Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Často slyšívám, že kdysi dávno, před hodnou hrstkou let, bývaly čekanky plné louky, nicméně, nyní, čekanku najdeme pouze u cesty. To ještě výjimečně, máme-li štěstí. Je pravdou, že ani já, byť trávím převážnou většinu dne v přírodě, čekanku potkávám velmi sporadicky. Existují však místa, která jsou jí plná. Tak třeba Žítková, jejíž stezky lemují nejenom čekanky.
Ve své podstatě hovoříme o vytrvalé bylince dorůstající jednoho metru, jejíž kořen je vřetenovitý. Prvním rokem bylinka vyhání růžici přízemních listů, podobně jako divizna, lodyha vyrůstá až druhým rokem. Je rozvětvená a vykvétají na ní květy, úbory, až 4 cm velké, jasně modré barvy, zřídkakdy bílé či růžové. Bylinka kvete od července do září. Plodem jsou nažky se štětinkami.
Čekance se líbí v celé Eurasii, najdeme jí také v severní Indii, Severní a Jižní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu a Azorech. Daří se jí v teplejších oblastech.
Co, kdy a jak sbíráme
Sbíráme kvetoucí nať. Květy se rozvíjejí jen na slunného počasí ráno, odpoledne se pomalu začínají zavírat. Nať dobře schne, suší se ve slabší vrstvě ve stínu, bez obracení. Správně nasušená nať má zelenou, až šedozelenou barvu, květy při sušení vyblednou až do bíla. V září pak sbíráme také kořen, který po vyrytí co nejrychleji omyjeme, nakrájíme na kousky dlouhé zhruba 15 cm. Pro usušení volíme raději umělé teplo, které může dosahovati až 50 °C.
Lidé léčitelství
V lidovém léčitelství užíváme celou rostlinu, hlavně však zmiňovaný kořen, a to při žlučníkových potížích a poruchách zažívacího ústrojí. Podává se ve formě odvaru a přisuzuje se mu schopnost čistit krev, proto se doporučuje pít při střevních potížích, které se léčí skrze kůži. Takto postižená kůže se pak zároveň potírá čekankovým odvarem. Hořčiny, které jsou v rostlině obsaženy, podporují léčbu při poruchách jater a žlučníku, povzbuzují trávení a chuť k jídlu.
Zajímavý je obsah inulinu, podporující látkovou výměnu organismu. Rostlina se používá při nedostatečnosti žaludku a střev, když se tvoří málo nebo úplně chybějí žaludeční šťávy a kyseliny. Dále při zmiňované nedostatečné funkci jater, poruchách funkce žlučníku, městnání vody, zduření sleziny, při hemoroidech, křečových žilách, slabosti ledvin, nejlépe ve spojitosti s bylinami podobných účinků.
Jan Černý ve svém díle, Knieha lékarska, kteráž slove herbář aneb zelinář, z roku 1517, píše: A tak se svú trpkostí jater posiluje a hořkostí čistí játra vyháněje z nich vlhkosti vodnaté i jiné také. A větší jest hořkosti nežli ščerbák a vodnatostí svú něco umdlévá suchost i přemáhá zemdlení srdce z horkosti zimničné a nepřirozené, jater i žaludku, hlavy bolení s horkostí a oči suchost s červeností, zimnici třetí den hojí.
Čekankový čaj
- 4 g řezaného kořene čekanky
- 250 ml vody
Kořen vaříme 15 minut ve vodě, popíjíme 1-2 šálky denně, půl až hodinu před jídlem. Pro očistné kúry se pak doporučuje čerstvá šťáva z kořene v denní dávce 30-50 g ředěná vodou, popřípadě i podmáslím. Farář Sebastian Kneipp o čekance řekl: Čekanka na Tebe čeká u každé cesty a dá Ti zdraví.
Čekanka v kuchyni
Z mladých listů lze uchystat salát se značným obsahem vitamínu C, mladé listové výhonky, jsou oblíbenou zeleninou hlavně v zimních měsících. Dříve se nasušený kořen mlel na prášek a sloužil jako náhražka kávy, tzv. cikorka. Pro výrobu cikorky se používá kořen pěstované čekanky, její pití se doporučuje ke zlepšení trávení jednotvárné stravy.
Osobně velmi ráda používám čekankové puky, ze kterých chystávám lahodný salát. Čekanka se velmi dobře snoubí s pomeranči a fenyklem, rozinkami, šťávou z citrónu. Salát lze dosladit také medem. Jindy, nejste-li zrovna fandové sladkých salátů, lze čekankový puk promísit s rajčaty, paprikou, sušeným fíkem nakrájeným na kousky, doplnit o cibulku, petrželovou nať, olivový olej sůl a stroužek prolisovaného česneku. Chuť puku je velmi zajímavá, jemně nahořklá, šťavnatá a povzbuzující.
V článku jsou použity informace z knih:
Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s r. o., 2015. 353 str. ISBN 978-80-7321-943-7.
Váňa, Pavel. Průvodce bylináře Pavla celým rokem. Eminent, 2000. 175 str. ISBN: 80-7281-011-1.