Chlór

Chlór (chemická značka Cl pro křížovkáře) je sám o sobě jedovatý plyn světle zelené barvy, který je řazen do skupiny halogenů (kam patří ještě například bróm nebo jód). Většinou ti starší z nás pamatují charakteristickou chlórovou desinfekci v bazénech a její nezaměnitelný pach (dnes už se většinou používají bezchlorové způsoby desinfekce).

Se samotným chlórem se v přírodě (samozřejmě ani v přírodní medicíně) nesetkáme. V přírodě se vyskytuje ve formě sloučenin v různém stupni skupenství (nejčastěji chloridy, ale také chloristany, chlornany a další). Většina těchto sloučenin se vyskytuje (rozpuštěná) v mořské vodě či ve vodě velkých vnitrozemských jezer (jako příklad lze uvést Mrtvé moře). Nejznámější sloučenina, která se vyskytuje ve formě minerálu, je natrium chloratum (chlorid sodný) neboli lidově kuchyňská sůl. V této formě se chlór jako chlorid sodný nachází i v našem těle. Odborníci uvádějí, že máme v sobě průměrně 80 gramů chlóru.

V těle se vyskytuje společně se sodíkem. Oba mají stejnou funkci – starají se o správnou distribuci tekutin do buněk i kolem nich. Je hlavním aniontem extracelulárních (mimobuněčných tekutin) a rovněž má velký význam o zachování správného osmotického tlaku. Osmotický tlak je tlak, který je definován jako přetlak, který by musel působit na roztok oddělený od čistého rozpouštědla semipermeabilní membránou, aby se hladiny vyrovnaly. V případě nestejného osmotického tlaku vně a uvnitř buňky může dojít k poškození buněk.

Chlór je i ve formě soli součástí žaludečních šťáv a pomáhá tak při natrávení přijaté potravy. Vstřebává se ve střevech a je vyloučen v moči ledvinami.

V přírodních přípravcích se můžete setkat i s chloridem chromitým (chróm podporuje udržení správné hladiny glukózy v krvi a u některých jedinců pomáhá snižovat chuť na sladké). Co se týče zdroje, je to jednoduché, hlavním zdrojem je chlorid sodný používaný při výrobě i k dochucování pokrmů a potravin. Stravou bohatou na chlorid jsou uzeniny a masové výrobky, sýry, ryby a chléb.

Nedostatek chlóru se může objevit po dlouhodobém průjmu či zvracení (rovněž také po stravě chudé na sůl) a má za následek nedostatek žaludečních kyselin, což vede k horšímu trávení a rovněž může způsobit vznik svalové slabosti.

Naopak nadbytek chlóru a tedy chloridu sodného ve stravě má za následek vznik hypertenze a jejích komplikací – cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a dalších.

 

Zpět nahoru