Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Střevní mikroflóra patří k faktorům, které působí na imunitu našeho organismu. Složení střevní mikroflóry tlustého střeva ovlivňuje bariérovou funkci střeva, tj. ochranu těla před patogeny, karcinogeny a toxickými látkami, také nutrici a imunitu.
Mikroflóru zdraví prospěšnou tvoří zejména rody Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Tyto rody tlumí růst patogenních bakterií, produkují ve střevě vitamin B1, B2, B12, kyselinu listovou, vitamín K a fermentují vlákninu. Také usnadňují vstřebávání některých živin v tenkém střevě, neutralizují toxické látky a blokují prekarcinogeny, zrychlují střevní peristaltiku.
Mikroflóra zdravotně nežádoucí je tvořena hlavně mikroorganismy Pseudomonas aeruginosa, Proteus, Staphylococcus aureus, Clostridia, Candida albicans. Tyto mikroorganismy vytvářejí hnilobné produkty, enzymaticky ovlivňují přeměnu některých prekarcinogenů na karcinogeny a navozují neutrální či zásadité prostředí.
Při hledání pozitivního vlivu na střevní mikroflóru se můžeme setkat s pojmy probiotika, symbiotika, prebiotika.
Probiotikum
Pochází z řeckých slov pro = příznivý a bios = život. Je mikrobiální součástí stravy, která má při konzumaci v dostatečném množství příznivé účinky na naše zdraví. Jedná se o ty bakterie, které jsou v reklamách označovány jako přátelské nebo jako živé kultury, protože se jedná o tělu prospěšné bakterie. Mezi nejznámější probiotické bakterie patří především ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Tyto bakterie chrání organismus před patogeny, které mají negativní vliv na lidský organismus.
Samotná probiotika jsou živé mikroorganismy, které příznivě ovlivňují zdraví pacienta, pokud jsou podávány v přiměřeném množství. Jsou to nestravitelné látky, jejichž konzumace má pozitivní účinek na naši střevní mikroflóru selektivní podporou růstu nebo aktivity některých kmenů střevní mikroflóry a v konečném důsledku podporují celkovou imunitu.
Probiotika tím, že upravují bakteriální osídlení tlustého střeva, brání přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek (vytvářejí organické kyseliny, tím dochází k poklesu pH, což vede k zastavení růstu “špatných” bakterií).
Vedou tvrdý boj se škodlivými bakteriemi o místo na střevní sliznici a brání jí, aby se na ní nemohli zachytit škodlivé mikroorganismy. Navíc vytvářejí látky, které pomáhají zničit škodlivé bakterie (např. určité mastné kyseliny, které snižují střevní pH).
Prebiotika
Jsou potravou pro zdraví prospěšné střevní bakterie. Chemicky se jedná o sacharidy, které jsou jinak pro člověka nestravitelné, jako příklad můžeme uvést poměrně známý inulin. Bakterie, existující v tlustém střevě, získávají energii a jako produkt biochemických reakcí při tomto ději vznikají organické kyseliny. Tyto kyseliny zase fungují jako zdroj energie pro buňky stěny střeva.
Symbiotika
Jsou kombinace probiotik s prebiotiky. Pozitivní efekt této kombinace je dán vyšší možností přežití pozitivně působících bakterií v lidském střevě. Tyto kombinované přípravky pomáhají například při různých průjmových onemocněních, při zácpě, obecně ke zlepšení imunity a celé řadě dalších pozitivních vlivů na náš organismus.
Správně může fungovat jen taková střevní mikroflóra, která obsahuje optimální množství probiotických bakterií. Musí být v kontaktu s místním imunitním systémem, který je tvořen lymfoidní tkání sdruženou se střevem – GALT. Střevní bakterie, střevní epitel a GALT se vzájemně neustále ovlivňují. Pokud je narušena jedna z těchto tří složek, má to za následek oslabení obrany organismu před patogenními organismy a nedostatečnou imunologickou tolerancí k potravinovým antigenům.
Tato porucha má za následek imunitní přecitlivělost, která se projeví alergickými chorobami. Na závěr ještě poznámku k probiotikům. Je dobré vědět, že vzhledem k oslabené imunitě je vhodné je užívat v průběhu a po dobu asi 1 týdne po ukončení užívání antibiotik a všeobecně při stavech oslabené imunity. Jejich užívání je samozřejmě vhodné i v jiných případech.
Související články:
PREBIOTIKA A JEJICH PODSTATNÝ VLIV NA IMUNITNÍ SYSTÉM