Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nestíháte si pěstovat vlastní zeleninu, ale nechcete si spolu se šťavnatými jablky pochutnávat i na hromadě pesticidů? Poradíme vám, jak chemickou nálož z povrchu ovoce a zeleniny odstranit.
Jak zbavit ovoce a zeleninu pesticidů?
Z ovoce a zeleniny můžeme pesticidy omýt (15-30 sekund). Účinnost bývá mezi 40 – 90 % v závislosti na vlastnostech látky a omývaného produktu. Doporučujeme použít teplou vodu, která zvyšuje účinnost oplachu.
Bezpečnost můžeme zvýšit použitím teplé vody, vody s přídavkem octa, 2% roztoku soli nebo speciálních přípravků na potraviny. Výskyt reziduí pesticidů se také výrazně eliminuje oloupáním slupek, lisováním na šťávy a oleje nebo tepelnou úpravou (pouze některá rezidua, např. boskalid v bramborách, imidakloprid v mrkvi).
- Octový roztok: vyrobte si octový čistič, stačí smíchat vodu s octem v poměru 3:1 (můžete použít jablečný ocet, silnější bílý ocet, nebo i klasický kuchyňský) a nechat potraviny ponořené alespoň 5 minut. Nemusíte se bát nepříjemné octové vůně, roztok ze zeleniny není vůbec cítit!
- Jedlá soda: Smíchejte dvě lžíce jedlé sody se lžící citrónové šťávy a smíchejte s litrem vody, ideálně teplé. Ponořte potraviny a nechejte roztok působit klidně až 15 minut.
- Kurkumový čistič ovoce: Kurkuma nabízí mnoho skvělých účinků, mezi které patří i ochrana před pesticidy a mikroorganismy. Staří smíchat 2 polévkové lžíce kurkumy s litrem horké vody a očistit potraviny.
- Přírodní čistič: Můžete ho koupit již hotový ve zdravé výživě nebo ekologických obchodech. Roztok si poradí s voskem, pesticidy i bakteriemi na povrchu.
- Sůl: Solný roztok zvládenete udělat doma hned.
I po těchto způsobech očistění potraviny znovu omyjte pod tekoucí vodou.
Nejjistější cestou, jak snížit množství reziduí pesticidů přijatých v potravinách, jsou biopotraviny v jídelníčku. Z testování VŠCHT vyšly bio potraviny jednoznačně nejlépe a čistě.
Kde všude jsou pesticidy?
Data ukazují, že přes 8 % odebraných vzorků překračuje bezpečností limity pesticidů. Běžně se objevují i zakázané pesticidy. Problematická je kumulace pesticidů v půdě, protože podle studie, kterou uvedl časopis Science of the Total Enviroment v roce 2019, pouze 17 % zemědělské půdy v Evropě neobsahuje pesticidní látky. Mezi země, které pesticidy rozhodně nešetří patří Vietnam, Kambodža, Uganda, Pakistan a Čína.
„Když se citrusy převážejí na delší vzdálenost, bývají ošetřeny pesticidem imazalil. Protože v některých citrusech je třeba i deset a více druhů pesticidů, z toho většina z nich v kůře. A omytím se jich nezbavíte,“ radí odborník Jan Tuna pro ČRo2 a doporučuje nepoužívat kůru z takto ošetřených plodů ani při pečení.
Nejčastější pesticidy
Mezi nejčastější pesticidy patří glyfosát, který představuje kontroverzní otázku i v odborných kruzích kvůli potenciální karcinogenitě. Glyfosát i produkt jeho degradace, AMPA, se vyskytují v pivu, cereáliích, ovoci, zelenině a bohužel i pitné vodě. Pravidelně se setkáte i s boskalidem (fungicid), tebukonatolem (instekticid), imidakropridem (který je zakázaný!) a také chlorpyrifosem.
U kterých potravin se nejčastěji setkáme s vyšší mírou pesticidů?
Podle dat z roku 2016 se jedná nejčastěji o:
- Dračí ovoce, guavas, lichi
- Řapíkatý celer
- Čaj
- Ředkev vodnice
Měli bychom si dát pozor také na fazole v lusku, špenát, kořenovou zeleninu, okurky, citrusy, bobuloviny (angrešt, rybíz), rukolu, meruňky, růžičkovou kapustu, třešně, sóju, řepku, ječmen a med.
Důsledky pesticidů
Chemie je všude kolem nás a už to ani nemůžeme ovlivnit? Ale ano, můžeme ovlivnit, kolik chemických postřiků zkonzumujeme. Pesticidy mají vliv na lidské zdraví i kvalitu ekosystému, ve kterém žijeme.
Hormonální nerovnováha
Vůbec nečastějším pesticidem, jehož množství nejčastěji přesahuje bezpečností limity v EU i v zemích třetího světa, je chlorpyrifos. Chlorpyrifos je toxický hormonální disruptor, jehož expozice je spojená s horším pamětí a řadou dalších poruch.
Riziko pro ekosystém
Pesticidy nejsou rizikem pouze pro člověka. Ohrožují půdní i vodní ekosystém, a například neonikotinoidy také stojí za masivním úhynem opylovačů (včel a čmeláků). Tyto drobní tvorové jsou nezbytní pro opylení a rozmnožování rostlin. Vzhledem k jejich úbytku musí v některých částech světa opylovat květy pomocí štětečku lidí.