Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Často se na nás v reklamě usmívá hezká slečna, která pravidelně pije jogurt nejmenované značky. Tento jogurt podle výrobce obsahuje řadu přátelských bakterií. Reklama nám ukáže, jak daný výrobek dá hezky do pořádku naše střeva. Následkem je, že naše trávení funguje, jak má. Nechci tím říci, že jde o matoucí reklamu, ale přirozeně věci velmi zjednodušuje.
Střevní mikroflóra je u nás velmi hustě osídlena nejrůznějšími mikroorganismy. Vědci dokonce spočítali, že co do celkového počtu, je v našem střevě více mikroorganismů, než je celkový počet buněk v těle! Pokud bychom to počítali na jednotlivé druhy, nejvíce jsou zastoupeny bakterie (zejména Bacteriodes, Clostridium či Enterobactriacea, kam patří i známá bakterie Escherichia coli), dále houby (rod Candida – známe Candidu albicans), kvasinky (pijáky piva potěší, že ve střevech máme tzv. pivní kvasinky Saccharomycetes), dokonce prvoci a další mikroorganismy.
Dá se říci, že je to taková přátelská říše nepatrných tvorečků, kteří s námi žijí v symbiotickém stavu, čili že každý z toho, my i oni, něco máme prospěšného. My jim poskytujeme příznivý prostor pro život a látky pro výživu, tzv. prebiotika, obvykle oligosacharidy, cukerné nestravitelné sloučeniny, jako je inulin, ale také laktóza či maltóza. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usazování patogenních, tedy “nepřátelských” bakterií.
A jak pomáhají naopak přátelské mikroorganismy nám?
Fermentují nevyužité organické látky z potravy, podporují imunitní systém, brání růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a rovněž se podílejí na tvorbě důležitých vitamínů, jako vitamin B12 (cyanocobalamin) a K (fylochinon). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků.
Stav střevní mikroflóry můžeme posílit užíváním laktobacilů a dalších probiotik (což je označení pro bakteriální kmeny posilující střevní mikroflóru). Někdy jsou označeny, ne zcela přesně jako bifidobakterie či bifidogenní bakterie (tzv. bifidobakterie jsou jen některé z nich, nelze tak univerzálně označit všechny).
Za nejdůležitější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus L. casei, L. delbrueckii), Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B.longum), Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis. Tento podrobný výčet zde (i na jiných místech článku) uvádím proto, aby pozornému čtenáři pomohl v orientaci v popiskách na doplňcích stravy obsahujících probiotika (někdy v kombinaci s prebiotiky).
Tyto bakteriální kultury (další výraz, který známe z reklamy) odborníci dělí na pasivní a aktivní.
S pasivními se můžeme setkat v běžných potravinách – kysaných mléčných výrobcích, jogurtech a podobně, které obsahují tzv. mléčné kultury. I když jsou dodávány někdy i s prebiotiky, řada vědců jejich účinek označuje za krátkodobý, protože se nemohou rozmnožovat a nejsou odolné vůči prostředí ve střevě.
Naproti tomu aktivní probiotika ovlivňují přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v interakci s prebiotiky a součinnosti různých druhů probiotik. Jako příklad lze uvést bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus v kombinaci s laktobacily a prebiotiky. Kromě podpory metabolismu rovněž podporují imunitu, napomáhají hojení, zabraňují tvorbě toxických látek a zabraňují nežádoucím enzymatickým projevům. Některé z nich, které podporují imunitu, jsou ještě schopné se v prostředí střeva i rozmnožovat. Jako příklad je možno uvést rody Lactobacillus, Bifidobacterium a bakterie Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus.
Jak je vidět, výběr je opravdu velký, jen je třeba si pečlivě vybírat – vaše střeva budou spokojené!