Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vitamín K2 známe velmi dobře, jeho kolegu vitamín K1 známe daleko méně. Důležitý je pro malé děti a jejich rodiče, protože lékaři vitamín K1 předepisují novorozencům při prevenci a léčbě novorozeneckých krvácivých stavů. Ty jsou způsobeny právě nedostatkem tohoto vitamínu. Existují ovšem rodiče, kteří hledají alternativy chemického léku, což však nesmí být v rozporu se zdravotními potřebami dítěte.
Vitamín K1:
Vitamin K1, latinsky fylochinon, patří mezi vitamíny rozpustné v tucích (další jsou vitamíny ze skupiny B, vitamín D a E). Hraje zásadní roli při srážlivosti krve. Z chemického hlediska se tento vitamín (a celá skupina vitamínů K) řadí mezi deriváty naftochinonu (proto přípona – chinon v názvu). Je součástí skupiny vitamínů skupiny K, kam ještě patří vitamin K2 (fylochinon) a synteticky vyráběné vitamíny K3, K4 a K5. Poměrně nedávno se tyto vitamíny nerozlišovaly a dosud můžeme, zejména v populárních článcích, narazit na souhrnný pojem “vitamin K”.
Srážlivost krve (koagulace)
Jeho název pochází ze slova “koagulant” (z němčiny, ale také skandinávských jazyků), což znamená faktor způsobující srážlivost krve. Je nezbytný pro tvorbu bílkoviny, které se zúčastní tzv. koagulační kaskády. Tento název označuje složitý proces, kterého se účastní řada faktorů a má v konečném efektu za následek správnou srážlivost krve.
Pokud ho máme nedostatek, dochází ke zvýšené krvácivosti (silné krvácení z nosu, menstruační nebo vnitřní krvácení) a nadměrné tvorbě modřin (hematomů). Za normálních okolností tohoto vitamínu máme dostatek. Ke snížení jeho hladiny v těle dochází při těžkých žaludečních a střevních onemocněních, která narušují příjem a vstřebávání tuků a v případech, kdy je činnost střevní mikroflóry narušena např. dlouhodobou léčbou antibiotiky.
Vitamin K1 a játra
Vitamin K1 je primárně transportován do jater a využíván játry k produkci krevních bílkovin (proteinů). Dochází k jeho rychlé spotřebě a musí být doplňován ze stravy.
Zdroje vitamínu K
Tvoří ho rostliny, a proto ho najdeme v zelených potravinách, jako je brokolice, pórek, brukev, řepa, špenát nebo kapusta. Vitamin K1 se také nachází v kravském mléce, sýru, řepce a olivovém oleji, vejcích a obilovinách.
Vitamin K1 z rostlin je v našem těle relativně špatně absorbován. Odborníci odhadují, že asi méně než 10 % vitaminu K1 nalezeného v rostlinách je skutečně absorbováno.
Nedostatek vitamínu K1 u miminek
Nedostatek vitamínu K1 u novorozenců je způsoben tím, že nemají ještě dostatečně trávicí trakt osídlen střevní mikroflórou, která tento vitamín vytváří.
Vitamín K1 se podává dětem v injekcích či kapkách. Někteří rodiče právě konzultují s lékařem nezbytnost podání ve formě injekcí (připadá jim traumatizující), jiní se obávají vzácných nežádoucích účinků (zejména novorozenecké žloutenky). To je často vede k hledání alternativních zdrojů vitaminů K1 pro novorozence a batolata, nicméně vždy je dobré to konzultovat nejprve s ošetřujícím lékařem dítěte.
Celostní medicína: Proč se vitamín K1 podává miminkům?
Dětem se podává jako prevence krvácení (do zažívacího traktu) většinou ve formě syntetických kapek do úst (10 až 12 týdnů) nebo také jako jednorázová injekce do svalu v den narození. Moderní přístupy ale poukazují na zbytečnost injekcí (možná traumatizace dětí), na nevýhody syntetické formy vitamínu v tak brzkém věku dítěte, a také na rutinnost a špatnou informovanost rodičů v této oblasti. Proto odborníci doporučují volit přírodnější varianty kapek vitamínu K, které jsou v dnešní době plně dostupné.
Podávání vitamínu K je důležité hlavně u předčasně narozených dětí, vyšší riziko krvácení mají také děti, které se narodily instrumentálně (klešťový porod, vex). K nižší hladině vitamínu K1 v organismu dětí může dojít kvůli jeho nízkým hladinám v mateřském mléce (což je velmi kontroverzní téma) a minimální syntézou bakteriemi tlustého střeva.
Velké množství vitaminu K užívané těhotnými ženami však může naopak způsobovat novorozeneckou žloutenku.
Dospělí ho užívají k předcházení vzniku a léčbě poruch krevní srážlivosti vyvolané nedostatkem vitamínu K, dále při onemocnění žlučových cest a jater.
Vitamin K2
Vitamin K2, latinsky menachinon působí pozitivně na vznik osteokalcinu (hraje roli tzv. kofaktoru). Osteokalcin je bílkovina, která začleňuje vápník a další minerální látky do kostních tkání, a proto je nezbytná pro správnou kalcifikaci (zvápnění) kostí. Má význam ho užívat preventivně, protože pomáhá předcházet osteoporóze (tzv. řídnutí kostí) a snižovat následky této nemoci. Při jeho nedostatku vzrůstá riziko vzniku (a těžkého průběhu) osteoporózy. Také je důležitý pro buněčný růst a metabolismus bílkovin cévní stěny.
Někdy se u něj ještě můžeme setkat s označením “MK” doplněným číslicí. Je to proto že, vitamin K2 má v postranním řetězci opakující se isoprenové jednotky. “MK” je zkratka pro menachinon a číslice představuje počet isoprenových jednotek v postranním řetězci, které mohou dosahovat hodnot 1–15. V živočišných tkáních se vyskytuje 7 menachinon (MK-7, forma vitaminu K2) produkovaný bakteriemi tlustého střeva (Escherichia coli, Bacillus fragilis).
Více informací o účincích vitamínu K2 najdete v článku.
Zdroje vitamínu K2
Vyskytuje se ve fermentovaném sójovém sýru natto a dalších fermentovaných potravinách, jako je kysané zelí. Rovněž je obsahují některé živočišné produkty a je také vytvářen střevními bakteriemi. Zvířata mohou vytvořit MK-4 formu vitaminu K2 přeměnou (tzv. konverzí) vitamínu K1 na MK4.
Další vitamíny ze skupiny K
Řada dalších vitamínů K nazývaných K3 (menadion), K4 a K5 se používají hlavně v potravinách pro zvířata. Jsou vyráběny synteticky.
Upozornění a kontraindikace
Pacienti, kteří užívají léky na tzv. ředění krve, tedy snižující srážlivost krve (zejména s účinnou látkou warfarin), musí omezit v jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vitamínu K1.