka pletní, meduňku lékařskou, chmel otáčivý. Často se tato látka vyskytuje, ať už samostatně či v kombinacích (např. meduňka – chmel – kozlík), v řadě přírodních přípravků. Zklidňuje a zmírňuje projevy napětí. Je ovšem třeba počítat s tím, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví kýžený efekt. Klasické chemické léky na předpis na zmírnění napětí a úzkosti sice zaberou rychle, ale mají nežádoucí účinky a mohou vyvolat lékovou závislost.

Rdesno velkokvěté  (Polygonum multiflorum)

Z dalších přírodních látek je možno připomenou rdesno velkokvěté (Polygonum multiflorum). Odborníci izolovali z jeho kořene více než sto přírodních látek (označovaných jako fytochemikálie), z kterých můžeme uvést stilbeny, flavonoidy, chinony nebo antrachinony.

Již v tradiční čínské medicíně bylo rdesno velkokvěté používané při léčbě nespavosti a prospěšné při zmírňování úzkostných stavů. Ačkoliv v evropské, ale ani americké literatuře nejsou zatím na toto téma k dispozici články, odborníci připustili možnost, že kořen této rostliny může příznivě působit na zmírňování napětí nebo při nespavosti.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.