Místo stresu smích

cm rodice s detmi

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nebylo by to pěkné, kdybychom na těžké životní situace reagovali smíchem místo toho, aby naše tělo podléhalo působení stresu? Asi bylo, ale běžné to není. Slovo stres bývá dnes skloňováno velmi často a ve všech pádech v mediích, kde se o něm píše a diskutuje. Statistiky přesto popisují nárůst stresových situací a samozřejmě následků, které stres na tělo má. Jsou to tzv. civilizační choroby.

ANS

Jak na stres, tak na radost reaguje autonomní nervový systém (ANS), část centrálního nervového systému (CNS). Je to velmi důmyslný regulační systém, který reguluje životní funkce lidského těla, tedy např. krevní tlak, činnost srdce, pohyb střev, vyprazdňování močového měchýře, regulaci tělesné teploty apod.

Reakce probíhají automaticky, bez ustání a velmi rychle. Během vteřiny se projeví změna aktivity ANS např. změnou tepové frekvence, krevního tlaku. Vaše oko uvidí nepříjemnou událost – informace se bleskem dostane do mozku a tělo na to hned reaguje. Stejně reaguje, když uvidíte hezkou dívku nebo mládence – srdce začne bušit a tváře zrůžoví.

Reflexní algoritmus

Tento proces probíhá ve známém reflexním algoritmu. Receptor (oko) – dostředivá dráha vedoucí vzruch do mozku, do centra reflexu a odtud vychází příkazový impuls odstředivou dráhou k cílovému orgánu = efektoru (srdce a jeho frekvence). Aktivita okem zachycené události se projeví změnou tepové frekvence.

Cesta k cílovému orgánu

V mozku zpracované informace jdou k cílovému orgánu prostřednictvím sympatiku a parasympatiku. Sympatická vlákna mají svá reflexní centra v míše.

Parasympatikus má reflexní centra v jádrech hlavových nervů III, VII, IX a X a jsou propojena také s míšními segmenty S2 a S3. Většinové množství vláken parasympatiku je rozvedeno prostřednictvím nervů označených nervus vagus.

Fyziologicky zůstává jak sympatikus, tak parasympatikus neustále aktivní. Oba systémy vysílají bez přestávky impulsy o určité udržovací frekvenci k cílovým orgánům. Tento jev se nazývá tonus sympatiku, respektive parasympatiku a je obdobný principu tonu u inervace kosterních svalů.

Jak reaguje na stres sympatikus a parasympatikus?

Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Sympatikus připravuje tělo na provedení příkazu „Bojuj, nebo uteč”. Mobilizuje zásoby energie, zpomalí proces trávení.

Parasympatikus reguluje tělesné funkce tak, aby byl proveden příkaz „Odpočívej a zažívej”. Zařizuje zklidnění celkové činnosti organizmu (přechod z vlivu sympatiku). Stimuluje proces trávení.

Neurony

Základem jsou nervové buňky (neurony). Jsou to vysoce specializované buňky, určené k přijímání, vedení, zpracovávání signálů a k odpovídání na ně. Přenášejí a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí, a tím podmiňují schopnost těla na ně reagovat.

Neurony spolu komunikují pomocí vysoce specializovaných přepojovacích „stanic“, které se nazývají synapse. Z povrchu neuronů se uvolní specifické látky – mediátory (neurotransmitery) do prostoru mezi dvěma neurony. Mediátor zde vyvolá chemickou reakci, která způsobí podráždění na membráně druhého neuronu za vzniku akčního potenciálu, což je zjednodušeně řečeno podstatou přenosu informací neurony.

Celý regulační systém je nastaven na určitý tonus sympatiku a parasympatiku a je řízen z hypothalamu jakožto části limbického systému v mozku. Podněty pro nastavení tonu vycházejí z kůry mozkové, z citlivých orgánových jader prodloužené míchy a ze samotného limbického systému.

U lidí převládá za normálního stavu tonus parasympatiku. Během stresové reakce dochází ke zvýšenému tonu sympatiku a současně se snižuje tonus parasympatiku. Když přestane působit stres, tonus parasympatiku se opět začne zvyšovat.

Na celkovém regulačního procesu se podílejí procesy elektrické a biochemické. Když např. dojde k poruše některého z neuromediátorů (serotonin, noradrenalin, dopamin) buď tím, že se sníží jeho tvorba, nebo tím, že se zvýší zpětné vychytávání, nebo se zvýší rozklad, začne se tato porucha klinicky projevovat coby deprese. Příčinou je stres a ještě hůře, pokud je již chronický. K tomu se přidá špatná výživa, pokud např. strava neobsahuje dostatek omega 3 mastných kyselin, protože ony regulují a zlepšují výkon neurotransmiterů v mozku, serotonin nevyjímaje. Nebo jestliže chybí některé aminokyseliny. Např. z aminokyseliny fenylalanin se tvoří tyrosin, z tyrosinu dopamin, z dopaminu noradrenalin a z noradrenalinu adrenalin. A další, třeba tryptofan se z potravy dostává do krevního oběhu, a tím do mozku, kde se za přítomnosti vitaminu B6 (pyridoxin) přemění na serotonin.

Pro biochemické kaskády reakcí potřebujeme zajišťovat dostatečné množství vitaminů B, C a prvků Mg, Fe a Zn, které v celku pomáhají přeměňovat aminokyseliny na neurotransmitery.

A naopak – pokud v jídelníčku převažuje vysoký příjem jednoduchých cukrů, pak to může vést k nedostatku serotoninu. V tomto smyslu negativně působí těžké kovy, některé léky, ale také tolik rozšířená hormonální antikoncepce! V kole roztočeného příčinného řetězce pak negativně působí snížená funkce štítné žlázy a jiné funkční poruchy. Zákeřnou roli v metabolizmu neurotransmiterů hraje kouření a konzumace alkoholu.

Smích

Smích podněcuje produkci endorfinů, a ty jsou pro nás prospěšné. Proto jsem nazval tento článek „Místo stresu smích“. Smích má natolik pozitivní dopad na tělesnou úroveň, že dokonce hovoříme o jeho léčivé síle.

Co vynechat a o co usilovat

Starosti denního života neřešte antidepresivy. Nekuřte, nepijte alkohol, ale sportujte, dbejte na stravu, která podporuje uvedené biochemické procesy, vyhýbejte se cukru. Starosti ventilujte rozhovorem, nedržte je v sobě, podělte se o ně s kolegy, rodinnými příslušníky, přáteli, naučte se je sdílet, pěstujte si přátelství. V těžkých chvílích zajděte k psychoanalytikovi. Obraťte se s vírou k Bohu, protože On vás miluje, Jemu se můžete vždycky svěřovat.