Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnes pro vás máme velmi obsáhlý článek odbornice na prekoncepční péči, naturopatky Mgr. Pavly Hájkové. Co se v něm dozvíte?
- Na co si dát pozor před tím, než plánujete otěhotnět?
- Co do jídelníčku zařadit a co vynechat?
- Co se jedlo dříve a jak to souvisí s dnešním světem?
- Co jíst v těhotenství, šestinedělí a kojení? A proč?
- Proč miminka nedokrmovat do ukončeného 6. měsíce?
- Jak umělá výživa ovlivňuje zdraví dítěte?
- Čím krmit miminko, pokud se kojení nedaří? Jaké jsou možnosti a alternativy mimo UM?
- Jak postupně zavádět příkrmy?
- Které potraviny dětem (ne)dávat a na kterém měsíci?
- Proč jsou obiloviny v dětské výživě problamatické?
- Dokrmování podle věku dítěte
Úvodem…
O výživě dětí vzniklo v průběhu let nepřeberné množství publikací, ať už z pera českých či zahraničních autorů. V průběhu desetiletí se trendy v dětské výživě dramaticky měnily a často se měnily také názory jednotlivých odborníků na výživu z řad vědců, lékařů a nutričních specialistů.
A tak dnes, kdy jsme doslova zaplaveni informacemi a masivně ovlivňováni reklamou výrobců dětského jídla, jsme možná ještě zmatenější než kdy dřív. Nerada bych k tomuto zmatku a nejistotě přispívala svými výroky i já, a proto Vám v následujícím textu nabídnu spíše informace založené na používání zdravého selského rozumu, zkušenost našich předků podloženou vědeckými výzkumy a také svoji osobní zkušenost a přístup ke stravování mých dvou dětí, pětileté dcery a patnáctiměsíčního syna.
Podvýživa v rozvinutých zemích
Pojem z názvu článku „prvních 1000 dní“ neboli „window of opportunity“ pochází z humanitární a rozvojové pomoci a odkazuje na skutečnost, že výživa v prvních 1000 dnech života dítěte, tj. od jeho početí do dovršení 2 let, nevratně ovlivňuje zdraví našich dětí po celý zbytek života. Pro ilustraci toho, proč je důležité dbát na kvalitní stravu, začnu stručným porovnáním dopadů správné výživy v prvních 1000 dnech v tzv. rozvojových a rozvinutých zemích.
Podvýživa totiž není problémem pouze rozvojových zemí. Ukázalo se, že rozvojové země sice často trpí nedostatkem makronutrientů, sacharidovou podvýživou i nedostatkem vitaminů a minerálů, ale rozvinuté země postrádají dostatek mikronutrientů – vitaminů, minerálů a enzymů vlivem průmyslově upravené stravy, a i přes dostatek kalorií ve stravě tak čelí „skrytému hladu“.
Děti v rozvojových zemích správně vyživované v prvních 1000 dnech života mají desetkrát větší šance přežít nebezpečné nemoci (průjem, malárie), postoupit ve škole v průměru o 4,6 třídy výše, vydělat si v dospělosti o 21 % vyšší mzdu a šanci porodit v budoucnu zdravé dítě správně živené v prvních 1000 dnech. Děti v rozvinutých zemích správně vyživované v prvních 1000 dnech života mají větší šanci předejít vzniku potravinových intolerancí, alergií, astmatu, zánětlivých, auto-imunitních onemocnění, diabetu, obezity a civilizačních chorob v dospívání a dospělosti.
Moje zkušenost
Moje mateřské zkušenosti mě začátkem roku 2015 po téměř dvou letech tápání na nepřehledném poli výživy přivedly k Nadaci Westona A. Pricea (The Weston A. Price Foundation) a knize Vyživující tradice amerických autorek Sally Fallon a Mary G. Enig, PhD. (překlad anglického originálu Nourishing Traditions). Toto tápání tehdy podporovala také nešťastná doporučení pediatrů, zkušenějších maminek, reklam, stohů rozporuplných článků o výživě člověka i různých stravovacích směrů.
Během těchto dvou let jsem na sobě zkusila vegetariánství, veganství a vitariánství, ale zjistila jsem, že mně i mé rodině nejvíce prospívá stravování založené na přirozených potravinách s důrazem na kvalitní živočišné bílkoviny a tuky dle Vyživující tradice a doktora Westona Pricea. Tímto výrokem bych nerada úplně zavrhla vegetariánství, veganství či vitariánství. Myslím si, že tyto i další stravovací směry jako například paleo dieta jsou velmi efektivní při řešení různých zdravotních potíží, ale aplikace těchto diet by se dle mého názoru měla omezit pouze na dobu potřebnou k zaléčení konkrétního zdravotního problému. V opačném případě po několikaletém dodržování diety mohou nastat další zdravotní problémy nebo neočekávané reakce organismu.
Vyživující tradice
Kdo tedy byl výše zmiňovaný doktor Price?
Weston A. Price žijící v letech 1870 – 1948 byl americký zubní lékař, který ve 30. letech 20. století podnikal cesty po celém světě s cílem najít zdravé lidi se zdravým chrupem a zjistit, co je zdravými udělalo.
Tento Charles Darwin výživy zjistil, že zdraví zubů i celého těla úzce souvisí s výživou a popsal několik důležitých rozdílů mezi tradičním stravováním tzv. primitivních, přírodních národů a tzv. rozvinutých národů, které vlivem rozvoje přešly na průmyslově zpracované pokrmy. Konzumace průmyslově zpracovaných potravin totiž mění hormonální reakci ve střevě, vede ke změně signalizace hladu či sytosti a tím i ke zvýšenému příjmu potravy.
Co se jedlo dříve a co naopak v jídelníčku chybělo?
Strava švýcarských venkovanů, irských rybářů, Eskymáků, indiánů, aboriginů a Maorů byla v té době nedotčená průmyslovým zpracováním, založená na kvalitních živočišných bílkovinách a tucích (maso z orgánů, mléčné výrobky, extra panenský olivový olej, luštěniny, ořechy, semínka, celá zrna – v celistvém nerafinovaném stavu), kostních vývarech obsahujících kolagen, vápník a vitamin K, fermentovaných produktech (obilí, mléčné produkty, ovoce, zelenina i maso).
Naopak zcela chyběla bílá mouka, bílý rafinovaný cukr a hnědý cukr. Ve stravě těchto národů byly přirozeně lokální rozdíly, ale společný byl fakt, že podíl vitaminů rozpustných v tucích A, D, K2, které tyto přírodní národy konzumovaly v másle, sádle, kokosovém oleji, vejcích, orgánovém mase nebo plnotučném syrovém mléce, byl 10x vyšší než ve stravě tehdejšího průměrného Američana. Netrpěli chronickými nemocemi, infekcemi, zubními kazy, duševními poruchami, obezitou ani jinými závažnými nemocemi.
Naopak tehdejší Američané a obecně lidé, kteří přešli na průmyslově zpracovanou stravu a konzumovali čištěné obilí, tedy zrno bez otrub, zavařeniny, pasterizované mléko, rafinovaný cukr, trpěli následky nedostatečné a nesprávné výživy, jako byly hojné zubní kazy, náchylnost k infekčním a chronickým nemocem, obezita, vrozené vady, ale také deformace kostní struktury – vyšší kostra na úkor jejího správného vývinu a absence široké pánve u dívek, progresivně se zužující struktura obličeje, tendence dýchat ústy vlivem malých nosních průchodů a nedostatečného vývinu nosních kostí, nesprávný skus a úzká zubní klenba s křivými zuby.
Cambridgeská studie – kde se jí nejzdravěji?
Informace z knihy Vyživující tradice mě velmi překvapily, protože se dost podstatně lišily od tehdejších stravovacích doporučení drtivé většiny lékařů, výživových odborníků a také všudypřítomných reklam. Zanedlouho jsem narazila na novou studii univerzity v Cambridge uveřejněnou v roce 2015 v prestižním vědeckém žurnálu The Lancet.
Tato studie nesoucí název „Dietary quality among men and women in 187 countries in 1990 and 2010: a systematic assessment“ zmapovala stravovací návyky 4,5 miliardy lidí ve 187 zemích světa za posledních 20 let (mezi lety 1990 a 2010), zaměřila se na celkovou kvalitu jídelníčku v jednotlivých zemích a spotřebu výživově více a méně hodnotných potravin zkoumala zvlášť. Mezi sledovanými složkami stravy bylo 10 zdravých potravin a výživných látek (ovoce, zelenina, luštěniny, mléko, ořechy a semena, celozrnné potraviny, vláknina, ryby, omega 3 mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny) a 7 nezdravých potravin a výživných látek (slazené nápoje, transmastné kyseliny, zpracované maso, nezpracované červené maso, nasycené tuky, cholesterol, sodík). Vědci zjistili, že nejzdravější jídelníček měly africké státy a Izrael a naopak nejméně zdravý jídelníček měly Evropa, USA, Austrálie a střední Asie.
Česká republika byla v roce 1990 čtvrtá nejhorší a v roce 2010 pátá nejhorší na světě ve spotřebě nezdravých potravin. K zařazení nasycených tuků a cholesterolu mezi nezdravé potraviny bych měla výhrady, ale studie jako taková dle mého názoru velmi dobře vypovídá o stravovacích návycích napříč kontinenty.
Superfood for Superchildren
Velmi podnětné a praktické informace k výživě nabízí anglicky psaná publikace Super Food for Superchildren, kterou napsala trojice amerických autorů Tim Noakes, Jonno Proudfoot a Bridget Surtees. Tim Noakes je profesor sportovní medicíny, vědec a spisovatel, Jonno Proudfoot je šéfkuchař, jehož recepty skvěle doplňují knihu, Bridget Surtees je specialistka na dětskou výživu a nutriční terapeutka pracující s pacienty trpícími poruchami příjmu potravy a metabolickým syndromem.
Kniha je výjimečná v tom, že její autoři dokáží oddělit fakta podložená vědeckými výzkumy od marketingových záměrů potravinářského průmyslu a jeho lobbistů.
Uvedené zdroje informací mi pomohly pochopit důležitost skutečných, přirozených, průmyslově nezpracovaných potravin nejen v dětské výživě a donutily mě zamyslet se nad propagací komerčních dětských výživových produktů jako jsou počáteční či pokračovací kojenecká výživa, batolecí mléka, různé instantní kaše, příkrmy, dětské sušenky, extrudované svačinky a další nevhodné náhražky mateřského mléka a přirozených potravin.
Jak se stravovat v těhotenství a před početím?
Nejprve bych se ale ráda alespoň krátce vrátila na počátek vzniku nového života, k období před početím a k těhotenství, kdy odebírá plod matce klíčové živiny nutné pro jeho vývoj, a proto je v tomto období velmi zásadní pestrá strava.
Dle Sally Fallon a Mary Enig by v ideálním případě aspoň šest měsíců před početím měli muž i žena doplnit zdroje vitaminů A a D konzumací jater a vnitřností v biokvalitě, ryb, mořských plodů, kvalitního oleje z tresčích jater, vajec od slepic krmených trávou a másla od krav pasoucích se na zelených pastvinách.
Zelená tráva totiž obsahuje vitamin K1, který si zvíře přetvoří na vitamin K2, tzv. menachinon. Ten je „ředitelem distribuce vápníku v těle“, podporuje ukládání vápníku v kostech a zubech a pomáhá odstraňovat vápník z nežádoucích míst, jako jsou arterie.
Výše uvedené potraviny jsou pak samozřejmě stěžejní i dále v těhotenství…
V jídelníčku budoucí maminky by měly figurovat také masokostní vývary, bio maso, kvašené mléčné produkty, zelenina, ovoce, ořechy, luštěniny, celozrnné, před konzumací namáčené obiloviny a důležitá je také listová zelenina obsahující kyselinu listovou, která je stěžejní v prevenci vrozených vývojových vad.
Naopak striktně vyloučen by měl být veškerý cukr postrádající vlákninu, bílá mouka, hydrogenované rostlinné oleje, tabák, kofein a alkohol. Stejný názor zastává i profesor Tim Noakes s kolegy, který těhotným ženám doporučuje stravu založenou na potravinách, jako je maso a vejce od volně pasoucích se zvířat a lokální sezónní biopotraviny.
Výživa při kojení a v šestinedělí
Výživa maminky v období kojení je dle mých zkušeností velmi individuální a je potřebné sledovat, co miminku vyhovuje a co jej naopak dráždí. Některé děti jsou citlivější, více nadýmavé, se sklony k vyrážkám, kopřivce, jiné děti snesou ve stravě maminky třeba hrášek, ořechy, luštěniny, pečivo, citrusy a jiné problematičtější potraviny.
Dle Vyživující tradice by kojící maminky nadále měly dbát na přísnou eliminaci nevýživných potravin z bílé mouky, rafinovaného cukru a hydrogenovaných olejů, které údajně vedou ke sníženému množství tuků v mateřském mléce. Trans tuky se v mléce hromadí a mohou vést až k oslabení ostrosti vidění dítěte nebo k poruše učení. Protože kvalita mateřského mléka značně závisí na matčině stravě, i nadále by kojící maminka měla dbát na dostatečné množství živočišných produktů, které zajistí, aby v mateřském mléce bylo dostatek tuků, bílkovin, vitaminu 12, A a D a také důležitých minerálů jako je zinek a vápník.
Základem v šestinedělí je tedy masokostní vývar s masem a zeleninou, který regeneruje, posiluje, vyživuje maminku a děťátku skrze mateřské mléko poskytne zdroj dobře vstřebatelného vápníku.
Bio játra, bio maso, vajíčka, olej z tresčích jater, kokosový olej, olivový olej, plnotučné mléčné výrobky a dušená zelenina jsou dalším důležitým pilířem stravování kojící maminky.
Stravuje-li se matka kvalitně, je mateřské mléko jednoznačně nejdokonalejší potravinou pro kojenecký věk, protože obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro rostoucí organismus každého dítěte. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení jako nejlepší způsob výživy do ukončeného šestého měsíce života dítěte. Plně kojené dítě nepotřebuje žádnou jinou tekutinu.
To jsou dnes široce známé skutečnosti a doby masivní propagace Sunaru, Feminaru a dalších umělých náhražek mateřského mléka jsou naštěstí už dávnou minulostí. Kojená miminka kvalitně se stravujících matek mají oproti miminkům vyrůstajícím na umělé výživě tendenci být v pozdějším věku robustnější, inteligentnější, bez alergických obtíží a střevních problémů. Důležité je také zjištění, že děti plně kojené alespoň 6 měsíců mají o 25 % nižší riziko vzniku cukrovky a kojení delší než 6 měsíců zajistí snížení rizika cukrovky o 45 %.
První mléko, zadní mléko a přechodné mléko
Je produkované těsně po porodu a nazývá se mlezivo, neboli kolostrum. Při kojení se ho sice vylučuje nepatrné množství, ale je velmi cenné pro svůj obsah imunoglobulinů, proteinů na bázi protilátek, jejichž funkcí je udržovat rovnováhu imunitního systému a chránit dítě proti virům, bakteriím a kvasinkám. Dále mlezivo obsahuje důležité vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny.
Mezi druhým a třetím dnem po porodu se tvoří tzv. přechodné mléko a koncem druhého týdne po porodu se již tvoří mléko zralé. Je důležité, aby dítě produktivně sálo a dostalo se i k tzv. zadnímu mléku bohatému na tuk, které je lidově řečeno „na hlad“. Přední mléko je naopak bohaté na mléčný cukr laktózu a je „na žízeň“.
Charakter mléka může žena ovlivnit péči o sebe
Mléko se tedy mění v průběhu prvních dnů po porodu, ale také v průběhu jednoho dne a dokonce v průběhu jednoho kojení. Neexistuje mléko málo silné, vodnaté či řídké. Pokud má maminka dojem, že mateřské mléko dítěti nestačí, je dobré začít více dbát na dostatečný spánek, odpočinek, obklopit se výživným jídlem, dostatkem tekutin a v klidu se soustředit pouze na sebe, malého jedlíka a kojení a věřit sobě a schopnosti svého těla kojit.
Důležité je také nebát se dítě přikládat, kdykoliv o kojení projeví zájem, nejpozději po třech až čtyřech hodinách. Není nutné dodržovat přesné intervaly mezi kojením a je v pořádku, pokud maminka během hodiny přiloží dítě i dvakrát, třikrát. Existují ale situace, kdy matka nemůže ze závažných důvodů svoje dítě kojit.
Čím dítě krmit, když kojení není možné?
V tomto případě je nejlepší volbou mléko pocházející z banky mateřského mléka, kde je mléko zpracováváno od dárkyň, kvůli možné kontaminaci virem HIV pasterizováno při teplotě 62,5 stupně Celsia a mikrobiologicky vyšetřeno. Mléko je dostupné pouze v okolí mléčné banky a lze jej získat i na lékařský předpis, tudíž může být hrazeno zdravotní pojišťovnou.
Cena za 1 litr je 700 až 900 Kč a seznam bank mateřského mléka pro ČR a SR je na www.kojeni.cz a www.mamila.sk.
Variantou jsou i živočišná mléka
Další variantou je domácí výroba kojeneckého mléka ze syrového A2 kravského mléka v biokvalitě (kozí mléko má málo železa, B9 a B12) s certifikací na nepřítomnost TBC, brucelózy a boreliózy. Recept na výrobu tohoto mléka zájemci najdou v publikaci Vyživující tradice. Výhodou syrového mléka je obsah enzymů zajišťujících lepší stravitelnost a minimalizujících riziko křečí, alergie, zácpy.
Dosažitelným kompromisem je také příprava domácí výživy z pasterovaného A2 kravského mléka, které je ale nehomogenizované a očkuje se kulturou piima/kefírovými zrny pro obnovení enzymů ztracených při pasterizaci. Recept je opět uveden ve Vyživující tradici.
Umělá kojenecká mléka typu Nutrilon, Sunar nebo Beba a jiné nejsou vhodná z několika důvodů.
Prvním je přítomnost A1 kaseinových produktů. Další nevýhodou umělých náhražek mateřského mléka je skutečnost, že prošly průmyslovým zpracováním, které v nich zničilo velkou část živin. Spekulativní je také výživová hodnota přidaných minerálních látek, vitaminů, tuků, probiotické vlákniny, probiotik, atd., protože se jedná o syntetickou, nepřirozenou formu.
A1 mléko není vhodné pro dětský zažívací trakt
Prvním problémem je obsah A1 beta kaseinových proteinů iritujících nevyzrálý, citlivý zažívací trakt miminka, kdy existuje velké riziko vzniku atopií a alergií.
A1 kasein, mléčná bílkovina obsažená v mléce šlechtěných krav plemene Holstein (tzv. holštýnky) totiž obsahuje aminokyselinu histidin (zmutovaný prolin), který neumí vázat BCM-7, což je seskupení aminokyselin působících jako silný opiát, iritujících zažívací trakt, produkujících nadbytek hlenu a způsobujících alergické a intoleranční příznaky.Neschopnost histidinu vázat BCM-7 má za následek propustnost BCM-7 do mléka a A1 kasein se tak stává dráždivou, silně prozánětlivou složkou. Toto mléko proto není vhodné pro lidi trpící např. autoimunitními chorobami, ekzémem či artritidou, ani pro onkologické pacienty.
Naproti tomu A2 mléko produkované nešlechtěným, původním plemenem krav chovu Jersey a Guernsey obsahuje A2 beta kaseinové proteiny s aminokyselinou prolin, která se váže na BCM-7 a brání propustnosti BCM-7 do mléka. Tento typ mléka, který produkují také kozy, ovce, buvoli, osli, jaci či velbloudi, je z 90 % dobře tolerován a vhodný také pro onkologické pacienty.
TIP Celostní medicíny: Víte, jakí jsou další rozdíly mezi A1 a A2 mlékem? A jaké má A1 mléko vliv na zažívání u dospělých?
Rostlinná mléka
Bohužel, ty také nejsou vhodnou náhražkou mateřského mléka pro děti do 6 měsíců věku, protože postrádají živiny potřebné pro rapidní vývoj kojence. Například cholesterol důležitý pro vývoj mozku a nervové soustavy.
Obě moje děti jsem nakonec plně kojila do ukončeného 6. měsíce věku, jak jsem si přála. Zpětně ale musím konstatovat, že kojení prvorozené dcerky se podařilo silou vůle mojí i manželovy, protože jsem po komplikovaném porodu neměla ke kojení sílu. Tehdy jsem moc ocenila přítomnost manžela v porodnici, kde se 24 h denně o dcerku staral a v kojení mě moc povzbuzoval. Protože ale dcera neměla před odchodem z porodnice tabulkové váhové přírůstky, bylo nám řečeno, že musí dostat umělý dokrm, tedy umělou kojeneckou výživu podanou injekční stříkačkou.
Tehdy jsem intuitivně věděla, že to není v pořádku, ale bohužel jsem byla ustrašená, špatně informovaná prvorodička, a tak jsem pod pohrůžkou, že nás jinak nepustí z porodnice, s umělým dokrmem souhlasila. Dnes už vím, že to byla z výše uvedených důvodů chyba, která se mohla (a nemusela) podílet na rozvoji dceřina atopického ekzému, který se začal projevovat již 2 týdny po návratu z porodnice a kterého jsme se nakonec zbavili s pomocí naturopatie a rad skvělé kožní lékařky.
Dle MUDr. Mydlilové z Thomayerovy nemocnice v Praze, která pracuje jako vedoucí Národního laktačního centra, dostane už v porodnici přibližně třetina dětí nějaký dokrm během prvních hodin či dnů života.
Nejčastěji se jedná o umělou výživu, která je zcela nežádoucí, protože i jediná lahev mění střevní mikrobiom a dokrm navíc zkracuje dobu, po kterou je dítě výlučně kojené.
Prekoncepční péče a moje informovanost
Kromě rodinné anamnézy ale mohlo hrát při vzniku atopického ekzému u dcerky také to, že jsem před otěhotněním neprošla detoxikací, která by moje tělo zbavila škodlivin včetně případných těžkých kovů z vakcín aplikovaných před odjezdem do rozvojové země. Můj jídelníček v prvním těhotenství a při kojení obsahoval hodně rafinovaných cukrů a mléčných výrobků z produkce supermarketů, ale na druhou stranu také kvalitní maso, vejce a živočišné tuky.
Dcerka měla během prvních 6 měsíců tabulkové váhové přírůstky, a tak plnému kojení nic nebránilo. Nakonec se sama odstavila těsně před prvními narozeninami, kdy můj jídelníček neobsahoval dostatek posilujících vývarů, bio vajec, masa a kvalitních tuků a kojení už pro mě bylo vysilující.
S druhorozeným synem byla situace už zcela jiná. Před početím a v těhotenství jsem se již stravovala dle zásad Vyživující tradice, využila jsem svých naturopatických znalostí při výběru vhodných nutričních doplňků vzhledem k mé anamnéze, a tak kojení šlo jako po másle.
Od 3. trimestru těhotenství a během prvních 6 měsíců po porodu syna jsem užívala probiotika, protože jsem již měla informace, že podávání vhodných probiotik matce i kojenci v tomto období snižuje riziko výskytu atopického ekzému o 57 % a výskyt běžných alergenů, jako je kravské mléko, roztoči nebo pyly o 44 %
Náš syn byl a stále je velikánský jedlík, a tak jsme prošli několika laktačními krizemi v obdobích jeho růstových spurtů, kdy váhové přírůstky neodpovídaly tabulkám. Pediatrička byla naštěstí shovívavá a nenutila nás do umělého mléka, ani do předčasného zahájení přikrmování od 4. měsíce věku. V oddálení příkrmů mě podpořila také zkušená laktační poradkyně, a tak se mi malinkého jedlíka povedlo výlučně kojit do ukončeného 6. měsíce. Odstavil se sám ve 13 měsících, možná vlivem hormonálních změn mého třetího těhotenství.
Ukončený 6. měsíc a výživa
Po ukončeném 6. měsíci věku dítěte přichází doba vhodná k nabídnutí prvních příkrmů, přičemž ideální je pokračovat v kojení do dvou let věku dítěte nebo i déle. Někteří odborníci radí podávat příkrmy už od ukončeného 4. měsíce, ale záleží na vývoji každého dítěte. Dítě připravené na příkrmy při pohledu na jídlo na talíři otevírá pusinku, naklání se a nevytlačuje lžičku ani potravu jazykem ven z pusinky.
Určitě není vhodné dítě do příkrmů nutit, pokud o ně nejeví zájem.
Proč nedávat dětem příkrmy před ukončením 6. měsíce věku dítěte?
MUDr. Mydlilová uvádí následující argumenty:
Dle několika studií se časným zařazením příkrmů zvyšuje náchylnost k infekcím, a to i v ndustrializovaných zemích. Dřívější podávání příkrmů zkracuje dobu kojení a tím se také zvyšuje odbyt pokračovacích mlék. Příkrm se v doporučeních redukuje na úroveň kašovité stravy, přestože se již po miliony let úspěšně daří rodinám přejít z kojení na stravu rodinnou.
Vyživující tradice a znalosti Westona Pricea se shodují s nejnovějšími výsledky vědeckých studií, o které se opírá i profesor Noakes. Zásadním výživovým doporučením těchto autorů je vyloučení přidaných cukrů, rafinovaných obilovin, zákaz konzumace průmyslově upravovaných potravin a zařazení dosud tolik pranýřovaných živočišných tuků, o kterých dříve odborníci tvrdili, že zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko kardiovaskulárních onemocnění. Přitom tyto tuky jsou velmi výživné, na rozdíl od nevýživných cukrů roky propagovaných vědci i potravinářským průmyslem.
Dnes už víme, že doporučení odborníků z 80. let 20. století zvýšit konzumaci obilovin, rostlinných olejů, margarínů a snížit konzumaci masa, vajec a másla mělo za následek epidemii cukrovky a obezity.
Navíc je dobré uvědomit si, že průmyslově upravované obiloviny, jako například bílá rýže, těstoviny a pečivo z bílé mouky se rozkládají na stejné cukry, jaké konzumujeme ve sladkostech.
Čím tedy vyživovat (nikoliv vykrmovat) děti od ukončeného 6. měsíce do 2 let?
Čím děti dokrmovat?
Nejprve několik faktů… Asi 60 % lidského mozku tvoří tuky, jejichž příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence. Dítě potřebuje prvních 24 měsíců po narození ke správnému vývoji na prvním místě kvalitní tuky, dále vitaminy (především A, B12 a D) a z minerálů železo, jód, zinek a selen.
Od 6. měsíce pak víc než 90 % železa přijímá dítě z příkrmů. Z těchto důvodů je mnohem vhodnější podávat dětem jako první příkrm maso, játra, vejce a máslo volně pasoucích se zvířat než nutričně deficitní kaše z bílé rýže a jiných obilovin nebo samotnou dušenou zeleninu či ovoce.
Ovoce a zelenina obsahují sice různé vitaminy a fytonutrienty, ale bohužel neobsahují pro vývoj dítěte tolik důležitý vitamin B12 a D. Z tohoto důvodu do dvou let věku prof. Noakes nedoporučuje vegetariánství a varuje před ním i u starších dětí. Dokonce tvrdí, že děti, jejichž první příkrmy byly založeny na obilných kaších a mléce, v pozdějším věku preferovaly bílé pečivo, mléko a průmyslově zpracované potraviny s vysokým množstvím sacharidů.
Tuto informaci potvrzuje také moje zkušenost s výživou dnes pětileté dcery. Od ukončeného 6. měsíce začala na radu tehdejšího pediatra dostávat jako první příkrmy na vodě dušenou zeleninu, ovoce, ale záhy také instantní obilné kaše obsahující kravské mléko, nejprve z bezlepkových obilovin, cca od 9. měsíce jsme zařadili i obiloviny obsahující lepek. Až po obilných kaších jsme zařazovali maso, vejce, živočišné tuky. Nyní dcera preferuje těstoviny, pečivo, sladkosti, mléko a dostat do ní zeleninu, kvalitní tuky a maso je většinou problematické.
Právě zavádění výše zmíněného lepku, bílkoviny obsažené v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu, je už delší dobu kontroverzním a rozporuplným tématem dětské výživy.
Lepek v dětské výživě
V roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) na základě několika observačních studií doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a ukončeným 7. měsícem věku v době, kdy je dítě plně kojeno. Toto období je nazýváno jako tzv. imunologické okno a mělo být optimální dobou k zavádění rizikových potravin, protože v této době se mělo snižovat riziko vzniku alergií v pozdějším věku.
Nicméně novější studie z roku 2014 a 2015 ukázaly, že zavedení lepku mezi 4. a 6. měsícem věku ve srovnání se zavedením po 6. měsíci nesnižuje celkový výskyt celiakie nebo celiakální autoimunity v dětství. Zda je či není dítě v době zavádění lepku kojeno, také nemá na výskyt celiakie vliv. Z těchto důvodů ESPGHAN v roce 2016 změnil své stanovisko a již nedoporučuje předčasné zavádění lepku před 6. měsícem a příkrmů před 4. měsícem.
Selský rozum a mateřská intuice
První příkrmy druhorozeného syna jsem založila na zásadách Vyživující tradice, ale dala jsem také na svou intuici, selský rozum a synovy přirozené preference, o nichž se zmíním ještě dále v textu. Žloutek, ani 14 dní zmražená, syrová rozmixovaná bio játra jsem dle doporučení Vyživující tradice synovi jako první příkrm nepodala.
Jako vhodnější varianta se mi jevila rozmačkaná dušená mrkev v krůtím vývaru spolu s troškou rozmixovaného krůtího masa. Postupně jsme střídali různé druhy zeleniny, vždy se slepičím, krůtím nebo hovězím vývarem a kousky masa. K zelenině jsem přidávala také kousíček raw másla od krav plemene jersey, aby se ze zeleniny jako je mrkev, špenát, brokolice, lépe vstřebaly v tucích rozpustné vitaminy A a K. Bio krůtí játra jsme podávali mírně podušená na kokosovém oleji se zeleninou. Po zelenině, masu a vývarech jsme začali zařazovat dušené ovoce, především jablko a hrušku, ale také zralý banán nebo mango. Koncem 7. měsíce jsme vyzkoušeli žloutek s máslem a brzy na to také celé vejce i s bílkem.
Někdy se názory rozchází
Zde se pohled Vyživující tradice liší od nejnovějších výzkumů vědců. Profesor Noakes doporučuje celá vejce jako ideální pro první příkrmy, pokud na ně dítě neprojeví alergickou reakci, kdežto Vyživující tradice je zdrženlivější a doporučuje nejprve zařadit samotný žloutek od slepic z pastvy jako ideální první příkrm a až kolem jednoho roku přidat i bílek, který nejčastěji způsobuje alergické reakce. Pro vyloučení těchto nežádoucích reakcí je potřebné nové potraviny představovat dítěti postupně a podávat aspoň 4 dny. Typickými příznaky intolerance na potravinu je začervenalá pokožka kolem úst, vyrážka podobná ekzému, nadýmání, plynatost, zácpa, průjem, časté zvracení potravy, podrážděnost, nespavost, případně rýma.
Přirozeně bezlepkové obiloviny v podobě jáhel, rýže basmati a quinoi jsme zařadili někdy na konci 8. měsíce a to jako malou přílohu k masu, zelenině, játrům. Lepek jsme poprvé podali v 11. měsících ve formě kousku kváskového žitného chleba. Kolem prvních narozenin si syn pochutnával na přirozeně bezlepkovém koláči a dezertech slazených datlemi, rozinkami, kokosovým cukrem nebo medem.
Kdyby byl prvorozený, tak bych zřejmě byla přísnější a sladké dezerty povolila později. Nicméně nedovolit mu ochutnat ani kousíček dezertu, na kterém si po nedělním obědě pochutnávají rodiče se sestřičkou, nebylo reálné. Přesto ale musím říct, že má-li syn možnost vybrat si, preferuje maso, zeleninu a vejce před sladkou chutí a obilovinami.
Možná vás napadá otázka, zda je sedmiměsíční dítě schopné samo si vybrat z nabídky potravin pro sebe vhodnou stravu?
Umí si dítě samo vybrat správné potraviny?
Profesor Noakes ve své knize popisuje výzkum jedné americké lékařky, která ve 20. a 30. letech minulého století prováděla pozorování vlastního volného výběru stravy malých dětí. Dětem byla vytvořena nabídka 34 přirozených, jednotlivých, nedochucovaných potravin v oddělených miskách v rámci 3 nebo 4 jídel denně. Lékařka pak vyhodnocovala jednak rozhodnutí dětí, jednak jejich zdravotní stav. Zjistila, že vlastní výběr je bezpečnou metodou výživy dětí (za předpokladu, že dítěti nabídneme skutečně přirozenou potravinu a ne průmyslově upravenou).
Některé dny jedly děti jen některé potraviny, ale celkově přijímaly ve stravě vše potřebné a nebyly v ničem deficitní, podvyživené, ani obézní. Od 7. měsíce neměly děti problém strávit ani maso a vnitřnosti. Žádné z dětí si spontánně nevybíralo obiloviny a mléko, což jsou složky, které kojencům běžně nabízíme my dospělí.
Zažívání malých dětí nemá na obiloviny výbavu
Přitom právě obiloviny nejsou takto malé děti schopné řádně strávit, protože jejich zažívací trakt začíná produkovat amylázu, enzym k trávení komplexních sacharidů, někdy až 28 měsíců po narození. Z tohoto důvodu by obiloviny měly být jednou z posledních složek potravin, kterou dítěti představíme.
Jediný enzym pro trávení sacharidů, který tenké střevo miminka produkuje, je laktáza napomáhající trávení mléčného cukru laktózy. Vzhledem k tomu, že základem mateřského mléka jsou tuky, příroda moudře zařídila, že miminka produkují proteolytické enzymy, pepsin i kyselinu chlorovodíkovou, které štěpí bílkoviny a tuky.
Weston Price, Vyživující tradice a současná věda tedy doporučují maso a tuky nasycené (kokosový olej, máslo) i mononenasycené (avokádo, olivový olej) jako jednu z prvních potravin při odstavování zcela logicky a správně.
Přikrmování podle věku
Závěrem bych ráda přehledně shrnula doporučení k přikrmování miminek dle Nadace Weston Price Foundation podle věku dětí.
Od 4. do ukončeného 6. měsíce
V tomto období je vhodné zařazovat minimum nebo žádnou pevnou stravu a plně kojit, nicméně pokud je z nějakého důvodu žádoucí začít s příkrmy, doporučuje se lehce uvařený žloutek od slepic z výběhu, pokud jej dítě dobře toleruje, dále rozmačkaný zralý banán a olej z tresčích jater podávaný kapátkem.
Od ukončeného 6. měsíce do 8. měsíce
Je vhodné zařadit zmražená, rozmixovaná bio játra se žloutkem, dále rozmixované maso (krůtí, hovězí, kuřecí, jehněčí, játra, ryby), masokostní vývar přidaný k rozmixovanému masu a zelenině, vařenou zeleninu (mrkev, řepa, sladká brambora, cuketa s máslem nebo kokosovým olejem), syrové rozmačkané ovoce (banán, mango, papája, avokádo), dušené ovoce (jablka, hrušky, broskve, meruňky, bobule) a také malé množství fermentovaných produktů, jako je jogurt nebo kefír, ideálně z mléka krav plemene Jersey.
Od ukončeného 8. do 12. měsíce
Je vhodné přidávat rozmanité druhy ovoce a zeleniny, dítěti nabízet větší kousky jídla a také mléčné produkty z nepasterizovaného bio mléka jako tvaroh, sýr, smetanu.
Od 1. roku dítěte
Je vhodný čas zařadit do dětského jídelníčku předem namáčené obiloviny a luštěniny, ořechy a máslo z nich, čerstvé bio citrusové plody, celá vejce a syrovou zeleninu.
Obiloviny by se měly před vařením cca 24 hodin namáčet ve vodě s trochou jogurtu nebo podmáslí, aby došlo k naštěpení hůře stravitelných složek. Nejstravitelnějšími obilovinami jsou zrna bez lepku jako například celozrnná rýže, quinoa, jáhly nebo čirok.
Zavádění tekutin u dětí
Co se týká zavádění tekutin, dítě dostává v prvních šesti až devíti měsících v mateřském či vhodně zvoleném živočišném mléce většinu potřebných živin, a proto je vhodné s vodou šetřit a nedovolit dítěti, aby se příliš zavodňovalo.
Se zaváděním příkrmů se potřeba tekutin nutných k trávení a zavodnění zvyšuje. Dalším důvodem pro zvýšení příjmu vody je dehydratace, zvracení, horečka nebo extrémní teplo, kdy by kojenému dítěti mateřské mléko nemuselo proti žízni stačit. Nejvhodnější tekutinou je čistá filtrovaná voda.
Poselství závěrem…
Ovlivňovat stravovací návyky dětí v jejich pozdějším věku sice není v silách žádného rodiče (a ani by to nebylo správné), ale máme možnost dítěti již od jeho nejútlejšího věku předat kvalitní stravovací návyky a pomoct mu do budoucna formovat jeho preference při výběru jídla tak, abychom položili zdravé základy pro jeho další fyzický i mentální vývoj.
Autor: Mgr. Pavla Hájková
Článek vznikl díky České Naturopatické Společnosti (ČNS), která byla založena v roce 2013. Jejím posláním je prosadit v České republice vysokou úroveň poskytované naturopatické péče, tedy poradenství v oblasti přírodní medicíny. Uskutečnění tohoto cíle umožní základna profesionálně vyškolených naturopatů, fytoterapeutů a klinických nutričních terapeutů s vysokým standardem jejich profesní úrovně. Seznam terapeutů najdete na webových stránkách společnosti.