Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Do Žítkové, která leží asi 18 km východně od Uherského Brodu, při hranicích se Slovenskem, severně od Starého Hrozenkova, na území CHKO Bílé Karpaty, jezdíme pravidelně již mnoho let. Miluji její nekonečné letní louky plné chrpy čekánku, řepíku a mateřídoušky úzkolisté, její lesy, potoky a čistou přírodu. Sady plné ovoce, pasoucí se ovce, historii a tradice, které dýchají z každé okolní vesnice. Vzpomenu například Komňu, vesnici roku 2011, pravděpodobné rodiště Jana Amose Komenského, případně město Bojkovice s úžasnou, naučnou, velmi obsáhlou muzejní expozicí.
Když se nad Žítkovou snese tma, všude je klid, vnímáte jen hvězdné nebe nad hlavou, svěží letní vzduch a jemný, nepatrný chlad, který se pokradmu plíží z lesů, kopců, údolí. A ráno pak, když vás budí slunce, kokrhají kohouti a byliny voní, vydejte se směrem k lesu, kolem informačního střediska, hotelu Kopanice, ovčí farmy, až k muzeu poslední Žítkovské Bohyně a posléze, pokračujte dál, podél luk, které jsou často volně přístupné. Tady si nasbírejte léčivou třezalku, ale i jahodník, černohlávek obecný, klinopád obecný, dobromysl obecnou, již zmiňovanou mateřídoušku úzkolistou, svízel syřišťový, bukvici lékařskou. A pokud se vydáte dále, do lesa, tak i čistec lesní, úžasnou kardiovaskulární bylinku, která se vyznačuje antidepresivním účinkem.
Začněme například černohlávkem obecným. To pro případ, že byste se do Žítkové nedostali, a přesto o něj usilovali, roste totiž všude vůkol, a právě nyní je jeho čas. Černohlávek je vytrvalou, 5-25 cm vysokou bylinou, jehož stonek je zakončen lichoklasem modrofialových květů. Sbíráme kvetoucí nať, kterou sušíme ve stínu. Teplota by neměla přesáhnout 40 °C, jsou-li stupně vyšší, černohlávek hnědne, ztrácí své významné léčivé vlastnosti. Bylinka zvyšuje krevní srážlivost, podporuje hojení ran, díky protizánětlivým účinkům slouží v podobě nálevu i jako kloktadlo při angíně nebo i jiných infekčních onemocněních úst a krku. Nálev lze taktéž použít při žaludečních problémech, kdy mírní křeče, záněty. Černohlávek posiluje organismus při chřipce a nachlazení, prospívá játrům, močovému měchýři a plicím. Má výrazný antivirový a antibakteriální účinek, likviduje patogenní plísně.
Nálev z černohlávku: 2 g sušené natě, 200 ml vody, bylinku zalijeme vroucí vodou a necháme zhruba 15 minut louhovat, následně scedíme, popíjíme 3 x denně, vždy 30 minut před jídlem. Pro ozdravení jater, např. při jejich ztučnění, se doporučuje černohlávek kombinovat s ostropestřcem mariánským.
Mast z černohlávku: 1 díl bylinky, 2 díly kokosového oleje či sádla, zahříváme 30 minut, následně necháme louhovat do druhého dne. Použijeme-li kokosový olej, po přecedění do masti zapracujeme včelí vosk. Na 200 g kokosového oleje použijeme cca 25 g včelího vosku. Necháme povolit. Mast pomáhá při bolestech kloubů.
Klinopád obecný jsem letos našla poprvé, chvíli jsme se oťukávali, cítila jsem však, že se jedná o bylinku nevídaných vlastností. Léčivka je nenápadná, do doby, než rozkvete. Lodyha je čtyřhranná a tak, klinopád řadíme do čeledi hluchavkovitých. Chceme-li si klinopád nasbírat, doporučuji s sebou vzít určitě nůžky, taktéž, vydáme-li se na řepík lékařský. Tyto bylinky rostou velmi mělce a tak, byla by škoda vytrhat je i s kořeny.
U klinopádu sbíráme celou kvetoucí nať, bylinky svazujeme k sobě a zavěsíme na skobu k dokonalému vysušení. Léčivka má tendence vyvolávat pocení, zlepšuje trávení, je rovněž kardiotonická, s výraznými antibakteriálními účinky. Stejně, jako čistec lesní, taktéž klinopád dokáže přidat na náladě, zmírnit smutky, deprese. Podobně jako měrnice černá, taktéž klinopád zjemňuje menstruační křeče.
Čistec lesní na mne vykouknul na kraji lesa, proplétal se mezi stromy a byly jej tam doslova lány. Další z čeledi hluchavkovitých, kdy z lodyhy mnohdy vyrůstají trojzubce květenství. Květ je pyskatý, fialový, se zvláštní, bílou kresbou. Léčivka příjemně voní a, stejně jako klinopád, sušíme i čistec zavěšený ve svazcích. Čaj, mimo jiné, posiluje životní energii, činnost srdce, vyznačuje se antibakteriálním účinkem, zastavuje krvácení, urychluje hojení ran. Na jeden šálek čaje využijeme 1 čajovou lžičku usušené kvetoucí natě a 250 ml vody. Pět minut vařme, přeceďme a vypijme.
Osobně z čistce chystám ráda tinkturu, kdy bylinku, zhruba 1 díl byliny a 3 díly pálenky, zaliji 40 % alkoholem, maceruji 6 týdnů ve tmě, následně přecedím a plním do lahviček. Tinktury užíváme 3 x denně cca 20 kapek. U tinktur, není-li určeno jinak, aplikujeme tolik kapek, kolik vážíme. To znamená, 60 kilová žena spotřebuje za den 60 kapek, které rozdělí do třech rovnoměrných dávek.
Řepík lékařský. I ten pokrýval louky v Žítkové, společně s mateřídouškou a třezalkou tečkovanou. Řepík, stejně jako čistec a klinopád sušíme ve svazcích. Jeho využití je skutečně obsáhlé, přes jedno druhový čaj, bylinnou směs, mast či koupel. Uchystat lze samozřejmě taktéž i tinkturu.
Řepík je bylinkou, která má silný protizánětlivý účinek, mírní záněty krku, dutiny ústní, výtečná bylinka při angíně. Taktéž doporučuji, ztratíme-li hlas, chraptíme, naše hlasivky jsou unavené a přetížené. Podobného účinky na hlasivky dopřeje zběhovec plazivý. Léčivka celkově posiluje játra, předchází vzniku jaterní cirhózy, nemocem sleziny, ulehčuje trávení. Účinek se projevuje také při rozedmě plic, chudokrevnosti, bércových vředech, kdy postižené místo omýváme nálevem z řepíku.
V Žítkové, stejně jako na Hané, kde momentálně žiji, oněch míst však bude po celém Česku nespočet, to medově voní po svízeli syřišťovém, který Jiří Janča míchal společně s pitulníkem žlutým a zlatobýlem. Bylinka je velmi příjemné chuti, vůně, ale i barvy, neboť její drobné žluté květenství hladí již z dálky. Nasbíráte-li si svízel syřišťový, z luk vás bude doprovázet nádherná bohatá zářící kytice. Bylinu lze rovněž sušit ve svazcích, následně zpracováváme na čaj, mast, šťávu či obklad. Tento svízel, stejně jako jeho kolega přítula, je silně čistící, jeho účinek se projevuje zejména na ledviny, játra, slinivku břišní. Léčí poruchy lymfatického systému, výtečný při anémii, nemocen nervového systému. Při rakovině jazyka se jedná o doplňkovou léčbu. Kloktáme-li výluh ze svízele, můžeme mírnit nemocí dásní.
Česko je nádherným místem k žití, ukrývá tisíce dech beroucích míst, na která se zatoužíte zas a znovu vracet. Rozhledny na kopcích, studánky v lese, dokonalé vodní plochy s dobrodružnými vodními cestami, stezky v oblacích, louky plné divotvorných bylin. A tady žijeme, buďme tedy vděční.
V článku jsou použity informace z knih:
Nováčková, Zdenka. Zázračné byliny. BVD, s.r.o., 2018. 253 str. ISBN: 978-80-88216-08-7.
Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s r. o., 2015. 353 str. ISBN 978-80-7321-943-7.