Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lidské tělo je osídleno nejrůznějšími různými druhy mikroorganismů. Odhaduje se, že jen v lidském střevě žije na tisíc bakteriálních druhů a asi na sedm tisíc jednotlivých bakteriálních kmenů. Naše tělo je domovem pro přibližně 100 bilionů bakterií a 1 kvadrilionu virů (bakteriofágů), lze ho tedy přirovnat k chodící kolonii mikrobů. Bakterie převyšují přibližně 10krát počet našich buněk, bakteriofágy převyšují asi 10krát počet kolonizujících bakterií. Je prakticky nemožné určit složení ideálního mikrobiomu, náš střevní mikrobiom je stejně individuální jako otisk našeho prstu.
Společenství mikrobů ve našich střevech
Střevní mikroorganismy mají širokou škálu funkcí a jejich počet musí být náležitě vyvážený, pokud chceme udržet dobré fyzické i duševní zdraví. Křehká rovnováha mezi „hodnými“ a potencionálně patogenními bakteriemi může být narušena řadou vlivů, a jakékoli vychýlení dalekosáhle ovlivňuje naše zdraví. Společenství střevních mikrobů se mimo jiné účastní přeměny živin, syntézy vitamínů, enzymů, nutných pro metabolizaci některých jinak nestravitelných cukrů, metabolismu cizorodých látek (například léčiv), stimulaci obnovy střevního epitelu nebo stimulaci imunity. Mnoho dalších účinků je předmětem současného intenzivního výzkumu. Je to právě studium lidského mikrobiomu, do kterého se nyní investují značné finanční prostředky a vkládají velké naděje. Zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám. Co je tedy na poli vědeckého výzkumu nového a co už víme dávno? Zde jsou některá základní zjištění, jejichž výčet ale zdaleka není úplný a konečný.
Mikrobiom má na zdraví větší vliv než geny
Zatímco velký projekt zkoumající lidský genom, Human Genome Project (HGP), očekával, že genově založené terapie nás zbaví nemocí, ukázalo se, že genetická výbava hraje mnohem menší roli, než jsme si mysleli. Geny, jak to vypadá, jsou zodpovědné jen asi za 10 % nemocí.
Zbývajících 90 % je vyvoláno faktory životního prostředí. Vědci nyní předpokládají, že složení střevního mikrobiomu je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujícím to, jak jsou naše geny zapínány a vypínány!
Jak vyplývá z některých nejnovějších výzkumů, bakterie mohou dokonce hrát roli v diverzifikaci a změně lidské DNA prostřednictvím horizontálního genového transferu. Potenciálně stovky mikrobiálních genů vklouzly do naší DNA v průběhu dějin lidstva, včetně genů, které pomáhají našemu imunitnímu systému bránit se proti infekcím, jiné geny zase pomohly lidstvu adaptovat se na měnící se stravu a okolní podmínky. Rozvíjející se věda také ukazuje, že se náš mikrobiom evolučně rychle mění na základě faktorů, jako je strava, životní styl a chemická expozice. Na druhou stranu, naše strava je jedním z nejjednodušších, nejrychlejších a nejefektivnějších způsobů, jak ho opět optimalizovat.
Jak probiotika ovlivňují imunitní funkce
Střevní mikrobi specializující se na fermentaci rozpustné vlákniny hrají důležitou roli v prevenci zánětlivých onemocnění, autoimunitních poruch i alergií. Pomáhají kalibrovat náš imunitní systém prostřednictvím vedlejších produktů fermentace, kterými vyživují enterocyty (buňky sliznice střeva) a tím brání tzv. syndromu propustného střeva a endotoxémii.
Endotoxémie = stav, kdy toxiny migrují ze střeva do krevního oběhu.
Zánětlivá reakce ve skutečnosti začíná právě ve střevě, a následně putuje do mozku, který vysílá mediátory zánětu do zbytku těla ve složité zpětnovazební smyčce. Dále mikrobiota stimuluje tvorbu protilátek a T-lymfocytů, což se uplatňuje v adaptivní imunitní odpovědi. Aby tedy bylo možné řešit chronický zánět a zánětlivá onemocnění, je nevyhnutelné, abychom intenzivně podporovali střevní mikrobiom. Probiotika se velmi dobře osvědčila zejména v prevenci a léčbě průjmových onemocnění a jiných typech gastrointestinálních infekcí (H. pylori), zánětlivých onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní colitida), kvasinkových infekcích, alergiích, kožních onemocnění (ekzémy, akné, lupénka) a některých typech onkologických onemocnění.
Složení mikrobioty ovlivňuje naši hmotnost
Je prokázaným faktem, že zdraví střeva úzce souvisí s rozvojem obezity. V jednom z výzkumů vědci u laboratorních zvířat potlačili čtyři konkrétní druhy bakterií: Lactobacillus, Allobacilum, Rikenellaceae a Candidatus arthromitus. Prokázali schopnost vyvolat u těchto zvířat metabolické změny, které vedly k obezitě. Klíčovým mechanismem je ničení prospěšných střevních bakterií některými potravinami (průmyslově zpracované potraviny, zdroje fruktózy/cukru, a umělá sladidla) a chemikáliemi. Tyto látky přispívají k metabolické dysfunkci, tvorbě endotoxinů, dysbióze ve střevě a v konečném důsledku rezistenci na inzulin.
Jiná studie zveřejněná v časopisu Environmental Health Perspectives zjistila, že perzistentní organické polutanty (POPs) nalezené v jídle změnily střevní mikrobiom u myší, a tím přispěly k rozvoji obezity a metabolického syndromu. Další zajímavé zjištění je, že obézní jedinci vykazují vyšší procentuální obsah určitého rodu bakterií: konkrétně Firmicutes, ve střevě. S věkem se procentuální zastoupení kmenu Firmicutes zvyšuje. Genom těchto mikroorganismů zřejmě kóduje tvorbu bílkovin, umožňujících metabolizaci některých cukrů, které jsou tak k dispozici pro buňky hostitelského organismu. Jiné studie zase prokázaly pozitivní efekt probiotik na zvýšení exprese genů pro lipolytické enzymy, snížení jaterní steatózy, zlepšení lipidového profilu krve a glukózové tolerance. Bylo také prokázáno, že mikrobiomem z jednoho organismu můžeme „infikovat“ jiný organismus a tím změnit jeho metabolismus živin.
Současná epidemie obezity tudíž může mít i svou infekční složku. Dle autorů uvedených studií mohou být dokonce v budoucnu určité bakteriální druhy využity jako diagnostický nebo prognostický nástroj k predikci možného úspěchu dietních intervencí u obézních jedinců.
Probiotika z fermentovaných potravin chrání srdce
Tradiční fermentované potraviny byly součástí lidské stravy od starověku, a jejich nahrazení chemicky pozměněnými a tepelně zpracovanými potravinami, vedlo k mnoha našim současným zdravotním problémům. Například tradiční kysané zelí bylo označeno jako „superfood“ pro zdravé srdce. Výzkum, publikovaný v lékařském časopise Food and Function zjistil, že nepasterizované kysané zelí obsahuje silné probiotikum Lactobacillus plantarum FC225. Tomuto probiotiku je připisován výrazný efekt na zdraví srdce a to snížením hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, významným zvýšením hladiny antioxidantů superoxid disumutázy (SOD) a glutathionu a snížením peroxidace lipidů v lidském těle. V jiné studii byl zase prokázán významný synergický efekt užívání probiotických kmenů v kombinaci s redukční dietou na snížení systolického krevního tlaku a některé antropometrické parametry, což zmenšuje riziko rozvoje metabolického syndromu.
Pokračujte na druhý díl článku o tom, jak mikrobiota ovlivňují lidské zdraví, a jak střevní mikrobiom podpořit.
autor: Mrg. Eva Placáková, ND
Článek vznikl díky České Naturopatické Společnosti (ČNS), která byla založena v roce 2013. Jejím posláním je prosadit v České republice vysokou úroveň poskytované naturopatické péče, tedy poradenství v oblasti přírodní medicíny. Uskutečnění tohoto cíle umožní základna profesionálně vyškolených naturopatů, fytoterapeutů a klinických nutričních terapeutů s vysokým standardem jejich profesní úrovně. Seznam terapeutů najdete na webových stránkách společnosti.