Dary přírody během první poloviny roku

cm jarni bylinky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnešní článek bych ráda věnovala všem, kteří se, stejně jako já, baví sběrem nejrůznějších bylin, sušením sladkého ovoce či koření, konzervací vitamínů, které pak v chladných zimních dnech dokáží povzbudit naši imunitu. Nyní jsme stále ještě na začátku roku, kdy vše dobré teprve vypučí, dozraje, získá svou životodárnou sílu. Pojďme si tedy představit několik základních darů přírody, na které se v průběhu měsíců můžeme těšit.

Únor

Únor sice řadíme na seznam zimních měsíců, nicméně, na jeho konci se v teplejších oblastech objevují svěží, zelené lístky zdravím nabitého medvědího česneku. Kdo ochutnal, na sklonku stále ještě vládnoucí zimy, dá mi jistě za pravdu, že ony lístky mají parádní říz. Bodejť by ne, jedná se o jednu z nejsilnějších léčivek. Po zimě jsme většinou vyprahlí a lačnící po vitamínu C, jehož doporučená denní dávka čítá, dle nutričních doporučení, 90 mg na den. 100 g čerstvého medvědího česneku nás oblaží rovnou 150 mg a to je už, panečku, pěkná nálož zdraví.

Jednou z dalších účinných látek, kterou medvědí česnek ukrývá, stejně jako klasický česnek či cibule, je silně antibakteriální allicin. Abychom však vše uvedli na pravou míru, v neporušených listech medvědího česneku najdeme pouze alliin. Teprve porušením buněk dojde k uvolnění speciálního enzymu, jehož působením se spící alliin proměňuje na allicin. Ten pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky, zabíjí prvoky trichomony, kteří jsou příčinou ženských vaginálních onemocnění. Dále předchází vzniku oparů, podporuje hojení ran, právě i díky vitamínu C, o kterém jsme hovořili výše, pomáhá likvidovat kandidu a chránit nás tak před celou řadu nepříjemných jevů, které jdou ruku v ruce s kvasinkovou infekcí.

Můj tip: Voňavé lístky mixujme v lahodné pesto, výživné smoothie, případně je přidávejme do salátu, pečlivě nakrájené nadrobno. Navíc, nasušíme-li je, následně umeleme, získáme výživnou bylinnou směs, kterou lze přidávat do rýže, jáhel… Službu udělá také jemněji nakrájený medvědí česnek, který zamrazíme. V průběhu zimy si tak můžeme kdykoli uchystat svěží česnekový špenát.

Pesto z medvědího česneku a parmazánu

  • 200 g medvědího česneku
  • 20 ml olivového oleje
  • 50 g parmazánu
  • 10 g sezamového semínka
  • 2 g soli

Medvědí česnek omyjeme, společně s olejem vložíme do mixéru a jemně umixujeme. Přidáme parmazán, sůl a sezamové semínko. Pár vteřin ještě mixujeme, nicméně se snažíme zachovat strukturu semínka a kousky sýru. Umístíme do skleničky, směs zalijeme ještě troškou dobrého oleje, pečlivě uzavřeme a necháme odpočívat v lednici. Vydrží několik měsíců.

Březen

První jarní měsíc je již na byliny bohatší. A ty pak dávkuje v pravidelných intervalech. Zmínila bych především kopřivu dvoudomou. Kopřivy rostou ve dvou obdobích, na jaře, přesněji v březnu, kdy jsou drobné a svěží, ale také na podzim, nejčastěji ke konci září, i tehdy je lze nasušit a uschovat na zimu. V kombinaci s lípou a šípkem přijdou určitě vhod.

Stejně jako medvědí česnek, je i kopřiva dvoudomá čisticí a detoxikační, navíc se však vyznačuje dobrými antirevmatickými účinky. Svým optimálním složením působí na žaludek, játra, taktéž žlučník. Díky významnému množství železa doporučím při chudokrevnosti a výrazné únavě. Nutno však do stravy přidat vápník, teprve pak bude tato terapeutická železitá dávka pro tělo přínosem. Díky svým výrazným čistícím schopnostem pomůže při diabetu II. typu, zároveň jemně snižuje hladinu krevního cukru. Řadí se mezi aterosklerotické bylinky, pro vyšší obsah křemíku pak slouží jako součást bylinných směsí na podporu močových cest. Březen tedy zasvěťme kopřivě dvoudomé, jejíž listy sušíme ihned po sběru v tenké vrstvě. Z kopřiv lze uchystat také výborný jarní špenát, rovněž platí za jednu z ingrediencí tradiční velikonoční nádivky.

V teplejším březnu můžeme sbírat také první sedmikrásky chudobky, ty nasušit a použít jako velmi hezkou léčivou dekoraci v bylinných čajích.

Duben

Jaro je již v plném rozpuku, vše kvete a voní, louky se rozzáří květy pampelišek. Stejně jako kopřiva, i pampeliška neboli smetánka lékařská, přináší nemalý užitek. Její listy jsou dobrým zdrojem protizánětlivého chlorofylu, obsahující vitamín C, betakaroteny, dále křemík, draslík, vápník. A železo, toho mají dokonce dvakrát více, nežli špenát. Smetánka se osvědčuje při zánětech močových cest, ledvinových kamenech, příznivě ovlivňuje činnost jater a ledvin, podporuje vylučování žluči, žaludeční kyseliny a celkově zlepšuje chuť k jídlu.

Smetánku lékařskou je potřeba sušit na suchém a dobře větraném místě, listy lze pokládat jemně na sebe, je však třeba obracet. Správně nasušená bylinka zachovává zdravou zelenou barvu. Pro terapeutické účely lze sbírat taktéž i kořen. Výrobu pampeliškového medu nedoporučuji, neboť je z 90 % tvořen sacharózou, tedy řepným cukrem, který si s sebou nese silně zakyselující vlastnosti a kromě energetické hodnoty a sladké chuti, nemá pro tělo vůbec žádný přínos. Samozřejmě, těžko vyrobit sirup bez cukru, nicméně pokud s ním již hospodaříme, raději zvolme účinnější bylinky, ze kterých si tělo vezme potřebné, nežli jsou pampeliškové květy. Níže se dozvíme něco blíže k sirupu z jehličí.

V dubnu lze dále sbírat a následně sušit například plicník lékařský, česnáček lékařský, břízu bělokorou či kuklík městský.

Květen

Květen je obdobím, které ke sběru bylinek přímo vybízí. A sbírat se toho dá již pěkná spousta.

  • Využít můžeme léčivé síly borůvkových listů, které jsou výtečnou součástí diabetických čajů, dále tlumí žaludeční křeče a ulevují od zánětu močového měchýře.
  • Černý bez, který sbíráme před úplným rozevřením květů. Výtečný při nachlazení, skutečně vhod přijde pak v zimě. Jeho velkou výhodou je plná a jedinečná chuť, která podtrhne každý šálek čerstvě uvařeného čaje. V létě lze černý bez macerovat a uchystat tak bezovou limonádu.
  • V pozdějších letních měsících můžeme využít síly dozrálých plodů trnek a uchystat si například trnkové víno.
  • Divizna velkokvětá, jež opět ulevuje dýchacím cestám.
  • Bříza bělokorá, výtečná při zánětech močových cest, což oceníme v chladnějších měsících.
  • Kontryhel obecný, významná ženská bylinka, kterou doporučuji při nepravidelné, příliš silné menstruaci, bolestech spojených s těmito dny, při hormonální nerovnováze.

V polovině května lze šetrně sbírat mladé smrkové výhonky, mající zhruba 2 centimetry. Buďme však k přírodě laskaví a skutečně, spíše než odebrat výhonky z jednoho stromu, čímž bychom jej výrazně poškodili, ne-li zahubili, zkusme si udělat celodenní výlet do přírody a jednoduše z každého stromku s díkem uštípnout maximálně pět výhonků. Jakmile nasbíráme půl kila, máme vyhráno. Z výhonků lze uchystat výtečný smrkový sirup, jenž platí za silný životabudič, aby nás pak v průběhu zimy rychle zbavil nachlazení.

Jak na sirup?

Výhonky propláchneme studenou vodou, necháme jemně osušit, následně je nasypeme do větší sklenice a zasypeme vrstvou cukru. Na půl kila výhonků použijeme 250 g cukru. Zavíčkujeme, odložíme do chladné tmavé místnosti a necháme zhruba dva měsíce uležet. Tím však naše úloha nekončí, neboť co druhý den dřevěnou lžící promícháváme. Zhruba po dvou měsících přeléváme výslednou tekutinu do lahviček. V průběhu zimy pak konzumujeme jednu polévkovou lžíci po ránu.

Ze smrkového jehličí lze uchystat taktéž i čaj, který léčí záněty dásní, ulevuje kašli, slouží jako močopudný nápoj. Připravíme jej následovně: 1 polévkovou lžíci sušeného jehličí přelijeme 250 ml studené vody, necháme v chladu macerovat. Následně přivedeme k varu a 10 minut vylouhujeme. V čase obtíží lze popíjet 2 x denně. Nicméně, po 14 dnech je dobré učinit stejně dlouhou pauzu.

Červen

V červnu doporučuji navštívit některou z vyhlášených jahodáren, abychom si pak přes zimu pochutnali na jahodách. Mražené jahody, které se běžně prodávají v obchodech, velmi často, pro uchování barvy, obsahují vysoce rozpustné soli hliníku, proto je lepší, spoléhat na vlastní zdroj, který máme šanci ověřit. Mnohé jahodárny se v dnešní době snaží využívat nejrůznějších pěstitelských fíglů, aby přirozenou cestou zabránily plísním a náletům škůdců. Tedy bez zbytečných postřiků. Což se u běžně kupovaných jahod v supermarketech říci nedá. Navíc, nepřijde mi zcela v pořádku, když se pak na pultech v únoru objevují jahůdky, velké jako dětská pěst.

Ještě, než se rozepíši k benefitům těchto sladkých plodů, ráda bych upozornila, že ukrývají nezanedbatelné množství histaminu, díky čemuž je řadíme na seznam silných alergenů.

Zralé jahody jsou z 90 % utvářeny vodou, proto mají tendence se rychleji kazit. V čerstvých plodech nacházíme opět zajímavé množství vitamínu C, kyselinu listovou, draslík, mangan. Přítomné třísloviny vykazují antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti. Díky draslíku jahody odvodňují, snižují krevní tlak. Mangan pro změnu podporuje činnost štítné žlázy, upevňuje zdraví kostí, krve, vyživuje nervy a mozek. Další úctyhodnou vlastností jahod je, že zbavují střeva toxických látek. Díky polyfenolům, které slouží jako významné antioxidanty, předcházíme rakovinnému bujení. Lesní jahody, pro zajímavost, mnohonásobně převyšují antioxidační kapacitu zahradních plodů. U lesních jahod pak doporučuji nasušit taktéž i jahodové lístečky, tzv. jahodník, který je rovněž výtečným zdrojem vitamínu C, protizánětlivého chlorofylu, tříslovin.

Čaj z jahodníku

  • 1 polévková lžíce sušených jahodníkových listů
  • 250 ml vody

Listy přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut vylouhovat. Lze popíjet po celý den. Čaj zmírňuje projevy revmatizmu, pročišťuje ledviny a podporuje zdraví jater.

Kromě jahod, doporučuji vyrazit na sběr lípy, hluchavky bílé, heřmánku pravého, lísky obecné či mateřídoušky obecné.

Nechť je letošní rok bohatým zdrojem neutuchající inspirace, lásky a zdraví.