Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Čerstvé ovoce a zelenina jsou plné vitamínů, vlákniny a dalších živin. Zajímat by vás však měl původ, kvalita a způsob pěstování. Není totiž ovoce jako ovoce.
V České republice můžete sehnat čerstvou zeleninu i ovoce víceméně po celý rok. S kvalitou je to však podstatně horší. Mimosezónní plodiny se často dováží z velkých dálek, přičemž je farmáři sklízí nezralé. To samozřejmě chuti a ani kvalitě nepřidává. V případě konvenční produkce navíc často dochází k nadužívání pesticidů, které se používají k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců.
Co jsou to pesticidy a proč se jim vyhnout?
Evropský parlament definuje tyto látky jako látky používané k potlačení, vymýcení a prevenci organismů, které jsou považovány za škodlivé. V České republice se posuzováním a kontrolou přípravků na ochranu rostlin zabývá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Pesticidy mají vliv na zdraví, a to nejen lidské. Vsakují se do půdy a vody, kde ovlivňují vše živé vyskytující se v okolí. Mají na svědomí masivní úbytky opylovačů, i proto bychom při konzumaci ovoce a zeleniny měli dbát na původ a případné certifikáty daných plodin.
Kde všude jsou pesticidní látky?
Oficiální data Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z roku 2016 také nejsou zrovna optimistická. Kontrolní segment zjistil u více než 8 % vzorků překročení povolených bezpečnostích limitů pro rezidua pesticidů. Možná vás napadne, že toto číslo zkresluje dovoz z exotických zemí. Bohužel, není to tak. Celkem 70 % odebraných vzorků bylo původem z Evropy. Nejčastěji a v největším množství se rezidua pesticidů vyskytovaly v ovoci, listové, brukvovité a plodové zelenině. Méně často a v nižších koncentracích v kořenové, hlíznaté a cibulové zelenině, kukuřici a v semenech ukrytých v plodech.
Studie v časopise Science of the Total Environment z roku 2019 uvádí, že pouze 17 % zemědělské půdy v Evropě je bez nálezu pesticidních látek.
Jak se reziduím bránit?
Z některých potravin (např. ovoce a zelenina) můžeme pesticidy omýt, někdy pomůže tepelná úprava (pouze některá rezidua, např. boskalid v bramborách, imidakloprid v mrkvi).
Nejjistější cestou, jak snížit množství reziduí pesticidů přijatých v potravinách, jsou biopotraviny v jídelníčku.
Na co si dát pozor a jaké otázky je vhodné si před nákupem ovoce či zeleniny položit?
- Jaký je původ dané plodiny?
- Jakým způsobem byla pěstovaná?
- Má nějaký certifikát?
- Kdy a jestli vůbec má v našich tuzemských podmínkách tato plodina sezónu?
Systém Integrované ochrany rostlin
V praxi to funguje tak, že každý zemědělec má povinnost se řídit systémem Integrované ochrany rostlin. Může nahlédnout do Rostlinolékářského portálu, kde najde informace o přípravcích a jejich vhodnosti použití. Použití chemických přípravků pro ochranu rostlin by měl zemědělec volit až jako poslední možnost.
Při hospodaření se musí chovat, tak aby přípravky použil co nejméně. To začíná již volbou vhodné odrůdy plodin. Pokračuje správnými pěstebními zásadami (hnojením, střídání plodin, podporou užitečných organismů, kultivací…). Důležité je i předvídat výskyt škůdců a rychle reagovat. Zkusit může i biologické přípravky pro ochranu rostlin. Pokud selžou je na místě použít přípravek chemický.
BIO potraviny: má smysl řešit certifikáty?
Někdy není snadné se ve všech certifikacích vyznat a snad i proto mají někdy lidé pocit, že je to vlastně stejně jedno. Není! Víte, na které certifikáty kvality se opravdu můžete spolehnout?
Co znamená BIO?
Mnoho lidí se mylně domnívá, že bio kvalita znamená vizuálně krásnější ovoce a zelenina. Opak je často pravdou, protože BIO certifikace nám říká, že daná plodina byla pěstována v ekologickém režimu tj. bez použití pesticidů a jiných chemikálií.
Co je IPZ a SISPO?
Oba certifikáty dokládají totéž, že produkt pěstovali čeští zemědělci.
- IPZ je označení pro integrovanou produkci zeleniny
- SISPO pro svaz pro integrované systémy pěstování ovoce
- IP, reprezentuje pouze integrovanou produkci, což je postup využívaný například při pěstování vinných hroznů
Oproti BIO certifikátu je u nich omezené použití hnojiv s chemickým základem, a to pouze v minimální míře, a to výhradně v extrémních situacích, například při invazi škůdců. Tato hnojiva se aplikují šetrně, aby měly minimální dopad na životní prostředí. Díky tomu, že podmínky pro pěstování nejsou tak přísné (jako je tomu u BIO bioprodukce), nezvyšuje tento přístup zásadně cenu potraviny. Někdy se s takto pěstovanou zeleninou setkáme v supermarketu, nicméně prodejci o ní nemusí informovat.
Je Fairtrade opravdu fér?
My věříme, že ano. Fairtrade označení často objevíme na výrobcích pocházejících z rozvojových zemí, jako je například káva či kakao. Toto označení zaručuje dodržování etických, sociálních, ekonomických a ekologických standardů během procesu pěstování.
Co to znamená prakticky? Pěstitelé těchto produktů obdrželi za svou práci spravedlivou odměnu (nejsou vystaveni nucenému snižování výkupních cen za své produkty). Fairtrade striktně zakazuje využívání nucené a dětské práce, kontroluje šetrné využívání přírodních zdrojů (voda, energie) i použití pesticidů a jiných postřiků.
Setkat se můžete i s označením direct trade (přímý obchod). Nejedná se sice o klasickou certifikaci, ale přímé obchodování patří také k šetrným variantám, protože prodejce vykupuje přímo od pěstitele, kterého zná a ví, jak jeho zemědělství vypadá (podmínky pěstování, aj.)
Prastará Demeter
Certifikace Demeter založená v roce 1924 patří mezi ty nejstarší. Dnes už se s ní setkáme jen výjimečně a to pouze v několika evropských zemích a na Novém Zélandu. Označuje biodynamické zemědělství, které je podobné ekologickému zemědělství. Klade však mnohem větší důraz na přirozený chov zvířat, ale také na celkový vztah mezi zvířetem, přírodou, hospodářem a zákazníkem. Navíc bere v úvahu přirozené přírodní i kosmické vlivy a veškerá hnojiva pocházejí pouze z vlastní produkce.
Plodiny vypěstované v kontrolovaném prostředí
Další možností je podporovat farmy, které pěstují v tzv. kontrolovaném prostředí. Nejčastěji se jedná o hydroponické, aquaponické farmy nebo skleníky. Rostliny jsou uzavřeny v namodulovaném prostředí, které dovoluje simulovat podmínky potřebné pro danou rostlinu. Hlavním přínosem je ušetření vody a naprostá kontrola nad stavem rostlin.
V případě hydroponie probíhá pěstování v živném roztoku bez půdy. U aquaponie jde o spojení chovu ryb a pěstování rostlin v jednom uzavřeném cyklu. Tento ekosystém se navzájem podporuje, protože živiny z ryb se dostávají vodou do půdy, ve které rostou plodiny. Odkud se čistá voda vrací opět mezi ryby. Při tomto druhu pěstování není možné používat chemická hnojiva nebo škodlivé příkrmy, protože by se jejich použití ihned ukázalo na kvalitě rostlin nebo zdraví ryb. Kromě bylinek si můžete díky tomuto převratnému způsobu pěstování vychutnat i saláty, microgreens, papriky, rajčata a další druhy zeleniny.
Tuzemské sezónní plodiny pohodlně seženete například na Scuk.cz online farmářských trzích, kde své výpěstky a další dobroty vystavují sami farmáři a výrobci z celé ČR. U plodin, které v našich podmínkách přirozeně nerostou, nebo nemají zrovna svoji sezónu, Scuk požaduje od dodavatelů certifikáty BIO, SISPO nebo IPZ. Na Scuku najdete i několik moderních pěstitelů, kteří využívají aquaponii či hydroponii.
autoři: za Scuk.cz Andrea Moravcová, za Celostní medicínu Alžběta Motlová.