Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V lidském těle žijí nejrůznější druhy mikroorganismů. Jen v lidském střevě najdeme přes tisíc druhů bakterií a přibližně sedm tisíc jednotlivých bakteriálních kmenů. Jaký vliv má střevní mikrobiom na diabetes, náš růst, mozek a náladu? Jak můžeme diverzitu našeho mikrobiomu pozitivně ovlivnit? Než se začtete do následujících řádků, doporučujeme vám přečíst si první díl Jaký vliv má střevní mikrobiom na lidské zdraví.
Rovnováha střevního mikrobiomu reguluje diabetes
Vědci prokázali, že mikrobi u diabetiků se výrazně liší od těch u zdravých jedinců. Zejména diabetici mívají ve srovnání s nediabetiky nízké množství kmenu Firmicutes a naopak vysoké množství kmenů Bacteroidetes a Proteobacterií. Byly také zjištěny pozitivní korelace mezi kmeny Bacteroidetes, Firmicutes a sníženou glukózovou tolerancí (předstupeň diabetu). Ve studii prováděné v Amsterdamu byli vědci schopni zvrátit diabetes 2. typu u všech 250 účastníků studie tím, že jim byly indikovány fekální transplantace (vnesení zdravé střevní mikroflóry do střeva jiného jedince). Ještě nadějnější jsou výsledky v prevenci i léčbě diabetu I. typu u malých dětí prostřednictvím probiotik.
To mimo jiné také velmi dobře demonstruje, jak střevní mikrobiom kontroluje zhruba 80 % naší celkové imunitní odpovědi. A dobrá zpráva také je, že případná nerovnováha různých kmenů, je řešitelná.
Mikrobiom stimuluje růst
Velmi slibné jsou nové výsledky výzkumu česko-francouzského týmu, který zkoumal vliv střevní mikrobioty na růst mladých myší. Zjistilo se, že určité kmeny střevních bakterií z druhu Lactobacillus plantarum pozitivně stimulují růst živočichů po narození. Ústřední molekulou regulující růst je inzulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), jehož produkci a aktivitu částečně řídí právě střevními bakteriemi. Některé bakterie rodu Lactobacillus mají podle výsledků schopnost podporovat růst po narození, hustotu kostí a předurčují vzrůst v dospělosti. Tento výzkum otevírá dosud neznámé možnosti využití vybraných bakterií ke zmírnění škodlivých účinků chronické podvýživy u dětí v rozvojových zemích na jejich růst.
Naše střevo je náš druhý mozek
Kvalita a množství bakterií ve střevě ovlivňuje náš centrální nervový systém více, než bychom řekli. Zjistilo se například, že autistické děti mají výrazně méně bakterií rodu Bifidobacterium ve srovnání se zdravými dětmi.
Řešení těchto nerovnováh je základním prvkem nutričních programů, které věří, že „uzdravení a utěsnění“ střeva je rozhodující pro všechny jedince s neurologickou dysfunkcí, včetně autismu a hyperaktivity.
Síť neuronů, tzv. „druhý mozek“, ve stěně střev je neskutečně obsáhlá a komunikuje s naším mozkem prostřednictvím řady signálních molekul – neurotransmiterů a neuropeptidů, které vznikají jako vedlejší produkty metabolismu či produkty metabolických kaskád, regulovaných právě střevní mikrobiotou. Spojení mezi střevním zdravím a degenerativními mozkovými poruchami, jako je Alzheimerova choroba, je také nyní předmětem intenzivního výzkumu. Mnoho faktorů, které mají vliv na propustnost hematoencefalické bariéry, jsou totiž velmi podobné těm, které ovlivňují i na naše střeva. Propustnost střevní sliznice můžeme měřit prostřednictvím množství lipopolysacharidů (LPS), které jsou produktem určité skupiny bakterií ve střevě. LPS jsou také samy o sobě silným stimulátorem zánětlivé kaskády. Jejich přítomnost v krvi výrazně zvyšují zánět v těle, včetně mozku. Například Alzheimerova choroba a Lou Gehrigova choroba jsou obě v korelaci s výrazně zvýšenými hladinami LPS.
Nerovnováha mikrobiomu má dopad na naši náladu
Prokázalo se, že zdroje kvalitních probiotik mohou pomoci omezit četnost sociální úzkostné poruchy v časné dospělosti, zmírnit celkový průběh úzkosti a deprese a dokonce zlepšit paměť a schopnost učit se. Nedávno bylo zjištěno, že probiotikum Lactobacillus rhamnosus má výrazný vliv na hladiny GABA – inhibičního neurotransmiteru, který se významně podílí na regulaci mnoha fyziologických a psychologických procesů v určitých oblastech mozku, a který snižuje hladinu stresového hormonu kortikosteronu. To má za následek zklidnění organismu, snížení úzkosti a depresivního chování.
Jiné studie zjistily, že vysoký glykemický index potravin (včetně těch s vysokým obsahem rafinovaných obilovin a přidaného cukru) spojujeme s vyšším výskytem deprese a to opět skrze negativní dopad cukrů na složení střevního mikrobiomu. Výzkumníci nyní zkoumají řadu psychoaktivních látek nalezených ve výkalech, a experimentují s fekálními transplantacemi u zvířat k posouzení jejich vlivu na neurologický vývoj. V blízké budoucnosti budeme moci zřejmě využívat mikroby také k diagnostice poruch neurologického vývoje a léčbě duševních onemocnění.
Jak můžeme podpořit střevní mikrobiom?
Je potěšující vědět, že podpora zdraví střeva není nic příliš složitého. Nicméně potřebujeme určité proaktivní kroky a zároveň některým faktorům zabránit. Jak tedy na to?
- Jezte hodně fermentovaných potravin. Ke zdravé volbě patří fermentovaná mléka, pocházející od krav krmených trávou, jako je kefír, kvalitní jogurt, dále pak natto nebo tempeh (fermentované sojové boby) a kvašená zelenina (tzv. pickles).
- Vyhněte se antibiotikům, pokud to není nezbytně nutné. Pokud to nevyhnutelné je, zajistěte opětovnou kolonizaci střeva fermentovanými potravinami nebo kvalitním probiotickým doplňkem.
- Jezte především rostlinnou a organickou stravu. Konvenčně chovaná zvířata (a tedy i jejich masa a další živočišné produkty) chovatelé rutinně krmí nízkou dávkou antibiotik. Navíc jejich strava může obsahovat geneticky modifikovaná zrna obsahující glyfosát (přípravek Roundup), který, jak již víme, může zabíjet mnoho prospěšných střevních bakterií.
- Eliminujte stres a dostatečně spěte. Ve stresu (včetně dlouhodobého deficitu spánku) může docházet k narušení rovnováhy střevní mikroflóry v náš neprospěch.
- Zvyšte příjem rozpustné i nerozpustné vlákniny se zaměřením na zeleninu, ořechy a semena, včetně naklíčených semen.
- Nepřehánějte to s hygienou, nemusí to být ve vašem nejlepším zájmu. Expozice vůči bakteriím a virům může sloužit jako „přirozené očkování“, které posiluje imunitní systém.
- Dbejte na pobyt venku. Podle nedávné zprávy, nedostatek aktivity na čerstvém vzduchu může sám o sobě způsobit devastaci prospěšného mikrobiomu.
- Vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám. Vysoce zpracované potraviny s obsahem nadměrného množství cukru společně s jinak „prázdnými“ živinami živí potencionálně patogenní bakterie, stejně jako některé potravinářské emulgátory a umělá sladidla.
- Otevřete okna. Po drtivou většinu lidských dějin nebyli lidé skutečně oddělení od přírody. V současné době trávíme 90 % našeho života v interiéru. Výzkumy ukazují, že otevřením okna a zvýšením přirozeného proudění vzduchu můžeme zlepšit různorodost a zdraví mikrobů v naší domácnosti v náš prospěch.
autor: Mrg. Eva Placáková, ND
Článek vznikl díky České Naturopatické Společnosti (ČNS), která byla založena v roce 2013. Jejím posláním je prosadit v České republice vysokou úroveň poskytované naturopatické péče, tedy poradenství v oblasti přírodní medicíny. Uskutečnění tohoto cíle umožní základna profesionálně vyškolených naturopatů, fytoterapeutů a klinických nutričních terapeutů s vysokým standardem jejich profesní úrovně. Seznam terapeutů najdete na webových stránkách společnosti.