Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Neurotransmiter
Neurotransmiter je chemický „posel“, jenž nese, posiluje a moduluje signály mezi nervovými buňkami – neurony a ostatními buňkami těla… Neurotransmitery hrají důležitou roli v každodenním životě člověka. Vědci již identifikovali více než 100 chemických poslů. I když je jejich pojmenování velikým pokrokem, přesto vezměte na vědomí fakt, že přesně nevíme, jaké proměnné faktory mohou mít dopad – jak na neurotransmiter, tak na duševní choroby, a vlastně nevíme, zda neurotransmiter způsobuje nemoc, nebo nemoc způsobuje změnu neurotransmiteru.
Rozlišujeme tři kategorie látek, působících jako neurotransmitery:
- aminokyseliny (kyselina glutamová, GABA, kyselina aspartová a glycin)
- peptidy (vazopresin, somatostatin, neurotensin atd.)
- monoaminy (noradrenalin, dopamin a serotonin) a acetylcholin
V mozku sehrávají důležitou roli kyselina glutamová a GABA (gama-aminomáselná kyselina), jsou v první řadě. Monoaminy a acetylcholin vykonávají specializované modulační funkce. Peptidy pracují v hypotalamu, nebo působí jako kofaktory, pomocné látky, které pomáhají při enzymatických reakcích. V periferním nervovém systému fungují nejvíce. Některé látky, jako např. kyselina glutamová, působí excitačně (povzbuzují aktivitu), zatímco třeba GABA působí tlumivě. O tom, jestli povzbuzují, nebo tlumí, rozhoduje receptor, který funguje jako vypínač, který sepne, nebo vypne.
Receptory jsou chemické kanály konkrétních tvarů, dokonale ladících s tvarem molekul neurotransmiterů, které jsou odesílány přes synapse. Neurotransmiter může projít pouze přesně stejným tvarem, jenž odpovídá receptoru; v takovém případě vejde do kanálku receptoru molekuly. Stejně jako se klíč zasune do zámku a otočí jím, aby se otevřel. Pokud neurotransmiter nenajde odpovídající receptor molekuly, receptory zůstanou v uzavřeném, resp. neaktivním stavu.
Neurotransmitery posílají chemické zprávy mezi neurony. Všechna naše činnost je závislá na úspěšné komunikaci mezi neurony. Neuron je aktivován elektrickým impulzem, aby mohl chemickou zprávu přenášet mezi různými částmi mozku a mezi mozkem a periferním nervovým systémem těla. Neurony spolu komunikují pomocí vysoce specializovaných kontaktních míst, tzv. synapsí. Na povrchu neuronu se jako vlna šíří akční potenciál, a když dosáhne synapse, způsobí uvolnění neurotransmiterů (nazývaných také mediátory) do synaptické štěrbiny, prostoru mezi dvěma neurony. Tento uvolněný neurotransmiter ovlivní druhý neuron a na něm vznikne další akční potenciál. Takže vlna nesoucí základní informaci se šíří dál podobně, jako padají kostky domina.
Jestliže nefunguje správně chemická část popsaného procesu, vznikají duševní choroby, např. deprese. Je-li problém v elektrické části procesu, vzniká např. třes, který vidíme u Parkinsonovy choroby.
Chemický a elektrický proces při přenosu informace spolupracují a jsou na sobě závislé. Představte si běžný elektrický spotřebič, který dobře funguje, pokud je pod správným napětím. Jestliže napětí kolísá, třeba při bouřce, vypne se spotřebič, nebo začne světlo blikat… Výkon spotřebiče samozřejmě klesne. Právě tak se tento efekt projeví ve funkci mozku při přenosu vzruchů.
Nechci tu uvádět všechny posly, jen některé důležité.
Dopamin
Hlavními znaky dopaminu jsou sebevědomí a rychlost. Dopamin má v nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí. Mobilizuje mozek k rychlejšímu rozhodování, což je potřebné zvláště v nebezpečných situacích. Syntetizuje se z tyrozinu. Nejprve se z něj vytvoří dihydroxyfenylalanin (L-DOPA) a posléze dopamin. Je výchozí látkou, z níž se dále tvoří noradrenalin a adrenalin.
V mozku se váže na tzv. dopaminové receptory a umožňuje, jak výše uvádím, přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Podle dopaminu jsou pojmenovány dopaminergní dráhy, kontrolující pohyb, ale v přední části mozku se zapojují do schopnosti tvorby myšlenek a prožívání emocí. It is also linked to reward systems in the brain.Problémy v biochemických procesech, které produkují dopamin, mohou mít za následek opět Parkinsonovu nemoc. Je to porucha, jež postihuje schopnost člověka se pohybovat, zvýrazní se ztuhlost, třes – třepání a další symptomy. Některé studie naznačují, že tito lidé mají příliš málo dopaminu. Problémy s využitím dopaminu v myšlení a prožívání emocí mohou hrát roli při poruchách, jako je schizofrenie, porucha pozornosti, hyperaktivita (ADHD).
Dopamin je degradován enzymem monoaminooxidázou (MAO), potom dochází ke snížení jeho hladiny. Léčebně se tedy do tohoto procesu ve snaze zvýšit jeho hladinu zasahuje buď přímým dodáním L-DOPY, nebo léky, které enzym MAO blokují. V jídelníčku zajišťujeme dostatek vitaminů řady B, můžeme podávat kávu, hovězí a vepřové maso, šunku, ryby, fazole, hrášek, semena dýní.
Serotonin
Hlavním znakem serotoninu je schopnost odpočívat a regenerovat. Ovlivňuje serotoninergní systém, tvořený soustavou neuronů, majících svou působnost v prodloužené míše a ve střední části mozku – v limbickém systému.
Pokud není člověk stresován, systém si udržuje stabilní hladinu serotoninu vlastní tvorbou. V mozkové činnosti serotonin sehrává důležitou roli v procesech, jež se podílejí na udržování pohodové nálady. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, a to se projeví změnou nálady, která přivodí až depresi, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu. Některé serotoninové receptory se účastní průběhu migrény, jiné ji naopak potlačují. Dlouhodobé změny v metabolizmu serotoninu mohou být zodpovědné za psychické poruchy, psychózy, úzkosti, sexualitu.
Pro dobrou stabilitu serotoninového systému je důležitý pravidelný režim spánku a bdění. Nestabilitou budou naopak trpět lidé, kteří ponocují, převracejí si cyklus spánku prací na směny. Serotoninový systém ovlivňuje receptory chuti, pocity nevolnosti a nucení ke zvracení, proto je důležitý také stravovací režim, klid při jídle, vyrovnaná strava, obsahující nezbytné suroviny (aminokyseliny fenylalanin a tryptofan), jež si tělo neumí samo vyrobit. Vhodnými zdroji jsou některé druhy sýrů, obsahujících bílkoviny bohaté na L- tryptofan, maso, listová zelenina a celozrnné pečivo, banány, řepa, brambory, slunečnicová semínka, ořechy.
Pro výrobu serotoninu je potřebný vedlejší produkt – esenciální aminokyselina L-tryptofan. Nezbytné k produkci serotoninu jsou také kofaktory, včetně vitaminu D, B6 a sacharidů. Je vhodné zmínit se také o účinku rhodily (rozchodnice růžové), která pomáhá zvyšovat hladinu serotoninu.
Alkohol a kouření serotoninovému systému neprospívají. Uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích) sice stimuluje alkohol a nikotin, avšak jen krátkodobě a s nežádoucími vedlejšími účinky, ve vlnovce, při níž je druhá vlna negativní.
Toxiny těžkých kovů, pesticidy, herbicidy, steroidy, umělá sladidla a statiny snižují schopnost syntézy serotoninu.
Serotoninový systém reaguje citlivě na roční období, na světlo. Nedostatek serotoninu bývá na podzim a v zimě, kdy je prodloužena noc a méně slunečního záření, a tak lidé trpí častěji úzkostí, depresemi, jsou více podráždění, útoční, vadí jim změny času apod.
Serotonin působí na tonus svalů (napětí), podporuje hlavně stahy hladkého svalstva a krevní srážlivost. Proto má významnou roli při krvácivých stavech, kdy zúžením cév (vazokonstrikcí) snižuje únik krve z těla ven.
Serotoninový syndrom vzniká, když serotoninové receptory vykazují hodně zvýšenou aktivitu, vylučují hojně serotoninu, a ten zůstává dlouhou dobu na synapsích. Vzniká při nešikovné kombinaci psychofarmak, drog, nebo při předávkování léku, nedodržování intervalu užívání apod.
Gama-aminomáselná kyselina (GABA)
Gama-aminomáselná kyselina působí jako neurotransmiter v centrálním nervovém systému. Hlavními znaky GABA jsou uklidňující a stabilizující účinek na lidský mozek. GABA blokuje nervové impulsy v mozku, uklidňuje nervovou činnost. Produkuje se hlavně ve večerních hodinách a v noci. Pokud dojde k poklesu GABA, nervové buňky se snadno dostávají do velké aktivity. Ta se může projevit vnitřním neklidem, úzkostnou poruchou, záchvaty paniky, bolestí hlavy, nebo nevyjasněnou poruchou v chování a spánku.
Jídelníček má obsahovat banány, tmavou rýži, citrusové plody, celozrnné pečivo, brokolici, vnitřnosti, čočku, špenát.
Zde uvedu ještě diskutabilní přírodní látky, které mají vztah ke GABA. Kořen kozlíku lékařského se v historii používá jako sedativum, snad proto, že zvyšuje účinek GABA na jeho receptory, podobně jako některé kořeny ženšenu. A stejně tak kava kava. Serotonin zvyšuje GABA a jeho výchozí suroviny (prekurzory serotoninu) tryptofan a 5-HTP, zvyšují aktivitu GABA také.
Jako zajímavost můžeme brát informaci, že chemikálie vytvořené při zrání whisky v dubových sudech zvyšují účinek GABA. Výtažky ze zeleného čaje, černého čaje a čaje oolong vyvolávají odezvu v aktivitě GABA, ale katechiny (epigallocatechin gallátu – viz článek Katechiny) mají opačný účinek, blokují odpověď GABA. Kávové extrakty také blokují GABA odezvu.
Poslední výzkumy ukazují kladný vliv probiotik na zlepšení úrovně GABA.
Hlavními znaky jsou rychlost a kreativita.
Acetylcholin reguluje proces vnímání a uchovávání informací. Co dodat do jídelníčku, když acetylcholin chybí: kávu, grepový džus, vejce, pšeničné klíčky, sýr, ryby, květák, mandle, zelený salát.
Vyšetření neurotransmiterů
To je velká výzva pro moderní medicínu. Zatím jsou taková vyšetření na okraji dostupnosti a zavedení do běžné praxe, a to i navzdory faktu, že dnešní hektická doba vede vysoké procento lidí do depresí, které jsou kromě stresů podmíněny i biochemickou odezvou, a tím i nestabilní hladinou neurotransmiterů.
Základem diagnostiky je podrobný rozbor situace a všech možných okolností, které vedou k projevům nemoci.
Je třeba vyloučit i jiné nemoci, při kterých by se mohly projevovat stejné příznaky, např. deprese. Provádějí se krevní testy, kdy se určuje množství hormonů štítné žlázy + dostupný hormonogram, krevní obraz, množství elektrolytů atd. Nápomocné jsou také zobrazovací metody – CT mozku nebo magnetická rezonance.
Pozornost se zaměřuje na enzymy, které se podílejí na syntéze neurotransmiterů. Ve speciálních laboratořích jsou měřeny především aktivity enzymů odpovědných za metabolizmus monokinových neurotransmiterů, tj. monoaminooxidázy typu A a B a COMT (katechol O – methyltransferáza). Monoaminooxidáza B je považována za jeden z markerů serotoninové funkce mozku.
Vyšetření metabolitů z mozkomíšního moku.
To vyžaduje provedení lumbální punkce se speciálním odběrem mozkomíšního moku.
Mozkomíšní mok je v těsném kontaktu s nervovou tkání, a tak jeho zkoumání poskytuje bližší informace o metabolizmu biogenních aminů. Analýza ostatních biologických tekutin, jako je plazma, krev, moč, není tolik vyhovující. Pro sledování jsou nejdůležitější degradační produkty dopaminu a serotoninu:
Kyselina homovanilová (HVA) a 5-hydroxyindolacetát (5-HIAA), dále 3,4-dihydroxyfenylacetát (DOPAC) a 3-methoxy-4-hydroxyfenylglykol (MHPG). Protože jsou biogenní aminy elektroaktivní látky, lze je v moku zjišťovat využitím vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s elektrochemickým detektorem (ECD).
Ovšem je nutno uvést, že tato vyšetření jsou vysoce specializovaná a již jen samotná interpretace výsledků je náročná. Využívá se proto hlavně jako vyhledávací metoda pro odhalování neurometabolických onemocnění u dětí, jestliže je na ně podezření.
Autoprotilátky „anti GAD“
Enzym glutamát-dekargoxyláza (GAD) se podílí na přeměně glutamátu na kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a je inhibičním neurotransmiterem centrálního i periferního nervového systému. Diagnosticky lze hledat autoprotilátky anti GAD, jejich přítomnost diagnostikovi napoví, kde může hledat příčinu nesprávné hladiny GABA, a ta může být součástí komplexního autoimunitního onemocnění. Pozitivita anti GAD se však může vyskytovat také u dalších neurologických a interních nemocí.
Na některých klinikách provádějí test neurotransmiterů z moči, objevují se také možnosti diagnostiky v oblasti neinvazivních měřicích přístrojů, které však zatím nedosáhly takové úrovně přesnosti, aby je bylo možno považovat za korektní.
Co lze doporučit?
Je třeba zajistit vyrovnaný jídelníček, aby strava obsahovala všechno, co tělo potřebuje: co nejvíce zeleniny, ovoce a bílkovin s nízkým obsahem tuku. Kontrolujte si dostatečný přísun minerálů a vitaminů, především C, B, E, betakaroten, a uvedl bych ještě extrakt ze zeleného čaje. Dostatek tekutin! Je to tak běžné doporučení, a přesto se na pití zapomíná.
Omezte stres. Otřepané? Ale zřejmě nejpodstatnější.
Věnujte spánku potřebný čas. V jeho průběhu tělo produkuje hormon melatonin, který posiluje imunitní a mnohé další systémy. A spánek nás zbavuje tzv. psychotoxinů. Další doporučení se bude týkat antioxidantů, aby bylo tělo dostatečně chráněno před účinkem volných radikálů: V této souvislosti poukazuji na glutathion. Současně s přísunem antioxidantů se snažte zamezit pobytu ve znečištěném prostředí. Poslední větu věnuji ve prospěch aktivního pohybu v lese, volné přírodě a u vody…