Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Co je to funkční medicína a jak se liší od té konvenční?
Představte si funkční medicínu (FM) jako komplexní přístup k pacientovi, kdy praktik FM má krom jiného, znalosti v oblasti výživy, environmentální zátěže, psychiky, toxické zátěže a dokáže se tedy na pacienta podívat opravdu komplexně. FM neléčí a nepotlačuje symptomy, ale řeší příčiny zdravotních problémů. Lékaři či jiní zdravotníci pak logicky s klientem tráví mnohem více času, než u běžného lékaře tak, aby pochopili celý příběh a dokázali identifikovat možné příčiny a tzv. spouštěče zdravotních problémů, které se pak snaží společně s pacientem vědomě a systematicky redukovat či eliminovat. K tomu používají nejrůznější nástroje, jakými jsou například tzv. časová osa či metrix. FM neřeší akutní stavy, ale zaměřuje se na chronická onemocnění, se kterými si klasická medicína zatím neví moc rady a řeší je dlouhodobou medikací, která zatěžuje organismus a to především detoxikační mechanismy. FM je zde v ČR zcela novým oborem, který si dle mého zaslouží pozornost, a i proto jsme společně s kolegou Mudr. Janem Vojáčkem a Žanetou Kremsa založili Institut funkční medicíny a výživy, kde krom kliniky pro klienty se snažíme o odborné vzdělávání lékařů, farmaceutů a výživářů právě v oblasti FM a výživy.
Co je tedy refluxní onemocnění a jak se řeší z pohledu FM?
Refluxní onemocnění jícnu (ROJ) je poměrně časté a významně ovlivňuje kvalitu života člověka, který refluxem trpí. Jde o to, že se žaludeční obsah vrací zpět do jícnu a může způsobovat specifické symptomy až zánět sliznice jícnu. Příčina refluxní choroby jícnu , z pohledu klasické medicíny, spočívá v prolomení tzv. antirefluxní bariéry, jejíž hlavní součásti jsou dolní jícnový svěrač (DJS) a bránice. Postihuje přibližně 20-25 % celosvětové populace a toto onemocnění je mnohdy spojováno s vyšším věkem a životním stylem (strava, pohyb, toxická a psychická zátěž). Symptomatické projevy jsou především pálení žáhy (pyróza), zápach z úst, pálení v krku, bolest za hrudní kostí při polykání, návratem žaludečních šťáv do úst, chronickým kašlem, chrapotem či dlouhodobým zahleněním. Méně známými symptomy jsou astma, zubní kazy a záněty dásní.
Většina lidí s refluxem užívá léky potlačují sekreci žaludečních kyselin, které sice pomohou s nepříjemnými symptomy, každopádně neřeší hlavní příčinu/y tohoto onemocnění.
My se tedy na naše klienty díváme komplexněji a snažíme se najít proč k refluxu primárně dochází neboli proč dolní svěrač jícnu špatně funguje a jak zlepšit jeho funkci. Příčin může být celá řada. Jednou z hlavních, se kterou se na naši klinice setkáváme, jsou konkrétní potravinové senzitivity, o kterých mnohdy pacient neví, deficity určitých mikroživin, dále nezdravý životní styl (přemíra stresu, konzumace alkoholu, kouření). Z toho pak také vyplývají intervence, které doporučujeme.
1. U některých klientů s nadváhou či obezitou výrazně pomůže redukce váhy.
2. Doporučujeme se vyhnout tabáku, alkoholu a večerním jídlům a z krve zjistit možné deficity jak makro, tak mikroživin, které mohou mít vliv na špatnou funkci neurotransmiterů a ovlivňovat tak i funkci svěrače jícnu.
3. Vyhýbat se potravinám, které mohou reflux zhoršovat (kofein, čokoláda, kořeněná jídla, velmi kyselá jídla a potraviny (citrusy) a mastná jídla.
4. Obecně se nám osvědčil paleolitický styl stravování, kdy se vyřazují určité potraviny, jakými jsou například obiloviny, luštěniny, průmyslově zpracované tuky, cukry atd.
5. Dále významnou pomocí jsou trávící enzymy a výbornou zpětnou vazbu od klientů máme také na Mastichu.
Masticha je vlastně pryskyřicí, která se získává z kmene a vedlejších větví řečníku lentišku a je tradičním řeckým receptem na žaludeční obtíže a zápach z úst. Obvykle se žvýkají mastichové krystaly, přičemž se účinné látky uvolňují do úst, jícnu a žaludku.
Další formou jsou mastichové kapsle, které obsahují čistý mastichový prášek a účinná látka se takto dostane do žaludku.
Masticha se také používá jako přísada pokrmů v oblasti Středozemního moře.
Zdroje:
Klinicky byla tato pryskyřice, mimo jiné, účinná při léčbě benigních žaludečních vředů a dvanáctníkových vředů. U krys vykazovala masticha cytoprotektivní a mírné antisekreční vlastnosti: https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM199812243392618#article_citing_articles