Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kdo stojí za spontánním ranním probuzením? Proč zvládnete ve stresu daleko víc, než byste doufali? Proč před uzávěrkou v práci budete pracovat daleko efektivněji a rychleji? Odpovědí je eustres = pozitivní stres, který je pro život naprosto nezbytný. Hlavním stresovým hormonem, který nám umožní dostat ze sebe to nejlepší (alespoň krátkodobě), je právě kortizol.
Účinky kortizolu
Kortizol je hormon řadící se mezi glukokortikoidy a tvořený v kůře nadledvin. Regulace tohoto hormonu a jeho účinek se stará o to, aby se v těle neustále udržovala homeostáza, tedy vyrovnané vnitřní prostředí, tolik potřebné pro normální chod tělních systémů.
Tento humorální působek z řady glukokortikoidů ovládá kardiovaskulární aparát, metabolismus, přemýšlení, imunitu, vnímání bolesti, dýchání, trávení i produkce dalších hormonů.
Zvyšuje v zátěžových situacích hladinu krevního cukru, tedy se stará o dostatek „paliva“. Zvyšuje krevní tlak, tělo totiž musí být nastaveno do aktivity a pohotovosti. Přímo působí na imunitu, protože snižuje aktivitu ve stavech, kdy je imunitní systém hyperaktivní, tj. kdy probíhá alergie, zánět, šok. Je to také dokonalý nárazníkový systém.
Benefitů si užijeme hlavně krátkodobě. Pokud jsou naše hladiny kortizolu v krvi dlouhodobě vyšší než je norma, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.
Regulační osa
Existuje tzv. regulační osa: mysl -> mozek -> hypothalamus, ten produkuje aktivační látku CRH (corticotropin-releasing hormone), působící na hypofýzu -> hypofýza tvoří látku ACTH (adrenokortikotropní hormon – kortikotropin) působící na nadledvinky -> nadledvinky začnou tvořit vlastní kortizol.
V těle existuji receptory, které sledují hladinu tohoto hormonu a zpětnou vazbou o tom informují mozek. Ten podle poskytnuté informace o hladině hormonu ovlivňuje tvorbu ACTH v hypofýze. Podle potřeby ji sníží, přesně podle toho, v jaké situaci se tělo nachází.
Jak zjistit hladinu kortizolu?
Koncentraci tohoto hormonu můžete zjistit několika způsoby:
- Odběrem krve v laboratoři nebo u lékaře
- Testem ze slin (domácí test na kortizol)
- Testem z moči
Můžete se i zamyslet nad tím, jak se během dne celkově cítíte. Honí vás často mlsná a máte chuť na nezdravá jídla a sladkosti? Jste v určitou hodiny během dne unavení? Večer nekonečně dlouho počítáte ovečky? Přibíráte, přestože si hlídáte jídlo? Nehubnete, i když jste omezili stravu a cvičíte? Cítíte v sobě často vnitřní napětí a nedaří se vám vychutnat si chvíle nicnedělání? Máte pocit, že věčně nestíháte? Při probuzení i usínání vám hlavou běží povinnosti a věci, které potřebujete stihnout?
Odpověděli jste si několikrát ano? Tak to se vás dost možná týká zvýšená hladina stresového hormonu a měli byste hledat způsoby, jak stres redukovat.
Optimální hladiny
Normální hladina kortizolu v krvi se ráno má pohybovat mezi 118–618 nmol/l a v průběhu dne by postupně měla klesat, jak můžeme vidět na kortizolové křivce.
Zvýšený kortizol – příznaky
Vysoký kortizol je špatný pán. Můžeme říct, že jakýkoliv dlouhodobý výkyv křivky ráno či večer s sebou může přinést specifické obtíže. Kortizol má vliv na hubnutí i tělesnou hmotnost, spánek, absorpci živin ze stravy. Jeho dlouhodobé zvýšení může vést až k adrenální únavě nadledvinek.
Co zvyšuje kortizol během dne?
- Nadměrný psychický stres (emoce, práce)
- Kofein, strava
- Špatný spánek, nedostatek spánku, přehozený denní rytmus, práce na směny, ponocování
- Časté stonání
- Užívání hormonální antikoncepce
- Kalorická restrikce
- Dlouhodobého intenzivního cvičení (stimuluje uvolnění kortizolu, protože v játrech se přitom zvyšuje glukoneogeneze – tvorba glukózy)
- Syndrom vyhoření a psychické obtíže
- Kouření
- Léky
Jaký vliv má dlouhodobý stres na zdraví?
Jenže – jaká je reakce těla na dlouhodobý stres? Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu způsobí člověku značné potíže:
- Původně krátkodobě zvýšený krevní tlak coby nástroj pro obranu zůstane zvýšený trvale, což povede k hypertenzní chorobě se vším všudy.
- Původně zvýšená hladina cukru v krvi jakožto zdroj energie pro obranu začne klesat a dostaví se stav bez energie – kortizol začne působit proti inzulinu. Cukr se začne měnit v zásobní glykogen v játrech, zhorší se mechanizmus využití cukru v buňkách, inzulin přestane reagovat na cukr… Co se stane dále, si dovede každý domyslet – je to krůček k rozvoji cukrovky.
- Dlouhodobě působící kortizol způsobuje ztrátu elasticity kůže, podporuje všeobecné stárnutí. Stresovaný člověk začne vypadat ztrhaně.
- Kortizol stimuluje vylučování žaludeční kyseliny. To má za následek nadměrné překyselení žaludku, což při chronickém stresu vede k rozvoji vředu a v horším případě k možnému vzniku nádoru.
- Ve stresu ztrácíme vodu, kortizol působí jako močopudný, diuretický hormon. Vzpomeňte si třeba na situace před zkouškou, kdy musíme ještě na poslední chvíli běžet močit. Bez dostatečného množství vody bude naše tělo dehydratované a bude horší celková detoxikace organismu.
- Stres často přímo ovlivňuje vznik různých nemocí, oslabuje aktivitu imunitního systému.
- Kortizol zabraňuje množení T-buněk tím, že naruší odpověď IL-2 T-buňky na interleukin-1 (IL-1), a nemůže produkovat růstový faktor T-buněk.
- Kortizol má též negativní vliv na zpětnou vazbu interleukinu-1. Tento interleukin IL-1 je totiž užitečný zejména v boji proti některým chorobám.
- Kortizol snižuje hustotu kostní hmoty, dává základ pro rozvoj osteoporózy, a ve střevu navíc snižuje vstřebávání vápníku.
- Kortizol při svém dlouhodobém působení vypne reprodukční systém – toto je odpověď pro mnoho žen, které se usilovně snaží o těhotenství, navštěvují specializovaná pracoviště, utrácejí mnoho peněz, přijímají do těla další umělé hormony, a přitom je vše způsobeno faktem, že žijí ve stresu.
Problém vznikne také při dlouhodobém užívání léků kortizolu příbuzných, tzv. kortikoidů, jež se v praxi hojně používají pro protizánětlivý účinek v „léčení“ širokého spektra chorob, např. astmatu, ekzémů, různých autoimunitních chorob a mnoha jiných nemocí. Dle své 30tileté praxe pokládám tento moment za podstatně důležitý.
Cushingova choroba
Za takové situace vzniká nová jednotka – Cushingova choroba, která je charakterizována typickým vzhledem postižené osoby.
Z vědeckých výzkumů se dovídáme, že tzv. Val/Val varianty genu BDNF u mužů a Val/Met varianty u žen jsou spojeny se zvýšenou hladinou kortizolu ve slinách, pokud tito lidé prožívají stresové situace. A také gen 5HTR2C serotoninového receptoru je spojen se zvýšenou produkcí kortizolu u mužů. Existují určité vazby mezi hladinou kortizolu, chutí k jídlu a obezitou.
Prevence a snížení kortizolu
Výpis účinků kortizolu na lidské tělo může pokračovat. Je však třeba věnovat prostor prevenci, neboť je to hlavní postup, jak předejít mnohým zdravotním problémům, které jsou založeny na dlouhotrvajícím stresu. To je obrovské téma, v dnešní době téma číslo jedna. Víte, jak snížit kortizol v těle?