Léčivý dým země – Zemědým

zemědým e1595587619905

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jeho české jméno odpovídá botanickému Fumaria officinalis, které vychází z latinského fumes terrae. Staří Řekové tak zemědým pojmenovali pravděpodobně na základě jeho vzhledu: koberec našedlých lístků při pohledu z dálky opravdu připomíná dým valící se ze země. Odkazují na to i české lidové názvy jako zemská pára či komínka. Ve staro- a středověku patřil zemědým mezi magické bylinky, jejichž dým chránil před očarováním a zlými duchy.

Příbuzný máku

Rod Fumaria se svými 55 druhy měl dříve vlastní čeleď, nyní se řadí do makovitých. Kromě chladných oblastí a několika ostrovů se zemědýmům podařilo osídlit celou planetu. Ze Středomoří se postupně rozšířily i do Asie, jižní Afriky, obou Amerik, do Austrálie i na Nový Zéland. Jako ostatní jeho příbuzní, i zemědým lékařský hojně a rychle zarůstá rumiště, pole, zanedbané zahrady a parky. Mimo horských oblastí se vykytuje všude, vyhledává osluněné lehčí půdy.

Nejen plevel

Zemědým je letnička s 10–40 cm dlouhou popínavou či poléhavou lodyhou. Uvnitř je dutá, dost větvená a celá porostlá řapíkatými, dvakrát zpeřenými listy. Ty jsou potažené tenkou vrstvičkou vosku, způsobující jejich šedomodrou, „dýmovitou“ barvu. Na severní polokouli vytváří zemědým od května do září hroznovitá květenství složená z 10 až 40 jednoduchých kvítků. Jejich dva kališní lístky brzy opadnou, čtyři korunní narůžovělé, někdy až červenofialové plátky jsou asi 1 cm dlouhé. Po opylení hmyzem vznikají maličké jednosemenné nažky na dlouhé stopce. Semena, kterých může jedna rostlina vytvořit i tisíc, přezimují a vyklíčí buď hned na jaře, nebo i za několik let. Z rostlinek může být obtížný plevel. Dříve se zemědýmem barvila vlna nažluto. Kyselina fumarová, kterou zemědým obsahuje, se přidává do potravin jako aroma a regulátor kyselosti E 297. Vedle tohoto „éčka“ obsahuje zemědým lékařský množství alkaloidů, třísloviny, hořčiny, pryskyřice, minerální látky, sliz a trochu silic. Využití tak našla tato bylinka hlavně v tradičním léčitelství. Sbírá se celá kvetoucí lodyha, po opatrném usušení se skladuje v uzavřených nádobách, nebo rovnou ve formě tinktury.

Detoxikace zemědýmem

První zmínky o použití zemědýmu v medicíně pocházejí z antiky (Dioscorides, Plinius starší). Pravděpodobně se tak ale využíval již dříve. Vzhledem k ověřeným účinkům a lehké dostupnosti bylo užívání této bylinky hojné a oblíbené i ve středověku, např. k léčbě artritidy, žloutenky či dokonce malomocenství. Zemědým snižuje krevní tlak, potlačuje migrény, zlepšuje srážlivost a tvorbu krve. Významně posiluje správnou peristaltiku a uvolňuje křeče (při zácpě), je močopudný, žlučopudný a potopudný, čímž podporuje fungování ledvin, jater, i zdravý metabolismus celého organismu a jeho detoxikaci. Zemědýmový nálev se proto ve formě obkladů či koupelí doporučuje také při kožních potížích: vyrážkách, ekzémech, akné, lupénce apod. Sedací koupel je vhodná u hemoroidů.

Opatrně s ním

Vzhledem k obsaženým alkaloidům se při užívání zemědýmu doporučuje zvýšená opatrnost. Velké dávky mohou vyvolat problémy s dýcháním, nepravidelný tep, křeče a průjem. Při jeho spásání tak dochází i k otravám hospodářských zvířat. Těhotné a kojící ženy a děti by se proto měli tohoto „plevele“ zříci. Vedle nálevu se užívá i prášek, různé masti a krémy nebo zemědýmová tinktura. V bezpečné koncentraci a bez námahy můžete využít čisticích účinků této bylinky třeba s Protektinem od Energy.

Zdroj: www.energy.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.