Pityriasis versicolor

cm lupenka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Chronické kožní onemocnění nejsvrchnějších vrstev pokožky, obvykle nezánětlivé, způsobené kvasinkami rodu pityrosporum. Postiženy bývají dospělí na místech s největším výskytem mazových žláz – na hrudníku, ale můžeme je najít i na rukou a krku, vnitřní ploše stehen, kolem pupku a v obličeji. Onemocnění nesvědí, projevuje se různě velkými skvrnami béžové, nažloutlé, případně našedlé barvy.

Tyto skvrny často splývají v rozsáhlejší plochy. Jsou vždy přesně ohraničené od okolní zdravé kůže. Charakteristický je jakoby poprašek obdobný otrubám nebo moučnému prachu, který souvisle pokrývá chorobná ložiska. Projevy jsou několik milimetrů až 1 cm velké. Přítomnost šupin se zvýrazní po poškrábání povrchu, což je důležitým diagnostickým příznakem oproti vitiligu (chorobně projevující se bílými skvrnami na kůži, vždy však bez šupin na povrchu). S bílými projevy se u pityriasis versicolor můžeme také setkat u pityriasis versicolor alba (bílá). Tato forma se objevuje na kůži postižené pityriasou po opalování v letních měsících v důsledku zadržení slunečního záření spletí vláken houby v epidermis postižené kůže. Barva postižených míst je světlejší než okolní opálená kůže, v zimě naopak tmavší – proto název versicolor. Zatím se neví, zda je za ztrátu pigmentu odpovědné zesílení a prostoupení rohové vrstvy houbovými elementy, chránící dolní vrstvy epidermis před účinky UV záření, nebo existuje teze, že samotné houby vytvářejí látky schopné poškodit melanocyty a tvorbu barviva – melaninu.

Ke vzniku onemocnění přispívá nadměrné pocení, vysoká teplota, vlhkost, nevhodné oblečení (syntetická vlákna), mastná kůže, reakce na kortikoidní terapii, u žen užívanou hormonální antikoncepci, dědičné souvislosti…

Přenosnost onemocnění je minimální, eventuálně přímým stykem nebo zprostředkovaně – kontaminovaným osobním nebo ložním prádlem. Klasická léčba se soustředí na různé protiplísňové prostředky (tinktury, krémy, šampony). Důležité však je postupovat preventivně, změnit návyky v oblékání a péči o kůži.

Celostní medicína vidí problém tak, že na kůži se vytvořily vhodné podmínky, aby se tam usadila plíseň, podmínky, které bezprostředně souvisejí s celkovým – vnitřním stavem organizmu. Proto povrchová léčba nemůže přinést trvalejší efekt. Pokud se použije, pak jedině jako součást celé řady totálních změn, které musí dotyčný udělat. Určitě hraje důležitou roli stav střeva, jater, ledvin. Je třeba změnit dietu, pohybovou aktivitu, pitný režim, odstranit stresy a eliminovat množství užívaných syntetických léků, hormonů…

Ten, kdo se domnívá, že mu kožní lékař předepíše mastičku a problém zmizí, je na omylu.