Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je třeba toto téma otevřít, neboť se nevyhnutelně dotýká dnešní doby. Pravidlo, že všechno najdeš na internetu, dnes již uplatňuje mnoho lidí. Nevíš si s něčím rady, vstup do „fóra“, zapni si „kecálek“ a sdílej se. Základní myšlenka je logická, dozvíš se tam, co potřebuješ.
Diskusní fóra jsou jedním z moderních vývojových článků, které přináší komunikační technika.
Je to stejná vývojová fáze a situace, kterou můžeme pozorovat s objevem telegrafu, telefonu, když do domácností pronikl rozhlas, televize, bezdrátový telefon, když se objevil internet a s ním vyhledávače, vytvořily se tzv. sociální sítě, komunikační kanály. Počítače se z velkých skříní, které zaujímaly celou místnost, zmenšily do velikosti mobilu. Přijímáme signál z družice. Všechno je na čipy.
Je to však jen jedna stránka věci, technika – odbourávání vzdálenosti, časového posunu, cenzury, široká nabídka informací. Na druhé straně však dochází k dezinformaci, manipulaci, odosobnění, vznikají závislosti, již známe netolizmus (závislost na internetu), kyberšikanu, což je druh šikany, který využívá elektronické prostředky k zasílání obtěžujících, urážejících či útočných e-mailů…, a vlastně nám tato moderní technika již docela dlouhý čas narušuje soukromí, přispívá k nemocem nejen na úrovni psychiky, ale přirozeně i na rovině fyzické. O tom asi nemusí být žádná pochybnost.
Ale vrátím se k diskusnímu fóru. Mnoho webových stránek se na ně specializuje, otvírají se tam různá témata, od obecných po specifická. Mne zajímají ta fóra, která se dotýkají zdravotních problémů.
Lidová fóra
Většinou jsou to fóra bez účasti lékaře – ta jsou „lidová“, asi na úrovni debaty pacientů v čekárně před ordinací lékaře. Chtěl bych účastníky takové debaty varovat, aby se nenechali unést “dobrou“ zkušeností a tzv. dobře míněnou radou ve způsobu řešení jejich problému.
Neboť každý zdravotní problém je věcí individuální, každý problém má svou příčinu, u každého jinou, a tedy i léčení bude rozdílné. I když se jeví stejný problém a je stanovena stejná diagnóza, nemusí být léčba stejná. Ten lék, který dobře funguje jednomu člověku, nemusí dobře reagovat u druhého pacienta, dokonce mu může ublížit. Příkladů na toto téma je nespočet.
To, co dobrý rádce říká, že jemu pomohlo, nemusí být pravda. Ta informace může být zkreslená, dotyčný zatají věc, kterou se mu nechce ventilovat. Informace je tedy zamaskovaná, ukazuje jen ten vrcholek „ledovce“, který je vidět, ale velký „zbytek ledovce“ je skryt.
V takových diskuzních fórech lze také pozorovat tzv. vetřelce. Jsou to lobbisté, kteří čtou diskuzi, zapojí se do ní a později jakoby přátelskou radou směrují téma k reklamě jejich výrobku.
Pravda, někdy přinese diskuze myšlenku, ukáže směr, možnost, kterým je možno se vydat. Je pak na každém, jak tu informaci využije.
Fóra s lékařem
Fóra, kterých se účastní lékař, jsou většinou jen velmi orientační, obecná, což je pochopitelné, neboť lékař si je vědom, že neví v krátké internetové debatě, kdo je na druhé straně a co je podstatou jeho problému. Proto příspěvek lékaře končí obvykle větou: Raději navštivte svého lékaře v ordinaci. Jasné, nic jiného od něj čekat nemůžete.
Internetová poradna totiž nenahrazuje ordinaci lékaře, či léčbu, není možné přes internet stanovovat diagnózu. Zasahovat do léčebného procesu. Žel, tento fakt není často brán na zřetel.
Lidé chodí do fóra, protože nedostali u svého lékaře odpověď na svou otázku. Nedostali léčbu, jakou by chtěli, nedostali dokonce ani utěšující slovo. Mnohdy odcházejí s receptem na lék a letáčkem s návodem, co mají dělat, s kartičkou, kde je napsán další termín kontroly. Setkal jsem se také s tím, že je lékař v ordinaci přímo pacienta odkázal na internet, aby si tam prostudoval například dietu, vybral si nějaký potravní doplněk.
Lidé chodí do fóra dokonce jen proto, aby nemuseli jít ke svému lékaři. Očekávají, že je někdo ve fóru povzbudí, utěší. Uleví se jim, když zjistí, že v těch problémech nejsou sami, že jsou na tom dokonce jiní lidé hůře.
Do několika poraden
Někteří lidé napíší dotaz a rozešlou jej do několika poraden najednou. Očekávají, že když dostanou více informací z různých zdrojů, tím lépe. Ale to je omyl – dostanou různé informace, často i protichůdné, a vlastně si tvoří informační chaos. Jsou na tom stejně jako předtím, možná i hůř, protože se prohloubí jejich beznaděj.
Již celou řádku let sedím na druhé straně internetu v poradně, a tak mám možnost pozorovat myšlenkové pochody lidí přicházejících do poradny. Poznám jejich pohnutky, poznám, kdy posílají jeden dotaz do několika poraden. (Pracuji totiž pro různé poradny, a tak dostávám jejich stejný dotaz z několika stran.) Takto poznám hned tzv. častého návštěvníka ve fórech. Jejich styl dotazu je neosobní, neuvádějí podrobnosti, často nenapíší podstatné údaje. Ptají se na jednu věc, např. na to, jak se mají zbavit vyrážky, jakou mast mají použít, a přitom neuvedou, že je jim 20 let ošetřováno základní chronické onemocnění, užívají na něj 5 různých chemických léků a že tento kožní projev je vlastně jen součástí jejich chronického problému.
Mnohdy je dotaz dokonce tak neosobní, že z něho nelze ani rozpoznat, zda je tazatelem žena, nebo muž, a přitom je to pro odpověď zásadní údaj. Nemluvím o tom, že nepíší věk, ani údaje o užívaných lécích apod.
Velmi vážný problém vidím v tom, že do poradny vstupují děti. Nelze diskutovat s dětmi, ony nejsou schopny správně uchopit informaci z poradny. Zcela automaticky na takový dotaz nereaguji.
Další kapitolkou je, když se ptají lidé na problémy svých známých či příbuzných. Opět nelze odpovídat, a to hned z několika důvodů. Pikantní jsou dotazy prarodičů, které trápí zdravotní stav jejich vnoučat, a v dotazu naznačují nespokojenost s tím, jak se „ti mladí o to dítě starají“. Obvykle také tito tazatelé neznají základní informace o nemocném.
Dr. Google
Lze také rozpoznávat velké znalce teorie, mají svůj zdravotní problém a snaží se jej dokonale prostudovat, internet jim poskytuje bohatý zdravotní materiál. Žel často se ukazuje, že takto získané informace jsou vytrženy z kontextu objektivního úsudku, jsou jim na škodu, protože tu nemoc, kterou prostudují si vsugerují a jsou přesvědčeni, že ji mají. Potom přicházejí k lékaři a vlastně po něm chtějí, aby jim diagnózu od Dr. Googla potvrdil. A pokud diagnóza není potvrzena, jsou nespokojení a raději volí jiného lékaře v naději, že jiný lékař jim google diagnózu potvrdí.
Moje rada na závěr také končí tím, aby přestali studovat své nemoci na internetu.
MUDr. P. Šácha