Jak si zdravě osladit Vánoce

cm cukrovi

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Čas adventní již vykročil šťastně vstříc dnům vánočním a my, stejně jako loni, se pouštíme do chystání vánočního cukroví. První adventní víkend je mnohde vyhrazen pečení perníčků, které potřebují čas, aby do svátků dostatečně zvláčněly a změkly. Perníčky bez medu si sice nedovedu představit, nicméně jiné druhy pamlsků se bez medu již obejdou. A tak se zkusme společně podívat, jakými sladidly lze při pečení nahradit běžně používaný rafinovaný cukr. Dříve, než se rozepíši, chtěla bych jen upozornit, že cukr třtinový nabízí totožné vlastnosti, jako jeho kolega řepný. Bohužel, je to tak. Třtinový cukr sice obsahuje minerály, jejich množství je však mizivé. Proto, toužíte-li mlsat zdravěji, hledejte jinou sladkou alternativu.

Proč vyměnit klasický řepný cukr za něco zdravějšího?

Rafinovaného cukru, aniž si to uvědomujeme, konzumujeme víc, než je zdrávo. Ve sladkých instantních kaších, cereáliích, müsli, ochucených mléčných výrobcích, nápojích, sladkostech, pekárenských výrobcích, alkoholu. Cukr, ať už řepný či třtinový, disponuje vysokým glykemickým indexem, který se negativně podepisuje na přijatelné hladině glykémie. Krom toho narušuje křehkou acidobazickou rovnováhu, čímž nás připravuje o cenné minerály, jako je vápník, hořčík, železo, zinek aj., oslabuje imunitu, podporuje vznik kvasinkové infekce, únavy, věčného koloběhu chutí na sladké a v neposlední řadě nám rovněž napomáhá dříve zestárnout. Pokud se k tomu všemu přidávají i další stravovací nešvary, absence pohybu, sedavé zaměstnání, mělké dýchání, ponocování a stres, který je na denním pořádku, to vše pak může vyústit v nepříjemný metabolický syndrom.

My doma běžný cukr nepoužíváme již několik let. Proč? Protože známe javorový sirup, kokosový cukr, melasu, xylitol, případně slady. Tato přírodní sladidla nejen, že jsou šetřivá k tělu a hladině krevního cukru, nesou si s sebou velmi příjemnou chuť, která může směle konkurovat té sladké cukrové.

Kokosový cukr

Pokud vás nenavnadí javorový sirup, pak kokosový cukr určitě, proto jsem si jej vybrala do úvodu svého článku. Jeho glykemický index se pohybuje kolem 35, pro zajímavost, rafinovaný cukr (sacharóza) je rovna 70, medu je pak přisuzována hodnota 90. Ve své podstatě je kokosový cukr zkrystalizovaným nektarem, který vytéká z květů kokosové palmy. Prosím, nepleťme si s palmou olejnou, to je zcela jiný typ stromu.

Před léty jsem navštívila zelené Bali, které si libuje ve sladkých pamlscích. Velmi dobře si vzpomínám na malé hnědé bábovky, které se běžně prodávaly v domácích obchodech. Nejednalo se o nic jiného, než právě kokosový cukr. Byl tak lahodný a sladký, až bylo těžké odolat, aby jej člověk jen tak nemlsal. Navíc, když si s sebou nese také drobné zdravotní benefity. Z minerálních látek obsahuje hořčík, draslík, železo, zinek. Ono množství není sice nikterak převratné, ale je dobré o něm vědět. Součástí tohoto nerafinovaného sladidla budou také antioxidanty a inulin, který zpomaluje přechod cukru do krve. Za zmínku stojí jeho zásaditý charakter. Lze jej použít všude tam, kde jsme zvyklí. Chová se vlastně stejně jako klasický cukr, který ještě většina z nás běžně používá.

Javorový sirup

Jedná se o sladidlo, které získáváme z mízy javoru cukrového po vyvrtání malého otvoru do kmene, ze kterého pak odebíráme unikající mízu. Její husté konzistence je dosaženo zahřátím. Hlavní nasládlou složkou javorového sirupu bude převážně sacharóza, fruktóza a ke konci sklizně také glukóza. Zajímavý je opět výčet minerálních látek, ze kterých zmiňme například vápník, draslík, zinek a mangan. Javorový sirup lze zakoupit ve třech stupních kvality, které jsou dané velkými písmeny A, B a C (americký styl označení), případně 1, 2, 3 (což je pro změnu kanadským zvykem). Ona stupňovitost je dána průhledností javorového sirupu, kterou rozumějte množství světla, jež přes sirup proniká. Označení A či 1 nabízí nejintenzivnější chuťový zážitek, nicméně, setkala jsem se s mnoha sirupy s označením C či 3, které byly rovněž velmi, velmi lahodné.

Javorový sirup nabídne glykemický index 53. Nenabádám, abychom s ním sladili víc, než je zdrávo, ale k jemnému dochucení ovesných kaší, pudinků či ovocných pohárů může být jednoduše fajn. Spíše než k doslazení během pečení, doporučuji použít jako jemný karamelový přeliv. Do vánočního cukroví je ho jednoduše škoda, navíc, jeho glykemický index je přeci jen 53. A je pak rozdíl, použijeme-li 1 polévkovou lžíci na kaši, případně sníme 5 lžic ve vánočním cukroví.

Třtinová melasa

Jedná se o vedlejší produkt, který získáváme zpracováním cukrové třtiny. Její kořeny sahají opravdu hluboko a tak, z půdy natahují široké spektrum minerálních látek, stopových prvků, které většinou chybí ve svrchních vrstvách půdy. Během rafinace cukrové třtiny se rostlina svaří na sirup, z něhož se extrahují krystaly cukru. Zbylý sirup se pak ještě 2 x vaří, čímž vzniká právě melasa. Prohřejeme-li směs potřetí, vzniká tzv. finální melasa, která obsahuje nejnižší obsah cukru.

Její barva je velmi tmavá a má výraznou chuť. Třtinová melasa se používá během pečení, lze ji přidat do perníku, sušenek, ale také omáček. Výše jsme si pověděli, že se jedná o studnici minerálních látek, co přesně tedy obsahuje? Železo, vápník, hořčík, zinek, měď, draslík, sodík, chrom. Zejména železa obsahuje hojně, na 1 polévkovou lžíci připadnou 3 mg železa. Doporučená denní dávka přitom čítá zhruba 20 mg. Součástí melasy jsou také vitamíny skupiny B. Chceme-li si skutečně zdravě zamlsat, upřednostněme melasu v BIO kvalitě, abychom eliminovali výskyt těžkých kovů či pesticidů, které se při běžném, konvenčním způsobu pěstování mohou v cukrové třtině objevit.

Osobně melasu ráda přidávám do perníku, sušenek, tzv. melasek, nejrůznějších kaší. Na melasu je sice třeba si zvyknout, nicméně jakmile jí jednou přijdete na chuť, pevně věřím, že si ji oblíbíte. Použití během pečení je velkou výhodou, ona těžší chuť se totiž rozptýlí, aby v pečivu zanechala jemný karamelový nádech.

Xylitol

Xylitol, alias dřevný neboli březový alkoholický cukr. V přírodě jej nacházíme například v ovsu, kukuřici, jahodách, švestkách či malinách. Výhodou je jeho sladká chuť, která je od klasického rafinovaného cukru zcela k nerozeznání. Glykemický index je roven číslu 7, jeho zpracování nevyžaduje přísun inzulínu, což je báječným tipem nejen pro diabetiky, ale také všechny, kteří se pokoušejí o redukci váhy. Xylitol lze používat jako běžný cukr, nelze jej však přidávat do kynutých těst, neboť si s ním přítomné kvasinky nedokážou poradit. Z xylitolu nevyrobíme zároveň ani karamel. Na doslazení je však výborný. Ve větším množství, stejně jako i další polyoly, alkoholické cukry, sorbitol, mannitol, isomalt, maltitol, laktitol či erythritol, může působit projímavě. Takže opět s mírou.

Obilné slady

Ve své podstatě se jedná o extrakt z naklíčených obilovin. Kromě jednoduchých cukrů jsou zde přítomny i cukry složené. Základem sladu bývá často ječmen, kromě něj se však setkáváme také se základem rýžovým či kukuřičným. Ječmenný slad, jelikož se jedná o koncentrovaný výtažek, obsahuje lepek. Není tedy vhodný pro bezlepkovou dietu. Na rozdíl od výše zmíněných sladidel, není tolik sladký. Jeho konzistence se blíží medu a chuť je hluboká, karamelová. Dá se využít kdekoli, jako sladký přeliv, během pečení, vánočního chystání. Glykemický index by měl být totožný s javorovým sirupem.

Sladká chuť je tělu vlastní, nechci vás o ni připravit, je však rozdíl, čím si sladíme. Krásný adventní čas nám všem.