Budování symbiózy střevní

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Je zcela běžné, že se proti infekčním chorobám už od objevu penicilinu používají antibiotika.

Antibiotika likvidují bakterie, které vyvolávají potíže na různých sliznicích těla, např. v nosohltanu, průduškách, močových cestách. Zároveň však antibiotika ničí i mikroorganizmy tělu prospěšné, žijící především v trávicím traktu. Tento jev se v historii lidstva natolik rozšířil, že se některé choroboplodné mikroorganizmy stačily vůči antibiotikům obrnit a jsou na ně necitlivé (rezistentní). To se stalo noční můrou např. pro nemocnice, kde takový bacil může způsobit mnohé nepříjemnosti. A pro člověka s oslabenou imunitou to může navodit až kritické, život ohrožující stavy.

Jak prospívá střevní flóra

Díky střevním mikroorganizmům dochází ke správnému trávení, podílejí se i na vzniku imunity, regulují vyměšování. Především tenké střevo je jedním z hlavních tvůrců imunity. Payerovy plaky na tenkém střevu produkují zárodečné buňky, z nichž se postupně stávají zralé buňky, jež používá imunitní systém v boji s choroboplodnými mikroorganizmy.

Při špatné stravě, antibiotické léčbě, hormonální antikoncepci, ozáření i při dlouhodobě působícím stresu vzniká tzv. střevní dysbióza, což je stav vhodný pro rozmnožení plísní, patogenních mikroorganizmů a pro jejich postup do vyšších úseků střeva, kde se za normálních okolností nesmí vyskytovat.

Pokud je narušena střevní mikroflóra, ztrácí se přirozený vliv na ochranu střevní bariéry, což může vést až k destrukci mezi-buněčného spojení (tight junction – těsné spojení), které vlastně umožňuje regulovat velmi malý průnik látek (též zonula occludens). Snadno pak dochází k zánětu a zvýšení střevní permeability (propustnosti).

Důsledky dysbiózy

Dysbióza je také nazývána dysmikrobie. Je provázena rozsáhlým zánětem střevní sliznice a vinou zmíněné narušené propustnosti se do těla dostávají látky, jež tam nepatří, jež mají velké molekuly. Ty se stanou terčem alergického projevu, a tak jsou jeho následkem poškozovány tělní tkáně. Lymfatický systém je přetížen, zvětšují se lymfatické uzliny, imunitní systém se dostává do stavu, kdy nedokáže plnit svou úlohu, tj. ochránit organizmus.

Objevuje se zánět, horečka, celkově tělo kolabuje. A tak je znovu indikováno antibiotikum.

Imunita nepoužita

Jedno je tu však podstatné: Když imunitní systém svůj boj nezvládá a muselo přijít na pomoc antibiotikum, nevyřešila to vlastní imunita, jež je za tuto úlohu pro tělesný celek našemu mozku zodpovědná, nýbrž antibiotikum – pomoc zvenčí. Tímto krokem se vlastní imunita neposílí, nýbrž oslabí, nedostala příležitost, ale byla vyřazena… Antibiotikum nemoc na chvíli zastavilo, ale protože prohloubilo dysbiózu, zavřelo i Payerovy pláty, podpořilo zvýšenou propustnost a roztočilo kolo chronických problémů. Proto je jen otázkou času, kdy se objeví další nemoc.

Chronický směr

Tenké střevo nemůže dobře vstřebávat živiny, a tím dojde k poruchám výživy organizmu, k hypovitaminózám, a to i navzdory tomu, že si člověk zakládá na tom, jak se pečlivě stravuje. V poradně mi tento fakt pacienti, převážně ženy, zdůrazňují a píší: Já nemohu mít dysbiózu, stravuji se vegetariánsky a beru laktobacily. Když později provedeme rozbor, vyjde najevo, že problém začal bolestí v krku, užívala antibiotikum, bolest v krku ustala, ale objevil se gynekologický výtok, na nějž dostala antimykotikum v podobě zaváděcích čípků. Užívá několik let hormonální antikoncepci, a protože pracuje jako manažerka, je trvale ve stresu. Je to téměř klasický popis, poukazující na to, že je ve střevu utvořena dysbióza. Samotné pečlivé stravování nezvládne symbiózu obnovit.

Při dysbióze se tvoří hnilobné látky indol a skatol, plísně produkují aldehyd, alkohol, při zánětu se množí zplodiny zánětu… To vše zatěžuje jaterní funkce, protože jejich důležitou úlohou je tělo detoxikovat od těchto jedů. Pokud je však roztočeno kolo antibiotik, zánětů, dlouhodobého užívání hormonální antikoncepce, je jasné, že játra svou úlohu dříve nebo později přestanou plnit. Také slinivka břišní a žaludek to nemají za existence střevní dysbiózy snadné: Proč se tak často objevuje camphylobacter a je léčen silnou trojkombinací antibiotik?

Je jasné, že tento proces má vliv na tělesný celek. Vznikají pocity plnosti, zácpy, průjmy, nadýmání, záněty dásní (dutina ústní je přece součástí trávicího traktu), bolesti břicha, nesnášenlivost různých potravin, alergie, říhání, zvracení, poruchy funkce jater, vředové nemoci, Crohnova choroba a také problémy, které si ani nedáváte do souvislosti se střevem, jako jsou např. migrény, chronické nemoci ledvin, astma, choroby kůže, samozřejmě akné, gynekologické výtoky, poruchy plodnosti u žen i u mužů, bolesti kloubů, dna, problémy s cholesterolem…

Potravinové alergie

Potravinové alergie, které jsou v poslední době tak časté, nelze bez odstranění dysbiózy smysluplně řešit.

Ale nejvíce utrpí, jak výše naznačeno, imunita, což má za následek snadné onemocnění, jedinec nedokáže čelit běžné infekci. Je přetížen lymfatický systém, a to nejen kolem střeva, kde je to logické, ale také v oblasti krku a hlavy. Děti pak trpí opakovanými anginami, záněty vedlejších dutin nosních, záněty středního ucha, nosohltanu, mají zduřelé nosní mandle… Opětně dostávají antibiotika, jsou jim odstraněny mandle, docházka do školky „musí být“, protože maminka potřebuje jít do práce, aby pomohla zvládat ekonomiku rodiny…

Udržet symbiózu

Za posledních dvacet let let tvrdím, že základem pro léčení mnohých nemocí není jen vytvořit symbiózu, ale také ji udržet, a to se mi jeví jako úkol hodně nesnadný, protože dnešní životní styl má silný vliv na bourání symbiózy.

Poslední dobou se razí teorie, že asi za 4 hodiny poté, co vezmete antibiotikum, si můžete vzít laktobacily, ty však budou podáním další dávky antibiotika zničeny, a tak se to opakuje až do využití antibiotika. Nicméně ten hlavní program, jak je možno obnovit symbiózu, se má uskutečnit až po ukončení antibiotika.

V první řadě je třeba vytvořit nevhodné podmínky pro patogenní flóru, což činíme pomocí Probiotik: Je to první krok, který připravuje střevní prostředí k tomu, aby se po něm lépe dařilo laktobacilům. Jde v něm o princip, že magnesium peroxid, který je hlavní účinnou látkou, ve střevu uvolní kyslík, a ten se nehodí pro rozmnožování škodlivých bakterií, kterých se chcete zbavit. Kyslíkem jim „otrávíte život“, oslabíte jejich existenci, a tím umožníte příznivým mikroorganizmům, jako jsou laktobacily, aby se mohly usadit, a vlastně ve střevu prosadit…

Zde je vysvětlení, proč samotné podávání laktobacilů, tj. bez této úvodní přípravy, nemusí vždy přinést očekávaný efekt. Probiotika užívá dospělý člověk asi 10 dní v dávce 3 x 2 kapsle a dost. Užívání probiotik samo o sobě nemá dlouhodobý význam.

Skutečný efekt má pak přinést až následné užívání Probiotik, ev. v kombinaci s prebiotiky, jež reprezentují řasa chlorella, mladý ječmen či inulin… Je důležité ještě podpořit činnost jater prostředky s obsahem ostropestřce mariánského.

Popsaný postup je obecný, nemusí se vždy hodit pro každého. Nejraději sestavuji nápravný postup směrem k symbióze až po individuálním rozhovoru s pacientem a po rozboru jeho zdravotního stavu. Neboť to, co vyhovuje jednomu, nemusí vždy vyhovovat druhému. Proces budování symbiózy by měla provázet i zdravá strava, což je jistě kapitola sama o sobě, a je opět individuální. Nicméně syrové saláty, dušená zelenina, ovoce pocházející z Evropy, celozrnné obiloviny, občas bílé maso… jsou takovým zkráceným výčtem zlatého středu stravování. Je třeba se v době nápravy vyhýbat potravinovým alergenům, většímu množství chleba a čerstvě kynutého pečiva, červenému masu a uzeninám, konzervám, rafinovanému cukru, kečupům, hořčicím, octu, alkoholu, kávě a dalším obecně známým nezdravým potravinám. Nevhodné je kouření v jakékoliv podobě.

Součástí budování symbiózy je pohybová aktivita, správné dýchání, dostatek spánku a pobyt v nestresovém prostředí.