Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Umíte druhé přesvědčit o tom, co chcete? Ve vztazích i v práci to je klíčová dovednost. Nastavit si od začátku pevné hranice, vyjednat co nejlepší podmínky či pouhá odolnost vůči manipulaci druhých často rozhoduje o našem úspěchu, či neúspěchu. Dobrá zpráva je, že „vyjednávat“ se dá naučit. 4 tipy najdete v tomto článku.
Mimochodem, pokud byste někdy museli vyjednávat s únoscem nebo se ocitli v jiné extrémní situaci, velmi doporučuji knihu od bývalého elitního vyjednavače FBI Ch. Vosse Nikdy nedělej kompromis. Některé jeho zkušenosti jsem před léty na Celostní medicíně shrnul do článku: https://www.celostnimedicina.cz/proc-je-ve-vetsine-pripadu-dobre-nedelat-kompromis-psychologie-vyjednavani-podle-fbi.htm
Dnešní tipy pochází naopak od businessového kouče Igora Ryzova. Obzvláště pro introverty nebo pro ty, kdo nikdy nic z aplikované psychologie nestudovali, může být seznámení se s těmito texty velikým dobrodiním. To, co říkáme a jak komunikujeme, jsme převzali nevědomě od svých rodičů, a když se seznámíme s novými možnostmi, jak něco říci úplně jinak, může se nám otevřít úplně nový svět.
Čeho se tedy vyvarovat, když potřebujete něco prosadit nebo vyjednat? Jaké jsou některé z nejčastějších chyb?
První chyba: Moc mluvíte
Toto jde trochu proti přirozené logice. Asi byste řekli, že druhé lidi oslníte záplavou argumentů a slov. Ale tak tomu není. Rychlá a překotná řeč často bývá známkou nejistoty. Druhému tímto také vše odhalíte, vystřílíte své náboje, odhalíte všechny trumfy. Podle Ryzova (2021: 26-27) tako navíc začnete „trousit drobky“ – zkušenému vyjednavači prozradíte i to, co jste nechtěli, vykládáte i to, na co jste nebyli tázáni, poskytujete příliš zbytečných informací.
Podvědomě jsou nám sympatičtější lidé, kteří naslouchají. Máme také rádi lidi, kteří mluví k věci. Když se někdo hodně zapovídá, riskuje, že poleví jeho pozornost a ostražitost. Opravdu se pak může stát, že řekne něco, co říci nechtěl.
A když mluvíte pět minut o tom, co jste mohli říci jednou větou, ochabne pozornost Vašich posluchačů. Jedna úderná věta + chvíle ticha je mnohem víc než dlouhý monolog. Při jednání tím jakoby více situaci řídíte. Už jen tím, že ustojíte i ticho, se dostáváte do velké výhody, protože ne každý se v tichu cítí dobře.
Druhá chyba: Dáváte málo otázek
Že otázky mění kontext situace a dávají nám velkou moc, říkám už po mnoho let na svých kurzech Sebevědomí. Kdo se ptá, opět řídí situaci. Správně položenou otázkou můžete ovlivnit žádaným směrem tok pozornosti druhého člověka a někdy můžete ovlivnit i jeho náladu. Druzí obvykle milují, když je někdo aktivní a má o ně zájem.
Můžete si s tím užít i spoustu zábavy a měnit zažitá pravidla. Představte si, že na pohovoru, kam jste pozvaní, nebo na ústní zkoušce na vysoké škole, budete klást otázky jenom vy. 🙂 To se samozřejmě ne vždy úplně podaří, každopádně touto „metodou“ můžete zároveň spoustě lidem prozářit den a vykouzlit úsměv na rtech. Právě tím, že je vytrhnete ze stereotypů. Že nevidíte paní prodavačku jako prodavačku, ale jako člověka a zeptáte se, jaký má den nebo na cokoliv jiného. Když si na tento aktivní přístup ke světu a lidem zvyknete, tak o to lépe a přirozeněji vám to pak půjde v situacích, které budou pro vás důležité, a na kterých vám bude záležet. To mi připomíná třetí chybu:
Třetí chyba: Je na vás vidět, jak moc vám jde o výsledek
I v partnerském vztahu platí, že ten, kdo miluje víc (ve smyslu, že bez druhého nemůže být a je na něm závislý), je v nevýhodě. Ryzov mluví o fenoménu přemotivovanosti. Když máme potřebu, že něco prostě musíme mít, tak nás to svazuje a paradoxně brání v dosažení budoucnosti, o které sníme (2021: 123). Při jednání toho zkušený protivník využije. Potřeba nás totiž činí zranitelnými – obzvlášť, když je to evidentní a vyzařuje to z nás na všechny strany. Jak s tím pracovat? Jeden z postupů, které Igor Ryzov nabízí, je přijmout dopředu obě varianty výsledku, což nás dostává do více rovnovážného a neutrálního stavu.
Další doporučení například jsou nedávat najevo tolik emocí a nespěchat. Platí to i ve zmiňovaných partnerských vztazích. Protože někdy tím navíc vytváříme na druhého člověka nepříjemný tlak (aniž si to ve své zamilovanosti uvědomujeme). Vzpomínám si na vyprávění klienta o tom, jak hned ze začátku společného randění zahrnul svou milou takovým množstvím lásky a vyznání citů, že mu dotyčná žena utekla. Méně je více a v žádné „vyjednávací“ situaci pro nás není výhodné, když předčasně odhalíme karty a křečovitě něco moc chceme.
Čtvrtá chyba: Máte strach nesouhlasit
Tuto chybu dělají často lidé se syndromem „hodné holčičky“ / „hodného chlapečka“. Bohužel právě tehdy, když máme strach z odmítnutí a strach říkat „ne“, tak v životě o mnohé skvělé příležitosti přicházíme. Zároveň se ocitáme v pro nás nepříznivých situacích – uzavíráme nevýhodné smlouvy, přistupujeme na ponižující požadavky a vstupujeme do závislých vztahů.
Jak ven z těchto závislostí? Uvědomit si, že jak píše Ryzov, „ne“ není konec světa. Ale je třeba to prožít, ne o tom jen číst. Zkuste cvičně nějakou dobu říkat lidem „ne“. Možná to některé z nich překvapí (když na to nebyli doteď u vás zvyklí), ale za ten nepopsatelný pocit úlevy to stojí.
Buďte v pohodě s tím, když „ne“ říkáte a zároveň dávejte lidem právo, aby vás odmítali také (Ryzov, 2021: 132). Když například jdete na pohovor a uvědomíte si, že se nemusíte ve svých odpovědích chtít zavděčovat a se vším, co druhá strana řekne, souhlasit, tak je to opět úlevné, osvobozující a méně závislé. Ideální je si v hlavě mentální nastavit, že jste to vy, kdo si vybírá. 🙂 A to už je nyní trochu opakování a shrnutí tohoto článku: Nebát se být aktivní. Místo podřízeného dlouhého mluvení se aktivně zajímat. Mít spoustu otázek. Dovolit si v některých případech trvat na svém. Vystupovat tak, že nemáte co ztratit – to je přesně ten moment, kdy toho možná získáte nejvíc.
Doporučené knihy o vyjednávání:
Hutson, D., Lucas G., Blanchard, K. (2015): Minutový vyjednavač. Praha: Pragma.
Ryzov Igor (2021): Manipulujte jako Putin. Brno: BizBooks.
Voss, Ch. (2016): Nikdy nedělej kompromis. Brno: Melvil.
Jiří Hamerský