Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jód je nezbytný stopový prvek, bez kterého nemůže štítná žláza správně fungovat. Ovlivňuje metabolismus, vývoj a zdraví celého těla. Zjistěte, jaké má funkce, kde ho najdete v potravě, jak poznat jeho nedostatek nebo naopak příznaky předávkování a jak souvisí s nemocemi štítné žlázy.
Proč je jód důležitý pro naše tělo?
Jód, patřící mezi vzácné prvky v přírodě, je jedním z nejdůležitějších minerálů pro náš organismus. Tento prvek, objevený roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem, je klíčový pro to, aby naše štítná žláza plnila svoje funkce. V těle se váže na aminokyselinu tyrosin a je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy.
Funkce jódu a hormonů štítné žlázy
Štítná žláza (latinsky glandula thyroidea) je žláza s vnitřní sekrecí, uložená na konci průdušnice, kterou objímá jako motýlí křídla z obou stran. Vytvářejí se v ní dva hlavní hormony: trijodthyronin (T3) a thyroxin (T4). Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj organismu. Většina jódu, kterou do těla přijímáme, se ukládá právě ve štítné žláze, kde slouží k jejich tvorbě.
Jód a poruchy štítné žlázy
Nerovnováha v příjmu jódu může hrát roli při poruchách štítné žlázy. Příliš málo jódu může způsobit hypotyreózu (sníženou činnost), zatímco jeho nadbytek může zhoršit hypertyreózu (zvýšenou činnost).
Hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy)
Hypotyreóza bývá nejčastěji způsobená chronickým autoimunitním zánětem štítné žlázy, který ji poškodí a sníží tvorbu hormonů. Typické příznaky zahrnují únavu, ospalost, zimomřivost, zpomalení pohybů a řeči, suchou a zhrublou kůži, pomalý tep i srdeční akci. U mírných forem může zvýšený příjem jódu pomoci, u těžších už však nemoc zásadně neovlivní.
Hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy)
Hypertyreóza znamená nadměrnou produkci hormonů štítné žlázy. Nejčastěji má autoimunitní původ – tělo vytváří protilátky, které stimulují štítnou žlázu. Projevuje se hubnutím při normální chuti k jídlu, neklidem, nespavostí, pocením, pocitem horka, bušením srdce, svalovou slabostí a padáním vlasů. Lékař často zjistí zvětšenou štítnou žlázu, teplou a zpocenou kůži, tachykardii, někdy i arytmie, a nápadně vystouplé oči (exoftalmus). V tomto stavu se nesmí zvyšovat příjem jódu, včetně doplňků stravy a potravin.
Nedostatek jódu
Nedostatek jódu tvoří samostatný zdravotní problém a neměl by být zaměňován s hypotyreózou, která dnes u nás vzniká spíše jinými příčinami. Dříve byl nedostatek jódu častý kvůli nedostatečné konzumaci ryb a mořských produktů, dnes je situace lepší díky jodizované soli. Nejvýraznějším projevem nedostatku je zvětšení štítné žlázy – tzv. struma (vole). Může se objevit i anémie, zpomalený tep, sklon k tloustnutí, sušší kůže a vlasy, zácpa, poruchy paměti a u dospívajících akné. Ačkoliv může vést k hypotyreóze, v Česku díky jodizaci soli téměř vymizel.
Doporučené denní dávky jódu
Denní potřeba jódu činí zhruba 1 μg na kilogram tělesné hmotnosti, tedy okolo 80–150 μg denně.
- Děti do 10 let: 40–120 μg
- Dospělí: cca 150 μg
- Těhotné a kojící ženy: 200–250 μg
V doplňcích stravy se může objevit buď elementární jód, nebo jeho sloučeniny, a dávky je třeba přepočítat.
Zdroje jódu: potraviny
Nejvíce jódu najdeme v mořských rybách a darech moře, ale i v mléčných výrobcích, vejcích, čokoládě, sušených houbách, sterilovaném zelí, některých minerálních vodách (např. Vincentka, Hanácká kyselka), jodizované soli a polévkách v prášku.
Organicky vázaný jód a jeho význam
Organicky vázaný jód se přirozeně vyskytuje v mořských řasách, rybách a některých dalších potravinách. V doplňcích stravy bývá označen jako „kelp“. Tento typ jódu je biologicky vysoce dostupný a jeho vstřebávání je efektivní bez rizika útlumu štítné žlázy. Důležitý je zejména pro vegetariány a vegany. Organická vazba jódu je možná i s nenasycenými mastnými kyselinami, především polynenasycenými, jako je kyselina linolová (omega-6), alfa-linolenová (ALA), eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA).
Je možné se jódem předávkovat?
Ano, ale při běžném jídelníčku nebo přiměřeném užívání doplňků je to nepravděpodobné. Vyšší riziko hrozí u pacientů s hypertyreózou, kteří by jód v doplňcích vůbec užívat neměli. Toxické účinky se mohou projevit při velmi vysokém příjmu, např. 1000–3000× vyšším než doporučená dávka, nebo při podání kontrastních látek a některých léků. Tělo v takových situacích „hladoví“ po jódu, což může spustit autoimunitní reakce ve štítné žláze. Mezi příznaky těžkého předávkování patří kovová pachuť v ústech, průjem, zvracení, úzkosti, váhový úbytek a zrychlené reflexy.
Shrnutí a praktické doporučení
Jód je základní prvek pro zdraví štítné žlázy, ovlivňuje metabolismus, energii i vývoj mozku. Jeho nedostatek i nadbytek může způsobit vážné problémy. Dbejte na pestrou stravu s obsahem jódu, především pokud nejíte mořské plody nebo živočišné produkty. Těhotné a kojící ženy by měly zvýšit jeho příjem. V případě podezření na poruchy štítné žlázy vždy konzultujte příjem jódu s lékařem.