Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Detoxikace organismu je oblíbený termín mezi příznivci přírodní medicíny, ale dá se použít rovněž v širším významu. Obecně lze říci, že jejím cílem je odstranění jedovatých a škodlivých látek, toxinů, které se nám dostanou do těla a mohou být původci různých zdravotních potíží.
Z hlediska přírodní medicíny jsou jedovaté látky ty, které jsou tělu cizí a škodlivé, které se do našeho těla dostaly z okolního prostředí. Škodlivá látka (někdy nepřesně označovaná jako toxin, odborně bychom řekli asi kontaminant) může vstoupit tzv. bránami vstupu – tedy zkonzumovaná v potravě přes žaludeční trakt, vdechnutá z ovzduší přes cesty dýchací a také prostupem přes všechny vrstvy pokožky do krevního oběhu.
Určité přírodní látky na sebe vážou škodlivé látky v těle a z organismu je vylučují, případně jiným způsobem pomáhají našemu organismu, aby se jich zbavil. Takových rostlin či přírodních látek je povícero, v tomto článku bych rád zmínil některé z nich.
Yucca (Yucca shidigera)
Tato léčivá rostlina pochází z Jižní Ameriky. Její název se také někdy uvádí jako juka či dokonce yakka. S oblibou ji v zemích původu používali jihoameričtí Indiáni jako pevnou součást své tradiční medicíny.
To, co z ní dělá zajímavou rostlinu pro detoxikaci organismu, jsou saponiny, přírodní látky, které obsahuje. Obsahuje přirozeně mnohem více přírodních látek, ale nás budou zajímat v souvislosti s detoxikací právě saponiny. Přesněji jsou označované jako terpenové saponiny.
Saponiny jsou chemické sloučeniny, jedny z velmi mnoha sekundárních metabolitů z přírodních zdrojů hojně se nacházející u různých druhů rostlin. Jsou podobné glykosidům. Při třepání s vodou silně pění. Některé působí proti křehkosti cév, jiné močopudně, ovlivňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek.
Saponiny z yuccy se vstřebají do krevního oběhu a tím se dostávají do našeho organismu. Pomáhají při očistě těla od škodlivin a toxinů tím, že obsahují sapogenin, který pomáhá čistit žaludeční trakt od nánosů a usazenin, to i včetně škodlivé bakteriální flóry. Dá se přirovnat k přírodnímu „saponátu”, který „umyje” náš gastrointestinální trakt. Mechanismus účinku spočívá v tom, že snížením povrchového napětí zabraňují rovněž průniku virů přes stěnu střevní do krve a způsobují rozpad bakterií. Pozitivní je i to, že pomáhají zvýšit filtrační plochu ledvin a odstranit nežádoucí usazeniny v ledvinách, jako jsou ledvinové kameny či tzv. písek. Yucca obsahuje i stearové saponiny, které se podílejí na snížení vysoké hladiny cholesterolu v těle.
Zelené potraviny
V současnosti se velké oblibě těší tzv. zelené potraviny – řasy chlorella, spirulina či mladý ječmen. Právě chlorella je vhodným doplňkem stravy při detoxikaci organismu.
Chlorella je jednobuněčná sladkovodní řasa (latinsky Chlorella pyrenoidosa). Je významná už tím, že obsahuje řadu důležitých látek – vitamíny, minerály, stopové prvky i bílkoviny. Pro účely detoxikace je ale klíčové to, že na sebe dokáže navázat těžké kovy (například rtuť či kadmium). Chlorella díky vláknině (obsažené v podpůrných pletivech) může pomoci odstranit tyto nežádoucí látky z našeho těla. Vláknina obsažená v této řase se jmenuje sporollein. Obsah vlákniny se ovšem může lišit v jednotlivých vzorcích chlorelly – záleží na druhu a stáří rostliny, i na rostlinném orgánu, ze kterého byla získána.
Další zelená potravina spirulina není řasa, jak někteří mylně předpokládali. Je to sladkovodní sinice. Její latinský název je Arthrospira a patří do rodu Oscillatoriales.
Obsahuje velké množství bílkovin (proteinů) a je proto řazena mezi potraviny s nejvyšším obsahem bílkovin. Spirulina obsahuje naopak již zmíněný fykocyanin, látku, která s dalšími látkami jako je železo, kyselina listová či vitamínem B12, podporují zdravou krvetvorbu. Tudíž je vhodnější pro nemocné s anémií (chudokrevností). Stejně jako chlorella zvyšuje odolnost vůči infekcím a virům a fyzickou i psychickou výkonnost organismu.
Mladý ječmen se získává z ječmene setého. Ječmen setý (Hordeum vulgare) je jedna z nejrozšířenějších pěstovaných obilovin.
Ve stádiu, kdy je ještě zelený, se sklízí. Je to důležité z toho důvodu, že jsou v něm zachovány všechny důležité látky, které později náš organismus využije. Lze zmínit vitamíny ze skupiny B, vitamín C (kyselina askorbová), vitamín E (tokoferol), vitamín K (fytochinon), vitamín H (biotin), cholin, vlákninu, aminokyseliny nebo beta karoten (provitamín A, z něhož vzniká v těle vitamín A).
Chlorofyl
Mladý ječmen rovněž obsahuje zelené barvivo chlorofyl. Chlorofyl má význam při vnitřním užití – zlepšuje metabolismus, zrychluje zánětlivé procesy v organismu (má protizánětlivý a antiseptický účinek). Zlepšuje přenašečovou kapacitu pro kyslík, působí příznivě na stav srdce, cév či tvorbu krve.
Dále je uváděno, že zlepšuje stav oběhové soustavy, podporuje funkci dělohy a podporuje hojení gynekologických zánětů (je nutné, aby přípravek používali oba partneři, ničí plísně, kvasinky a některé typy virů a bakterií).
Přírodní látky proti parazitům
Podpora našeho organismu v boji proti parazitům patří mezi vlastnosti některých přírodních látek. Různým způsobem působí proti parazitům v našem organismu. Těchto bylinek je celá řada, je možno uvést cibuli kuchyňskou (Allium cepa), tykev obecnou (Cucurbita pepo), zelí hlávkové (Brassica oleandra) – resp. šťáva z něho, česnek kuchyňský (Allium sativum), anýz vonný (Pimpinella anisum), tymián obecný (Thymus vulgaris), kurkumu dlouhou (Curcuma longa), skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum), hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum), kmín kořenný (Carum carvi), ořešák černý (Juglans nigra), lapacho červené (Tabebuia impetiginosa) a další. O několika z nich se zmíním trochu podrobněji.
Česnek kuchyňský (Allium cepa) obsahuje látku alicin, která právě působí antiparaziticky. Cílí na roupy, tasemnici i škrkavku. Alicin působí na parazity tak, že je nejdříve stimuluje a vytlačuje je do dolní části střeva. Vyšší dávky česneku pak způsobí ochrnutí červů, kteří pak snadno odcházejí z našeho těla ve stolici.
Anýz neboli bedrník anýz (Pimpinella anisum) obsahuje jako hlavní účinnou látku anýzovou silici, která působí baktericidně (hubí bakterie), antiparazitárně a antisepticky.
Fenykl obecný (foeniculum vulgare) také obsahuje jako hlavní rostlinné látky silice. Ty působí antiparazitárně a bakteriostiticky (tlumí růst bakterií). Rovněž uvolňuje křeče hladkého svalstva, zmírňuje nadýmání, působí žlučopudně nebo stimuluje střevní peristaltiku.
Kmín kořenný (Carum carvi) působí antiparazitárně a bakteriostaticky (rovněž díky obsaženým silicím, například karvonen nebo limonen). Dále zmírňuje nadýmání, uvolňuje žaludeční křeče či pomáhá při nechutenství.
Rovněž je možné uvést tymián obecný (Thymus vulgaris), kde se jako rostlinná droga zpracovává zelená část rostliny. Z obsahových látek jsou důležité saponiny a silice jako geraniol nebo thymol. Působí antibakteriálně, antimykoticky (proti plísním) a antiparazitárně. Často se používá ve formě oleje.
Z exotických koření je možné uvést kurkumu dlouhou (Curcuma longa) nebo skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum). Kurkuma dlouhá obsahuje žluté fenolické barvivo kurkumin a silice. Kromě antiparazitárního působení podporuje tvorbu a vylučování žluči, zlepšuje trávení.
Na závěr je možné zmínit další exotickou léčivou rostlinu, tentokrát z amazonských pralesů Jižní Ameriky, Uncarii tomentosu (česky řemdihák plstnatý). Je známější pod názvem Uňa de gato či kočičí dráp. V doplňcích stravy je nejvíce pod názvem Vilcacora. Nejdůležitějšími obsaženými látkami jsou oxyndolové alkaloidy a glykosidy kyseliny quinové. K jejim nejsilnějším stránkám patří působení při vleklých zánětech a posílení imunity.