Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Anémií rozumíme stav, kdy hladina železa klesá pod přijatelnou úroveň, přesněji klesá množství červených krvinek a tedy i hemoglobinu, což může narušit celkový vývoj dítěte. 16 % železa totiž přísluší tkáni, kam řadíme také tkáň mozkovou. Zbylých 57 % připadne na hemoglobin, 7 % na svaly, 20 % na játra, slezinu, ledviny, kostní dřeň.
Příčiny anémie
Mezi nejčastější příčiny anémie řadíme nedostatečný přísun tohoto minerálu prostřednictvím stravy, absenci vitamínu B12 či kyseliny listové. Pro regeneraci krve však nestačí doplňovat pouze železo, kyselinu listovou a vitamín B12, ale zároveň zajistit odpovídající přísun vitamínu C, mědi, kobaltu, dále také vitamíny B2 a B6. Oněch faktorů však existuje ještě víc, vše se pokusím vysvětlit níže.
Mezi další příčiny deficitu spadají také chronická onemocnění zažívacího traktu, např. u neléčené Crohnovy choroby, případně poruchy funkce ledvin. Zdravé ledviny produkují hormon erytropoetin, který je klíčový pro tvorbu červených krvinek, vznikajících v kostní dřeni. Narušená funkce ledvin může být spojována s nízkou tvorbou erytropoetinu a tedy i následnou anémií. Pokud vykazuje deficit železa kojenec, který je živen výhradně mateřským mlékem, jakožto jediným zdrojem potravy, na místě bude upravit jídelníček matky a obohatit jej tak o cenné zdroje železitého minerálu.
Doporučená denní dávka železa pro kojence, bude 6 mg, děti od 1 do 3 let pak vyžadují o jeden miligram více. Od 4 do 6 let je to 8 mg, 7 – 9 let 10 mg, děti od 10 do 12 let 12 mg, od 13 let zhruba 15 mg. Mezi 25 rokem a výše spotřeba železa mírně klesá, zpět na 12 mg. Výjimku budou tvořit těhotné a kojící maminky, ženy s velmi silnou menstruací, lidé se záněty zažívacího traktu, průjmy, častým zvracením.
Mezi obvyklé příznaky anémie, a to nejen u dětí, patří výrazná únava, spavost, ale také poruchy spánku, bledost, dýchavičnost, dále to může být nechutenství, krvácivé afty v ústech. U malých dětí bývá navíc patrné světlé nehtové lůžko, pleť, případně pak oční bělmo, odkryjeme-li spodní část víčka.
U železa zmíním pár železných pravidel:
- Jeho vstřebatelnost bývá nejvyšší po ránu.
- Železo se v potravě vyskytuje ve dvou formách, první z nich je forma hemová, jež přísluší živočišné složce. Zde využitelnost železa dosahuje 20 %. Nehemovou formu pak ukrývají rostlinné potraviny, kam řadíme ořechy, luštěniny, obiloviny, Goji, melasu, pažitku, petrželovou nať, listovou zeleninu, karobový prášek, ale také koření, jako je majoránka, vanilka atd. Ona využitelnost je o něco nižší.
- Přisvojování železa je dále podmíněno, jak jsem již uvedla výše, dostatkem vitamínu C (nejlépe okolo 500 mg), mědi a kyseliny listové.
- Absorpci zabraňuje přílišná konzumace cukru, soli, bílého pečiva, loupané rýže, větší množství fosforečnanů (Coca Cola, tavené sýry…), nadbytečná konzumace mléka, kávy, černého čaje, kakaa či čokolády, dále nadbytečný příjem vlákniny (u dospělých nepřekračujme 40 g na den, u dětí do 5 let platí věk + 3 g vlákniny, 5 leté dítě by tedy mělo za den přijmout zhruba 8 g, u starších dětí lze vlákninu rozumně navýšit), ale také kyseliny fytové. Ta bývá přítomna v ovesných vločkách. Jemnou fermentací ji lze však výrazně snížit, proto si zvykněme ovesné vločky před samotnou přípravou na několik hodin namočit.
Železo v jídelníčku dětí
Za kvalitní železité potraviny platí quinoa, amarant, sušené meruňky, sušené švestky, čerstvě odstředěná švestková šťáva, bílá fazole, čočka, cizrna, avokádo, špenát, červená řepa, pažitka, ořechy (u malých dětí pozor, hrozí vdechnutí, překážkou může být také alergie), semena dýně, slunečnice, rozinky, mák, pšeničné klíčky, z živočišných zdrojů zmíním játra, hovězí maso, sardinky, žloutek. Dobrým zdrojem bude také rooibos.
Za jeden z nejlepších zdrojů může posloužit také melasa, která v jedné polévkové lžíci ukrývá 3,2 mg železa. Zvyknou-li si tedy děti na její těžší zemitou chuť, z melasy získají navíc také vápník, hořčík, zinek (podpora imunity), měď (protizánětlivý účinek, podílí se na výstavbě kostí), mangan (stejně jako vápník a měď, důležitý, mj. pro výstavbu kostí), draslík, selen, vitamín B6. Ráda bych zmínila prospěšný laxativní účinek melasy, který využijeme u dětí, trpících zácpou. Melasa pomáhá změkčovat stolici, podporuje peristaltiku střeva a usnadňuje tak snazší vyprázdnění. Melasu lze využít rovněž jako sladidlo během pečení nejrůznějších zdravých buchet, koláčů, lze s ní také přislazovat kaše, případně na ni děti navyknout v nápojích. Dávejme pozor, aby v produktu nebyl přítomen oxid siřičitý.
Příklady dětského jídelníčku
Jelikož jsme si upřesnili, že k nejlepší vstřebatelnosti železa dochází právě v dopoledních hodinách, zaměříme se spolu více méně na snídaně a svačinky:
Pondělí:
- snídaně: špaldový koláč s mákem a sušenými švestkami, slazený melasou + 50 g bílého jogurtu, rooibos
- svačinka: amarantové pukance s broskví a mandlovým mlékem
Úterý:
- snídaně: krajíček žitného kváskového chleba + pomazánka z červené čočky s pažitkou + nápoj z melasy a pomeranče (pokud děti zvládnou)
- svačinka: strouhané jablko s rozinkami a mletými vlašskými ořechy (možný alergen)
Středa:
- snídaně: kaše z quinoy, kokosu, rozinek a nastrouhaného jablka + 50 g tučnějšího bílého jogurtu, 150 ml ředěné švestkové šťávy
- svačinka: krajíček žitného kváskového chleba s rybičkovou pomazánkou, rajče
Pomazánka z červené čočky
- 300 g červené čočky + 1 g Nori řasy
- 1 větší cibule
- 50 g pórku
- 1 stroužek česneku
- 4 větší rajčata
- Bio citrónová šťáva a kůra
- himalájská sůl
- petrželová nať
Do woku vložíme na-jemno nakrájenou cibuli, přisypeme červenou čočku, pórek na kolečka, rajčata nakrájená na kostky, jemně osolíme, zalijeme vodou a dusíme, za 10 minut přidáme citrónovou šťávu a bio kůru, prolisovaný česnek. Ještě chvíli dusíme do vyvaření vody. Čočka se jemně rozvaří a společně s rajčaty vytvoří směs konzistence pomazánky. Tu po vychladnutí promícháme s petrželovou natí. Mažeme na kváskový chléb a servírujeme se salátem.
Poznámka: Mořská řasa Nori je zde přidána z důvodu snazší stravitelnosti červené čočky, ale také vhodného doplnění aminokyselin. U menších dětí šetříme se solí, stejně tak česnekem. Citrónovou kůru doporučuji volit Bio. Proč? Dozvíte se v článku Léčivé účinky organicky pěstovaných citrusových kůr.
Špaldový koláč s mákem a sušenými švestkami
- 300 g špaldové mouky
- 50 g sušených švestek
- 400 ml podmáslí či jiného zakysaného mléčného produktu, případně alternativní „mléčné“ nápoje
- 50 g mletého máku
- 2 jablka
- vinný kámen (kypřidlo)
- 120 g melasy
Špaldovou mouku smísíme s nakrájenými sušenými švestkami a mletým mákem. Přidáme nastrouhaná jablka. V trošce vlažné vody si rozmícháme melasu a vlijeme do směsi, společně s podmáslím. Pokud bude směs méně sladká, lze ještě jemně dosladit. Dobře promísíme, na závěr přidáme vinný kámen a pečeme v dobře vymazané nádobě zhruba 50 minut na 180 °C.