prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Důležitost horečky při infekcích

20.03.2015
Teploměr

Potlačování horečky i pouze zvýšené teploty antipyretiky je rutinní praxí, nad kterou nepřemýšlejí pacienti, ale bohužel většinou ani jejich lékaři. Během své praxe jako praktická lékařka jsem potkala stovky lidí, kteří začali užívat paralen už při prvních příznacích nemoci. Koneckonců je k tomu navádí reklama na jeden nejmenovaný lék „na chřipku“. Jednou je zamrazilo na zádech, dvakrát kýchli a už sahali po prášku.

Také jsem si všimla, že všichni pacienti - bez výjimky!! - s únavovým syndromem, ať již nasedajícím na bezprostředně prodělané virové onemocnění nebo vzniklým plíživěji, měli v anamnéze opakované potlačování horečky. Nikdy jsem neviděla postinfekční únavový syndrom (stav typu „před měsícem jsem měl chřipku a nemůžu se z toho pořád dostat…“) u pacienta, který prodělal virózu nebo chřipku přirozeně, nesrážel teplotu, prostě si to protrpěl. Tito lidé byli obvykle do týdne fit.

 

Co se děje v těle, když jsou během akutní infekce použity léky na snížení horečky - paracetamol, ibuprofen nebo kyselina acetylosalicylová? Proč není jejich použití vhodné, ba je dokonce škodlivé? Pro přehlednost pojednám důsledky potlačení horečky z hlediska času.

 

Bezprostřední, akutní důsledky potlačení horečky při infekci

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekcím. Je fylogeneticky velmi stará. Při horečce se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater, zrychlují se aktivity buněk imunitního systému. To vše zhruba třikrát již při 38 stupních Celsia. Jak ale dojde k tomu, že při infekci stoupne tělesná teplota a pak zase klesne? Znalost mechanismu vzniku horečky a účinku léků na její snížení je velmi důležitá k pochopení, proč jsou výše uvedené léky při horečce tak škodlivé.

 

Horečka vzniká v důsledku změny nastavení cílové tělesné teploty v mozkovém termoregulačním centru. Mozek se z krve díky přítomnosti mediátorů zánětu (prostaglandiny, interleukiny, cytokiny aj.) dozví o tom, že někde v těle zuří zánět. Zánět se tedy projevuje změnami v krvi a ty jsou pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu. Zánět je boj imunitního systému s mikroby. Latinský název je „inflammatio“, neboli vzplanutí, vznícení. Tento název přesně popisuje, co se v těle děje – doslova hoří, spaluje, aktivizuje se k boji. Bez reakce - zánětu neexistují symptomy infekční nemoci ani obrana proti ní. Bez zánětlivé reakce mohou mikroby zůstat v těle po dlouhou dobu, mnohdy s negativními důsledky. Když máte angínu, všechny prožívané symptomy jsou příznaky zánětu: otok, zarudnutí, bolest, sekrety, horečka.

 

Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta a tyto látky se netvoří a neproudí s krví do mozku.

 

Zde vstupují do hry antipyretika, účinkují tím, že v těle blokují produkci mediátorů zánětu. Jejich produkce se výrazně sníží a klesne jejich tok do mozku. Mozek je nesprávně informován, domnívá se, že infekce již byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi.

 

U vážných infekcí nebo u oslabeného jedince může mít použití antipyretik dopad i na úmrtnost! Například během španělské chřipky v roce 1918 byla úmrtnost alopaticky léčených hospitalizovaných pacientů více než 25násobná ve srovnání s pacienty léčenými v homeopatických nemocnicích. Tento šokující rozdíl musí být připsán zejména dvěma faktorům. Za prvé alopatičtí pacienti neměli žádnou účinnou léčbu ve srovnání s homeopatickými pacienty, jen symptomatickou. A právě symptomatická léčba - potlačování horečky aspirinem - mohla být hlavním důvodem tak vysoké úmrtnosti.

 

Před pár lety jsem četla o epidemii spalniček v Ghaně, u podvyživených dětí. Úmrtnost při standardní terapii, která zahrnovala i srážení horečky paracetamolem, byla kolem 35 %. Děsivé číslo. Ještě děsivější je ale to, že když si lékaři všimli, že děti, které přežily, měly při příjmu vyšší horečku, horší vyrážku a celkově výraznější symptomy, než děti, které posléze zemřely, přestali paracetamol podávat a úmrtnost klesla na 7 %. Jinými slovy, lékaři 4 z 5 dětí doslova zabili svou léčbou. Kdyby to bylo antibiotikum, nebo jiný zázračný lék, který by dokázal takto snížit úmrtnost, byly by toho plné noviny a televize. Ale protože to bylo naopak nepodávání určitých léků a respektování biologických zákonitostí, mlčí se o tom.

 

Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Potlačení horečky při akutní infekci v důsledku zeslabení imunitní odpovědi prodlužuje infekčnost pacienta, dobu trvání nemoci a dobu zotavení. Existují studie, které to prokazují. Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen „aby byli brzy zdraví“ a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku. Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v té reklamě se říká něco úplně jiného. Reklama ale nelže, natvrdo říká, že pouze potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená. Potlačení příznaků nerovná se léčba!!

 

Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.

 

Střednědobé důsledky potlačení horečky při infekci – imunologické a biochemické

Výše popsaný imunologický mechanismus je v pozadí také komplikací infekčních nemocí, kdy byla prudká, generalizovaná reakce s horečkou potlačena a vznikl lokalizovaný, ale chroničtější zánět, například zánět mandlí, nosních dutin, středního ucha, průdušek, plic, ledvin, kloubů apod. Pokud k takovému typu zánětu dojde rychle, akutně, znamená to slabší konstituci pacienta. V dnešní době je ale často oslabena právě užitím antipyretik během horečky.

 

Jaký typ lidí obvykle sahá po antipyretikách hned na začátku nemoci? Jsou to obvykle lidé, kteří si tzv. nemohou dovolit stonat, orientovaní na výkon, nelibě nesoucí jakékoli známky slabosti svého těla. Mají problém si prostě lehnout na pár dní do postele a vypnout. Ignorují signály svého těla a snaží se je přehlušit léky. Bohužel ignorování vlastních potřeb není u nich omezeno jen na dobu nemoci, ale týká se často nedostatečné kvality stravy, nedostatku pohybu, odpočinku a pobytu v přírodě. Tito lidé vstupují do nemoci již předem oslabeni a pak to dorazí paralenem. Není divu, že končí v ordinacích lékařů s únavou táhnoucí se týdny i měsíce.

 

Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci, někdy přímo chronického únavového syndromu (CFS). Příčinou CFS není přítomnost EB viru nebo jiných infekčních agens v organismu, ty v něm byly dlouho předtím. Příčinou je oslabení imunity v důsledku nesprávného léčení akutních infekcí v kombinaci se špatnou stravou a stresem.

 

Jeden mechanismus vzniku únavy je specifický pro paracetamol. Bohužel právě paracetamol je v posledních letech velice oblíbené analgetikum a antipyretikum. Jeho oblíbenost vychází jednak z jeho vysoké účinnosti (tj. silné schopnosti potlačit příznaky) a protože nepoškozuje zažívací trakt jako kyselina acetylosalicylová a ibuprofen. Ale má i značné nevýhody. Jednou ze zásadních nevýhod paracetamolu je jeho toxicita pro játra. Při jeho metabolizování dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI. Tato látka je hlavním původcem toxických účinků paracetamolu. Účinkuje jako volný radikál.

 

Ochranou před volnými radikály jsou tzv. antioxidanty. Jedním z nich je glutathion. Je to základní, konečný a jediný recyklovatelný nitrobuněčný antioxidant. Glutathion se musí postarat nejen o NAPQI, ale končí u něj všechny volné radikály. Nevhodná strava, toxiny, léky, stres, trauma, stárnutí, infekce a radiace jeho zásoby vyčerpávají. Naše schopnost produkovat a udržet vysokou hladinu glutathionu je životně důležitá pro uzdravení se z prakticky všech nemocí i k jejich prevenci a udržení si optimálního zdraví a výkonnosti. Pokud jsme vystaveni příliš silnému oxidativnímu stresu nebo příliš mnoha toxinům (včetně léků), zásoby antioxiadantů včetně glutathionu se vyčerpají a to vede k nemoci. Nedokážeme se bránit proti volným radikálům, infekci nebo rakovině a nedokážeme se zbavit toxinů.

 

Infekce je jednou ze situací, kdy se tělo nachází v oxidativním stresu. Použití paracetamolu v této situaci vede k několika důsledkům. Zaprvé snížení horečky sníží efektivitu boje proti infekci a prodlužuje dobu, po kterou je tělo vystaveno působení infekčních agens, a tedy prodlužuje dobu trvání nemoci! Paracetamol zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat a při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt NAPQI. U některých lidí dochází k vyšší produkci NAPQI a tedy vyšším nárokům na glutathion. Pokud je takový jedinec současně geneticky vybaven nedostatečně funkčním genem pro tvorbu glutathionu, nebo má jeho hladinu vyčerpánu i z jiných příčin (například stres, nekvalitní strava, jiné léky apod.), vytvoří se v jeho těle vysoká hladina NAPQI, která mj. poškodí mitochondrie. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech, bolestí svalů, nesoustředění, deprese a jiných symptomů CFS. Hlavním škůdcem pro mitochondrie jsou právě volné radikály. Naše tělo má jen omezenou schopnost se s nimi vypořádat, je konstruováno na život v čistém prostředí bez chemikálií, na konzumaci přirozené čisté stravy, na život bez chemických léků a toxinů v životním prostředí, na život, kdy je možno reagovat na stres přirozeným způsobem (uteč nebo bojuj). Pokud k přirozené zátěži při infekci přidáme chemické léky, může dojít k problému.

 

Dlouhodobé důsledky potlačení horečky při infekci

Důsledky opakovaného potlačování horečky a zánětu sahají bohužel ještě mnohem dále než k protahované únavě. Statistiky prokazují souvislost mezi výskytem horečnatých onemocnění v anamnéze a rizikem rakoviny. Čím více horeček, tím méně rakoviny a naopak. Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu. Poškození DNA volnými radikály je považováno za jeden ze spouštěčů maligního bujení. Ke vzniku maligních buněk dochází v každém z nás neustále, ale funkční imunitní systém si s nimi poradí. Rakovina vznikne pouze v situaci, kdy imunitní systém neplní své funkce. A jsme opět u stresu, nekvalitní stravy, nedostatku vitamínů a dalších mikroživin, volných radikálů apod.

 

Shrnutí

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekci. Mozek zvýší teplotu v situaci, kdy dostává z krve prostřednictvím mediátorů zánětu informaci o přítomnosti infekce. Použití antipyretik (paracetamolu, kyseliny acetylosalicylové, ibuprofenu) zabrání tvorbě těchto látek a mozek dostane nesprávnou informaci o stavu boje proti infekci a sníží teplotu v situaci, kdy infekce ještě není zvládnuta, což vede k oslabení imunitní reakce. Použití paracetamolu s sebou nese navíc další riziko. Při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt, který se chová jako volný radikál. K jeho zneškodnění používá organismus glutathion, základní antioxidant. U geneticky disponovaných jedinců neprobíhá tato detoxikace dostatečně a dochází ke kumulaci toxické látky v těle. Její aktivita jako volného radikálu a vyčerpání zásob glutathionu poškozuje mitochondrie. Mitochondrie pak nejsou schopny plně fungovat a tvořit energii. Důsledkem je únava, bolesti svalů, duševní nevýkonnost, deprese a prakticky jakákoli chronická nemoc.

 

Rozdíly v genetické výbavě vysvětlují, proč si někdo může dovolit srážet horečku pravidelně bez vážnějších následků a někdo po jedné epizodě upadne do chronického únavového syndromu. Protože nikdo z nás neví, jaké má geny, je rozumné předpokládat horší možnost a snažit se poškození předcházet.

Doporučený postup:

  • Když jsme nemocní a není nám vůbec dobře, lehneme do postele. Přecházení nemoci je bezohlednost vůči sobě i ostatním.

  • Horečku nesrážet, ani když je vysoká přes 39°C. Výjimkou jsou lidé s velmi oslabeným srdcem. Pokud i starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39°C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky. U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám, snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky nad 38,5°C a poškozování imunity každého dítěte. Kromě toho křeče přicházejí i při nižších teplotách, nesouvisejí primárně s výší horečky. Matky jsou zbytečně strašeny. Naopak právě zdravé, robustní děti spontánně produkují vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit. Zvažujte vždy celkový stav dítěte a ne jen výši horečky. Má chuť k jídlu? Hraje si? Nechce být v posteli? Dokonce zlobí? Tak to nebude nic vážného. Leží jak mrtvola při 37,3°C? O takové dítě si budu dělat větší starosti než o dítě s 40°C, které pobíhá a nechce ležet.

  • K subjektivní úlevě při horečce lze použít fyzikální procedury, např. zábaly, ale ne léky.

  • Když už z různých důvodů potřebujete horečku na chvíli snížit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.

  • Omezte nebo zcela vylučte stravu. Pokud budete chtít jíst, použijte staré osvědčené recepty: čaje, česnečku, polévky.

  • Jak zvýšíme tvorbu glutathionu? Ten potřebujeme při nemoci vždy, protože infekce sama o sobě je zátěž a zvyšuje množství volných radikálů v těle. Glutathion si sami syntetizujeme z několika surovin. Potřebujeme síru, kterou získáme z potravin bohatých na síru, jako je česnek, cibule a brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, zelí, květák). Naše babičky věděly, proč vařily při nemoci česnečku nebo slepičí polévku … vylepšíme si ji navíc brokolicí a miso pastou.

  • Dodáme vitamín C, až 10 g denně.

  • Dodáme vitamín D, v akutním stavu až 10000 IU denně.

  • N-acetyl cystein je substance obsažená např. v léku ACC, používaném při kašli. Jde o prekurzor glutathionu, proto je jeho užití při infekci vhodné. I když nemáme kašel, užití tohoto volně prodejného léku nám vylepší hladinu glutathionu a tedy i naši schopnost zvládnout volné radikály. Používá se i při léčbě otravy paracetamolem.

  • Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná, v nouzi lze použít i Oscillococcinum, které má studiemi klinicky prokázaný účinek při virózách. Nebo kombinované homeopatické léky na virozy, např. Paragrippe, Gripp-Heel, Guna-Flu, Guna-Virus, Citomix (poslední tři jsou na recept).

  • Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.

  • Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste to přehlíželi.

Související články:
Ibalgin - pomsta růžového štěstí
Jak zvládat běžné infekční nemoci
Paracetamol z hlediska přírodní medicíny


20.03.2015
autor: MUDr. Ludmila Eleková
další články v rubrice: Nemoci


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS