Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Když nadejde prosinec, dostaví se též klidný, něžný adventní čas, který má kouzlo zejména pro děti, neboť je naplněn všelijakými zvyklostmi a tradicemi, pokud je tedy v rodině udržujeme a ctíme. Zimní čas v dávných dobách byl rovněž takový, přesto vše však plynul odlišně. To proto, že lidé pevně spjati s hospodářstvím a půdou, najednou měli ruce prázdné od práce. Pouze však zdánlivě, neboť v chalupách stále panoval čilý ruch.
Jak plynul advent u našich předků?
Člověk v zimě není připoután k půdě, stále z ní však čerpá, ať už ze zrna, které mele na mouku, ať už ze zelí, které též odpočívá, pozvolna zraje, kvasí a fermentuje v obrovské kamenině uskladněné ve sklepích. Z trouby voní pampuch, placka ze strouhaných brambor, večeři posvětí chlupaté knedlíky. Při nejbližším pečení chleba, až bude pec zcela vytopena, ještě však dříve, než hospodyně do pece vloží bochníčky, na pomaštěných zelových listech upeče podlistníky. Zelný list pak ožehne žár, po upečení se sloupne a dítko bramborovou placku slupne jako malinu. Sem tam se ve stavení objeví též kyška, případně podmáslí, kterým se hojně podlistníky zapijí. Na peci se ohřívá také čaj, čaj z bylin, které dala zahrádka, dostupné louky, vyživená lesní půda, míchá se s medem a někde též se sušeným ovocem, které se přihodí malým dětem pro radost. Spravuje se oblečení, nádobí, někde též hračky, dere se peří a užívají přástky. Čas naplněný příběhy, pohádkami, báchorkami, písněmi. Čas plný těšení se, kterému požehnal již svatý Ondřej, Kateřina, Mikuláš a Lucie, než nadejde období kouzelných Vánoc, kdy se dějí zázraky a plní přání.
Padá vločka za vločkou, je-li dobrá zima. A rozdíl je, zda se sníh snese do nížin či na dědiny ukryté v horách. To pak hospodář jen stěží prokope cestičky k sousedům, někdy je mu nutno počkat pár dní, v šumavských samotách mnohdy i do jara. Dědiny pod věncem lesů, pod kopci, dědiny s chalupami brodícími se po pás ve sněhu, stromy oděné do zářivého roucha, kdy jejich větve praskají pod tíhnou studené nekončící nadílky. Vysoké nebe s bílým sluncem, jiskřící sníh, mráz zalézající za nehty, jako by měl prsty a těmi škrábal. Červené tváře malých dětí dovádějících ve sněhu, po kterém zbude na jaře jen památka, vsákne se do země, odteče do potůčků, silných živých řek. Nyní však ještě ne, nyní kraj pokryjí zástupy sněhuláků, se starými hrnci na hlavě, promrzlou mrkví namísto nosu. Pokud tedy je potřebná hojnost. V bohatších rodinách jsou ku zábavě dětí dostupné též sáně, někdy na nich zdolávají dlouhou cestu do školy. Ty větší táhnou menší, do kopců však je třeba opět sesednout a to, co dětem kopec vzal, jim na jeho vrcholku opět rád vrátí.
A pak, šupky, hupky do chalupy, nad pecí zavěsit mokré šatstvo, vyndat slámu z bot, nechat je proschnout, napít se horkého čaje z bylin, nechat povolit prokřehlé prsty. Bývá tu mateřídouška, třezalka i šípek, častá je lípa, jakožto i bez. Všechny ty bylinky v břichatých měších. Bývá tu chleba, dobré máslo, pokud jej rodina nemá na prodej. Útulno a vlídno, dítě spící v kolébce, klidný šum plynoucího dne, zamrzlá okna, do nichž děti tak rády kreslí pohádky. I těch se dočkají, až padne noc, až přijdou ženy ze vsi na přástky, sesednout se u stolu, vytřepou chlad z objemných sukní. Až se stůl ponese ve jménu skromného občerstvení, neboť ona pohostinnost je s našimi kořeny pevně spjata.
Čas, kdy lidé čtou, chodí na besedy, hloubají a přemýšlejí, ze zimních pranostik se snaží odhadnout, jaký bude ten příští rok, kolik vzejde zrna a kolik mouky naplní spíže. Zda tu člověk vlastně vůbec bude, vždyť zima dovedla pevně zatřást s mnohdy i hladovou společností, která se jen výjimečně na jaře opět sešla ve svém plném počtu.
Čas, kdy chodí Mikuláš
Prvním ze svatých, kteří se mihnou poklidným adventem, býval svatý Ondřej, Kateřina, dále svatá Barborka, která se se svatým Prokopem stala též významnou patronkou horníků, poté je to svatý Mikuláš a na závěr Lucie. A pak již do Štědrého dne zbývá jen malá hrstka rychle plynoucích dní, dokud na nebi nevyjde první hvězda a rodina se nesesedne u jednoho stolu. Mikulášský podvečer, stejně jako dnes, probíhal tak, že ulicemi chodíval řetězy ověšený čert s nebesky vyhlížejícím andělem v doprovodu vousatého světce v nádherné mitře a plášti s zářivou berlou. Anděl měl v košíku všeliké pochutiny, čert strašil zlobivé děti, zatímco Mikuláš na to vše dohlížel, někdy též s andělem předčítali z nebeské knihy. To, co děti dostávaly dárkem, byly často velmi zdravé dobroty. Většinou se jednalo o sušené či čerstvé ovoce, oříšky, někdy též perník či drobnou hračku. Na některých trzích byla k dostání tzv. Mikulášská abeceda, která bývala často z perníku. A z něj si pak větší děti mohly poskládat například jméno. Svátek svatého Mikuláše ještě před sto lety býval velkou slávou, neboť pro naše předky byly tyto posvátné adventní dny jednou z mála příležitostí, jak se pobavit a něco si užít. A též, srovnat do latě nezbedné děti…
Co dát do Mikulášské punčochy dnešním dětem?
Co těm dnešním dětem vlastně dát? Vždyť mají v průběhu roku všeho víc než dost. Nám letos skřítek přinesl dřevěný adventní betlém. S okýnky, která když povysunete, rozsvítí se žárovička. A v každé z 24 přihrádek je malý balíček se sušenými jahodami, čokoládovými oříšky, čokoládovými figurkami, které se váží k adventnímu času. Někde je též hvězdička z voňavého perníku. A někde i hvězdička z lipového dřeva. Osobně mne velmi dojalo. A musím říci, že i našeho syna. Adventní betlém byl totiž překvapením, pro nás všechny. A též chci říci, že syn do něj kouká mnohem raději než do pytlíčků s dobrotami, které jsem mu do kalendáře poskládala já.
Věřím a opravdu mne naplňuje nadějí, že naše děti stále ještě potřebují onen pocit překvapení, něhy a krásna, jako když se v okénku rozsvítí světlo. Netouží po žádném nadbytku statků, chtějí žasnout.
A na to myslete, až jim budete plnit Mikulášskou punčochu. Zkuste zajít k panu včelaři, koupit u něj medové lízátko. Přidejte k němu sušená jablíčka a klidně, seženete-li, také sušené jahody, které se doslova rozplývají na jazyku. Výborné jsou také ořechy, osobně je kupuji v dobré čokoládové polevě se skořicí. A vždy přidám i kvalitní české žvýkačky, které najdete pod značkou Hugo. Založil je mladý muž, který si tak splnil jeden sen. A my s sním sníme, když přijde Mikuláš.
Mají-li vaše děti rády čokoládová másla, i ta lze koupit v malinkých skleničkách, kdy chutnají jako pistácie, kešu či mandličky v karamelu. Často syn v punčoše najde také marcipán, kvalitní a dobrý, ve tvaru hezkého vánočního motivu. Perník ozdobený mandlemi, domácí ořechové sušenky s vanilkou. Nějaké cukroví, které je však opět na bázi oříšků a sušeného ovoce. A též dobrou čokoládu, ta nesmí chybět. A malý dřevěný vláček pro radost. Syn je dostává každý rok, letos už připojí šestý vagónek.
Malé hezké věci. To zcela stačí, aby děti žasly.
A já vám přeji, krásného a radostného Mikuláše. A pokoj v duši, po celý ten zimní čas.
V článku jsou použity úryvky z knihy
Švédová, Zuzana. Štědrý bylinářův rok II. Praha, Grada 2022. 424 str. ISBN: 97