Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jód, patřící mezi vzácné prvky v přírodě, je jedním z nejdůležitějších minerálů pro náš organismus. Tento prvek, objevený roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem, je klíčový pro to, aby naše štítná žláza plnila svoje funkce.
Štítná žláza
Štítná žláza (latinsky: glandula thyroidea) je žláza s vnitřní sekrecí, uložená na konci průdušnice, kterou objímá jako motýlí křídla z obou stran. Vytvářejí se v ní hormony, označované jako hormony štítné žlázy, trijodthyronin a thyroxin. Oba dva ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj. Samotný jód už nic neovlivní, proto aby splnil svoji roli, musí se navázat ve štítné žláze na aminokyselinu threonin. Pro vytvoření hormonů štítné žlázy je nezbytný jód. Proto není překvapivé, že většina jódu v našem těle se nachází právě ve štítné žláze.
Jód hraje roli i v poruchách štítné žlázy, kdy dochází buď ke snížení její funkce (hypothyreóza) nebo zvýšení její funkce (hyperthyreóza).
Hypothyreóza
Hypothyreóza je snížení činnosti štítné žlázy nejčastěji způsobené chronickým autoimunitním zánětem tohoto orgánu. Ten je poškozen, čímž dojde ke snížení činnosti, a tedy i vytváření hormonů. Pacient je unavený, ospalý, zimomřivý, zpomalený v řeči i pohybech. Kůže je suchá, chladná, zhrubělá. Jeho srdeční akce je také zpomalená. Zvýšený příjem jódu může pomoci při lehčí formě nemoci, u těžší formy už bohužel průběh onemocnění neovlivní.
Hyperthyreóza
Hyperthyreóza je zvýšená činnost štítné žlázy, při které vytváří více hormonů, než tělo potřebuje. Nejčastější má opět autoimunitní původ (imunitní systém vytváří protilátky proti vlastní tkáni). To je způsobeno tím, že imunitní systém organismu produkuje látku, která stimuluje funkci štítné žlázy. Projevuje poklesem hmotnosti při dobré chuti k jídlu, neklidem, nespavostí, pocitem horka a pocením, bušením srdce, svalovou slabostí a dalšími obtížemi. Lékař u pacienta se zvýšenou činností štítné žlázy obvykle nachází teplou a zpocenou kůži, svalovou slabost, neklid a sklon k rychlé srdeční akci (tachykardie), která může být i nepravidelná (arytmie). Typickým příznakem je u něj padání vlasů. Štítná žláza je obvykle mírně zvětšené a oči vystupují z důlků (exoftalmus). Během hyperthyreózy se nesmí zvyšovat příjem jódu (včetně doplňků stravy a jídla), protože tím dojde ke zhoršení nemoci.
Nedostatek jódu
Důležité je si uvědomit, že nedostatek jódu tvoří samostatný zdravotní problém a neměl by být zaměňován za sníženou činnost štítné žlázy, kde je původní příčinou dnes něco jiného. Dříve byl hlavně způsoben nedostatečnou konzumací potravin bohatých na jód. Dnes se tento problém spíše vyskytuje v rozvojových zemích. U nás jednak máme dostatečný výběr potravin bohatých na jód a také je jedlá sůl jodizovaná s přídavkem jódu.
Nedostatek jódu se zejména projevoval zvětšenou štítnou žlázou, nazývanou struma (česky vole). Je to dáno tím, že se štítná žláza snaží vychytat co nejvíce jódu z krve. Nedostatek může být dále provázen vznikem anémií, stálým pocitem hladu, zpomaleným tepem, sklonem tloustnout i při malých dávkách kalorií nebo zhrubnutím pokožky a vlasů. Pacient více zapomíná a trpí zácpou. Pokud je nedostatek jódu přítomný u dospívajícího člověka, pak dochází ke zvýšenému výskytu akné. Nedostatečný příjem jódu sice také může mít za následek sníženou činnost štítné žlázy, ale to se dnes u nás, díky přítomnosti jódu v potravě, téměř nevyskytuje.
Lze se jódem předávkovat?
Zcela jistě ano, ale při běžném jídelníčku či přiměřeném užívání doplňků stravy s jódem by k tomu nemělo dojít. Jak bylo zmíněno, užívání jódu ve formě doplňků stravy by se měli vyhnout pacienti s hyperthyreózou, nadměrnou činností štítné žlázy.
Ve velkém množství je ovšem jód pro náš organismus toxický. Může k tomu dojít například při podání některých rentgen kontrastních látek, léků nebo (doufejme jen teoreticky) při radioaktivní havárii. V takovém případě má naše tělo nedostatek jódu, a jak říkají odborníci, „hladoví“ po něm. Nebezpečí zde spočívá v tom, že dojde ke vzniku autoimunitních pochodů ve štítné žláze. Ovšem navzdory riziku toxicity u jódu, k těžkému předávkování nedochází často. Pokud k němu dojde (obvykle jde o 1000x až 3000x vyšší množství než je doporučená denní dávka), bude ovlivněna i štítná žláza, díky čemuž je pacient přehnaně aktivní, bude pociťovat velmi rychlé reflexy, stavy úzkosti a váhový úbytek. Bude cítit kovovou pachuť v ústech a trpět průjmem a zvracením.
Jaké jsou obvyklé denní dávky jódu?
Obvyklá denní spotřeba činní cca 1 μg na 1 kg váhy člověka, tedy cca 80 μg pro průměrného člověka. Doporučené denní dávkování činí u dětí do 10 let cca 40–120 μg, u dospělých je doporučená o něco vyšší dávka, cca 150 μg. Je důležité připomenout, že v doplňcích stravy může být uváděn ve složení jak elementární jód, tak i sloučeniny jódu (anorganické či organické), u kterých se pak dávka přepočte na “samotný“ jód.
Kde se jód vyskytuje?
Nejvíce jódu se vyskytuje v rybách a dalších darech moří. Zde je ovšem problém, že ryby mohou také obsahovat toxické kovy, zejména rtuť. Dále je obsažen v mléčných výrobcích a v menším množství ve vejcích, čokoládě, sušených houbách, sterilovaném zelí, masných výrobcích a polévkách v prášku. Jak již bylo zmíněno, jód se přidává také do kuchyňské soli. Z minerálních vod je vyšší obsah jódu v Hanácké kyselce nebo Vincentky.
Co je organicky vázaný jód?
Jako organicky vázaný jód (též jako biologicky aktivní jód) se označuje jód, který se nachází v mořských řasách, rybách a některých potravinách. Právě mořské řasy jsou jeho významným zdrojem. V doplňcích stravy jsou obvykle označované jako kelp. Toto je důležitý zdroj jódu pro vegetariány a vegany, kteří by jinak mohli trpět nedostatkem jódu. Ovšem zde se obsah jodu v jednotlivých přípravcích odlišuje. Organicky vázaný jód je biologicky vysoce aktivní formou s optimální vstřebatelností bez rizika nežádoucích účinků útlumu činnosti štítné žlázy. Organická vazba jódu je možná s jakýmikoliv nenasycenými mastnými kyselinami.
Nejvyšší kapacitu organicky vázat jód mají polynenasycené mastné kyseliny obsahující dvě a více dvojných vazeb. Mezi nejvíce zastoupeny polynenasycené mastné kyseliny vyskytující se v přirozených tucích patří omega-6: kyselina linolová (LA), omega-3: kyselina alfa-linolenová (ALA), eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenová kyselina (DHA).