Koenzym Q10 a cholesterol

koenyzm Q10 a cholesterol

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V tomto článku bych rád zmínil důležitou roli koenzymu Q10 nejen obecně, ale zejména jeho úlohu ve vztahu k cholesterolu a lékům ze skupiny statinů, které lékaři předepisují ke snížení hladiny “špatného” cholesterolu. Nejprve si něco povězme o obou aktérech, koenzymu Q10 a cholesterolu. 

Koenzym Q10 

Samotný koenzym Q10 je sloučenina, která je důležitá v tom, že přeměňuje energii, kterou získáváme z potravy (je přirozeně přítomný v řadě potravin) do chemické energie označované zkratkou ATP (adenosintrifosfát). Proto se používá jako doplněk celkové léčby či prevenci více nemocí, například při prevenci kardiovaskulárních chorob, aterosklerózy nebo  vysoké hladiny cholesterolu (k tomu se ještě vrátíme). Jeho hladina klesá v období stáří, proto je důležité zvýšit v této době jeho příjem (je doporučován jako doplněk léčby u Parkinsonovy choroby). Podává se také při mužské neplodnosti. V případě pokožky může přispět k prevenci jejího předčasného stárnutí. V potravě ho získáváme například z hovězího masa, vnitřností (játra, ledviny),sójového oleje, některých druhů ryb (sardinky, makrely) či búrských oříšků. Kromě této formy si ho lidské tělo také vytváří samo.  

Koenzym Q10 chrání kůži před vnějším vlivem ovzduší a napomáhá reparačním účinkem, zejména proti škodlivým účinkům slunečního záření.  Je také řazen mezi antioxidancia. Antioxidancia jsou látky, které zabraňují negativnímu působení škodlivých volných radikálů z našeho okolního prostředí. Existují dvě jeho formy ubichinon a ubiquinol. 

Ubichinon je ta častější forma, s kterou se také můžeme více setkat v doplňcích stravy.  

Ubiquinol je méně známá forma koenzymu Q10. Je to jeho jeho plně redukovaná forma na rozdíl od ubichinonu, který je plně oxidovanou formou. Je také označován jako bioaktivní (neoxidovaná) forma koenzymu Q10. Samotný ubiquinol je aktivní forma koenzymu Q10 (na jeho aktivaci nejsou třeba žádné enzymy). Proto ho organismus může lépe a rychleji využít. To nabývá významu s postupujícím věkem, neboť naše tělo postupně ztrácí schopnost přeměnit koenzym Q10 na účinnou formu. Rovněž se lépe vstřebává. u zdravého člověka je tato forma koenzymu Q10 obsažena v plazmě a tkáních.

Cholesterol 

Cholesterol patří, odborně vzato mezi lipidy.  Lipidy jsou  jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, jejich společnou typickou vlastností je hydrofobnost – nerozpustnost ve vodě. Patří mezi ně i přírodní tuky, oleje, vosky, ale také hormony prostaglandiny. 

Cholesterol se běžně nachází v naší stravě a navíc si naše tělo průměrně vytvoří 500 mg cholesterolu denně (tvoří se v játrech). Jaký je tedy jeho význam? Dosti značný – tvoří plazmatickou membránu všech buněk, hlavní složku žlučových kyselin a je prekurzorem steroidních hormonů a vitamínu D (tedy vznikají z něho tyto látky).  

Úroveň hladiny cholesterolu je ovlivněna jeho množstvím v naší potravě, ale také působením 

mechanismů regulace syntézy cholesterolu, zejména pomocí aktivity HGM-CoA reduktázy (to je enzym, který je klíčový v tvorbě cholesterolu).  

Pokud je cholesterolu nadbytek, pak si začínáme zadělávat na zdravotní problémy. Jeho zvýšená hladina (hypercholesterolemie) je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění srdce (CHD-coronary heart disease). To může stát na počátku vzniku mrtvice nebo infarktu, které jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. 

Existují dva druhy cholesterolu. Tyto dva druhy jsou známé pod zkratkami HDL a LDL. Co znamenají? 

LDL je zkratka z anglického názvu low density lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL je zase zkratkou z high density lipoprotein (lipoprotein s vysokou hustotou). Obecně je LDL-cholesterol označován za “zlý” či “špatný” a HDL- cholesterol za “hodný” či “dobrý”. 

“Zlý” LDL-cholesterol je nebezpečný tím, že se může, v případě nadbytku usazovat na stěnách artérií a  tím snižuje jejich tzv. vnitřní průměr (tento pochod se označuje jako atherosklerosa).  

Lidově, řečeno, arterie (tepna) se zúží a pokud se objeví krevní sraženina (trombus), už nemůže proniknout dále  a tepnu zablokuje (dojde k trombóze). Tyto změny zvyšují tendenci k srážení krve. Pokud nedojde k odstranění trombu, může dojít u postižené osoby k infarktu nebo mrtvici. Zvýšené množství LDL-cholesterolu může být dáno jeho zvýšeným množství v potravě, ale také zvýšenou produkcí v játrech.  

“Hodný” HDL-cholesterol pomáhá vracet nadbytek cholesterolu (jako takového) do jater a tím snižuje jeho riziko usazování na stěnách tepen. V játrech dochází k degradaci cholesterolu neboli k jeho rozkladu na další složky.Úroveň jeho hladiny ukazuje, do jaké míry je náš organismus schopný se cholesterolu zbavovat jeho transportem do jater. Jeho hladina by měla být co nejvyšší. 

Vztah obou látek 

Při zvýšené hladině cholesterolu lékaři předepisují léky ze skupiny tzv. statinů, které snižují jeho hladinu v těle. Bohužel s tím ale statiny snižují produkci koenzymu Q10 v těle, podle některých zdrojů až o 40%. Tyto léky inhibují enzym 3-hydroxy-3-methylglutaryl –CoA reduktázu, potřebný pro syntézu nejen cholesterolu, ale také koenzymu Q10 v těle. Nemocný je pak unavený, je sníženo buněčné dýchání, zvyšuje se toxicita – to se může projevit bolestí svalů nebo zánětem. Tomu se dá předejít současným užíváním doplňků stravy s obsahem koenzymu Q10. Je to důležité zejména u starších osob, jejichž vlastní produkce a hladina koenzymu Q10 v krvi a tkáních je už přirozeně snížená.  

Pro odborníky je poměr obou látek, tedy cholesterol/Q10 je důležitý parametr k hodnocení rizika kardiovaskulárních onemocnění. 

Vzhledem k tomu, že koenzym Q10 je také významný antioxidant, mimo jiné chrání mimobuněčné látky, jako cholesterol, před oxidací (tedy spojení s kyslíkem) na tzv. pěnové buňky. 

To právě způsobují škodlivé volné radikály. Takto oxidovaný cholesterol poškozuje stěny cév. 

Při jedné studii bylo zjištěno, že po šestiměsíčním podávání redukovaného koenzymu Q10 došlo ke zmírnění svalové bolesti a slabosti a současně ke zlepšení tzv. compliance (spolupráce pacienta s lékařem) pacientů při léčbě statiny. 

Samozřejmě na závěr a na okraj uvádím, že v každém případě pacient nesmí léky ze skupiny statinů ani vysazovat ani upravovat jejich dávkování bez předchozí dohody s ošetřujícím lékařem.