Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Tenké střevo je místo, kde probíhá enzymatické trávení potravy a vstřebávání živin. Tlusté střevo je ale rovněž důležitý orgán, a to nejen proto, že zde dochází ke zpětnému vstřebání vody a elektrolytů a umožnění odchodu nestrávených zbytků potravy a toxických látek, ale také proto, že je osídleno velkým množstvím bakterií, které hrají klíčovou roli při metabolismu substrátů nestrávených v tenkém střevě.
V tlustém střevě žije 400 až 500 druhů bakterií, jejichž množství je obrovské – v lidském těle je množství bakterií přibližně 10krát větší, než je počet vlastních buněk lidského těla. Většina těchto bakterií je tělu prospěšných. Některé z nich jsou často tělu škodlivé (Clostridium difficile, Clostridium perfringens atd.), avšak nejsou přítomny v množství dostatečném k tomu, aby mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví – především v důsledku konkurence, která existuje mezi nimi a prospěšnými bakteriemi.
Střevní mikroflóra se vyvíjí v různých fázích lidského života, je ovlivněna stravou, klinickým stavem hostitele a podmínkami prostředí, ve kterém hostitel žije.
Krátce po narození je zažívací trakt dítěte kolonizován určitými druhy bakterií. V průběhu této kolonizace vytvářejí bakterie vyvážený soubor svých populací. V žaludku je těchto kolonií velmi málo v důsledku přítomnosti kyslíku a kyseliny solné.
V tenkém střevě jsou počty bakterií velmi nízké ve dvanáctníku, jejich počet však postupně narůstá směrem ke konci kyčelníku (ileum). Ve slepém a tlustém střevě je střevní pasáž pomalejší a prostředí je zde poněkud odlišné (nižší obsah kyslíku, méně kyselé pH). V této oblasti se nacházejí největší počty mikroorganismů. Tlusté střevo dospělého člověka je osídleno přibližně 1011 mikroorganismů na 1 gram stolice, přítomno je 400 až 500 různých druhů bakterií.
Tlusté střevo osidlují především anaeroby (organismy žijící bez přístupu vzdušného kyslíku): Bacteroides, Bifidobacterium, Eubacterium a Peptostreptococcus. Tyto čtyři druhy se u lidí vyskytují v koncentracích mezi 108 a 1011 cfu*/g. Z těchto čtyř typů bakterií jsou nejpočetnější Bacteroides (Gram-negativní), po kterých následují Bifidobacteria (Gram-pozitivní). Co do počtu následují bakterie patřící ke druhům Streptococcus a Lactobacillus a v menší míře Enterobacteriaceae, Clostridium a kvasinky, které se vyskytují v množství mezi 104 a 108 cfu/g. Je důležité poznamenat, že všechny bakterie přítomné ve střevech ještě nebyly identifikovány. Střevní mikroflóra je komplexní entita s různými kmeny bakterií, mezi nejpočetnější z nich patří Bifidobacteria.
Lactobacily – mléčné bakterie jsou hlavní částí mikroflóry trávícícho systému. Patří mezi mikroorganismy lidskému tělu vlastní. Zabezpečují v mikroflóře několik funkcí. V zažívacím traktu tvoří příznivé prostředí pro mikrobiologickou rovnováhu a vytvářejí přirozenou bariéru infekčním mikrobům. Podporují vylučování exkrementů a prospívají střevní peristaltice, odstraňují nesnášenlivost na laktózu, zvyšují vstřebávání vápníku, zasahují do metabolismu cukrů, ovlivňují tvorbu některých vitamínů hlavně skupiny B a K.
Existence lactobacilů je snižována stresovým způsobem života, užíváním antibiotik a jiných chemických prostředků, stejně tak vytvářením nesprávného pH ve střevu, kde převažují sladkosti, výrobky z bílé mouky, hamburgery, reklamované limonády a také alkohol. Změnu špatného střevního prostředí zahájíme podáváním probiotik, které provedou probiotickou změnu a vytvoří podmínky, aby se lactobacilům dobře dařilo.
Čím je proces chroničtější, tím probiotika užíváme:
- u chronických stavů slabé imunity, alergie
- u kožních nemocí – ekzémů, akné
- při Crohnově chorobě a zánětu tlustého střeva
- při aftech, kvasinkových infekcích a gynekologických zánětech
- u zácpy, nadýmání, zápachu z úst
- prevence civilizačních chorob
Naše 10 letá praxe v užívání lactobacilů ukázala na přímou úměru: Čím lépe se daří lactobacilům, tím lépe se daří obecně člověku a naopak.