Mocná dvojice minerálů

cm vitalita

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnes budeme v našem novém seriálu o minerálech pokračovat silným tandemem draslík – hořčík. Tyto dva základní minerály jsou v buňkách lidského těla zastoupeny procentuálně nejvíce ze všech prvků. Poskytují organismu ochranu před srdečně-cévními a nervosvalovými poruchami, jsou nezbytné pro většinu buněčných dějů. I přes vyváženou stravu se spoustou čerstvé zeleniny, ořechů a ovoce mohou mít někteří lidé nedostatek těchto minerálů v těle.

DRASLÍK
Draslík je hlavní minerální látkou, která se nachází uvnitř buněk lidského organismu. Intracelulární draslík se vyskytuje jednak jako volný iont, jednak ve formě vázané. Vyrovnává účinky nadměrného příjmu sodíku, například otoky a vysoký krevní tlak. Je nezbytný pro šíření nervových vzruchů a pro správné fungování svalů. Podílí se také na metabolismu cukrů, na regulaci acidobazické rovnováhy a osmotického tlaku v těle a je důležitý pro metabolismus kyslíku v mozku. Správné hospodaření s draslíkem v těle je nezbytné pro činnost srdce, aby nedošlo k porušení pravidelné rytmické srdeční činnosti. Draslík se nesmí podávat u poruch funkce ledvin, při zvýšené hladině draslíku v krvi (nad 5 mmol/l) a při zvracení. Opatrnosti při podávání draslíku je třeba dbát i u diabetiků. Vysoký příjem draslíku snižuje účinnost léků zabraňujících srážení krve.

Výskyt: Sušené fíky, avokádo, semena, ořechy, banány, obilné klíčky, meruňky, brambory, luštěniny, petržel, celer a další kořenová zelenina.

Nedostatek: Nedostatek draslíku v těle se projevuje rozmanitým způsobem, jako jsou poruchy nervosvalové činnosti (únava, ochablost svalů, stavy zmatenosti), poruchy trávicího ústrojí, poruchy funkce ledvin. Velmi častou příčinou nedostatku draslíku je také současný pokles hladiny hořčíku. Doplněním hořčíku na jeho fyziologickou mez se pak automaticky upravuje hladina draslíku.

Nadbytek: Nadměrný příjem draslíku má močopudné účinky (ledviny zvyšují objem vylučované moči). Lidé s ledvinovou chorobou však nejsou schopni se nadbytku draslíku zbavit, a proto by se měli nadměrnému přísunu tohoto prvku vyhýbat. Dále může nadbytek draslíku způsobit poruchy srdečního rytmu až srdeční selhání a svalovou paralýzu.

HOŘČÍK
Hořčík je jeden z nejrozšířenějších a nejdůležitějších prvků vůbec. Hraje významnou roli při energetické přeměně látek v organismu, protože je nepostradatelnou součástí celé řady enzymů, a tak zasahuje prakticky do všech biochemických a fyziologických pochodů v těle. Je naprosto nepostradatelný pro metabolismus nukleových kyselin, a tím i pro přenos genetické informace. Působí antistresově, antitoxicky, protialergicky a protizánětlivě, reguluje svalovou a nervovou rovnováhu, aktivuje enzymy a je důležitý pro správnou funkci imunitního systému. Podílí se na řadě dalších chemických procesů jako katalyzátor, například ovlivňuje proces srážení krve, činnost střev, žlučníku nebo močového měchýře. Je nezbytný pro přenos nervových vzruchů a svalové stahy. Spolu s vápníkem sehrává důležitou roli ve vztahu k srdeční činnosti a krevnímu oběhu. Současný výzkum potvrdil jeho zásadní roli v prevenci vzniku kardiovaskulárních chorob včetně aterosklerózy, infarktu myokardu, hypertenze a srdečních arytmií.

Obsah hořčíku v těle dospělého člověka se pohybuje od 20 do 30 gramů, přičemž polovina až tři čtvrtiny z tohoto množství se nacházejí v kostech a zubech. Zbývající zásoba hořčíku je uložena ve svalech, ale taky játrech, ledvinách a nervové tkáni. Hlavním místem vstřebávání hořčíku je tenké střevo. Z tlustého střeva se vstřebává omezeně, a to hlavně u osob s poruchou činnosti tenkého střeva. Z hořčíku, který přijímáme stravou, se u dospělého jedince vstřebává přibližně 25%. V tomto ohledu není rozdíl mezi muži a ženami a vstřebávání se výrazně nemění ani ve stáří.

Vylučování močí představuje hlavní způsob, jímž organismus ztrácí hořčík. Zanedbatelné nejsou ani ztráty kůží, které jsou závislé na zevní teplotě, především u sportovců a fyzicky pracujících.

Zvýšenou potřebu hořčíku mají diabetici, sportovci, ženy, které berou hormonální antikoncepci, těhotné ženy, konzumenti alkoholu, lidé žijící stresujícím stylem života a prakticky všichni nemocní, protože nedostatek hořčíku zhoršuje stav takřka všech onemocnění.

Navíc, aby tělo hořčík přijalo, musí se podávat společně s vápníkem, dále nesmí chybět vitamin E, vitamin C a vitaminy B2 a B6.

Výskyt: Celozrnné obilniny, luštěniny, ořechy, sezamová semínka, zelená listová zelenina (hořčík je součástí molekuly chlorofylu), kakao, banány, mandle, fíky, mák, lískové ořechy, ovesné vločky, brambory.


Nedostatek: Nedostatek hořčíku se projevuje řadou příznaků – psychické deprese, závratě, svalová slabost, křeče (zejména dolních končetin), zvýšená psychická a fyzická únava, poruchy srdečního rytmu, padání vlasů a lomivost nehtů. Nedostatek magnezia je pozorován u celé řady chorob. Například u pacientů s hypertenzí, kteří jsou léčeni diuretiky (léky na odvodnění), dále u alkoholiků a pacientů s jaterní cirhózou.

Nadbytek: Nevyskytuje se.