Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Velmi často se v přírodních přípravcích setkáváme s označením některých jejich jednotlivých složek jako antioxidantů. Pojďme se společně podívat, které látky se pod tímto názvem skývají a k čemu jsou antioxidanty vlastně užitečné.
Co jsou antioxidanty?
Jsou to látky, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, tím že buď zabraňují jejich vzniku nebo je mění do méně či vůbec reaktivní podoby. Kyslíkový (někdy se setkáme s označením volný) radikál je vysoce reaktivní částice, která vzniká v těle vlivem stresu, nesprávného životního stylu, kouřením, konzumací alkoholu, nedostatkem aktivního pohybu či jeho nadbytkem, dále slunečním zářením, léky či během infekce. Přestože i volné radikály mají v těle svou funkci, řada těchto částic může poškodit naše zdraví (některé z nich naopak působí pozitivně). To, co mohou způsobit, stále vědci zkoumají, ale lze říct že jejich nadměrné množství v těle se může podílet na vzniku nádorových onemocnění, Alzheimerovy nemoci či aterosklerózy.
Jaký mají antioxidanty význam v ochraně zdraví?
Antioxidanty omezují procesy oxidace v organismu a tím i aktivitu těchto radikálů. V našem těle se antioxidanty vyskytují velmi často v podobě látek přijímaných z potravy, jako jsou vitamíny C, E, B3 (niacin), beta karoten (provitamin A), selen, zinek, lykopen (spolu s beta karotenem řazen mezi karotenoidy), koenzym Q10, měď, flavonoidy (resveratrol a kvercetin), třísloviny, glutathion a další. Co se týče beta karotenu, je lepší dávat přednost přírodní směsi karotenoidů před samotným syntetickou látkou v doplňcích stravy.
Víte, že antioxidanty jsou vlastně látky, proti stárnutí? Více vám poví článek Antioxidanty vám pomohou v létě zachránit kůži.
Antioxidanty v potravinách
Potrava je štědrým zdrojem antioxidantů. Obecně se dá říct, že nejlepšími zdroji jsou ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, ale také i léčivé rostliny, koření či semínka. Jednoduchým kritériem pro výběr je barva, zejména ovoce a zeleniny. Například červená cibule, zelí a víno mají jich více než bílá cibule, zelí a víno. Z ovoce můžeme dále uvést jablka, citrusy, třešně, kiwi, broskve, rozinky či rajčata. Ze zeleniny kapustu, listovou zeleninu špenát, sladké brambory, česnek, cibuli, hrášek a další. Antioxidanty obsahují i lesní plody – můžeme je najít v jahodách, malinách, ostružinách, brusinkách či borůvkách. Existují také v léčivých rostlinách. Obsahuje je šalvěj, máta, tymián, oregano, kopr či hřebíček nebo kurkuma.
Jaké přírodní antioxidanty jsou v potravinách?
Vitamin E
Vitamin E je vlastně souhrnný název pro skupinu látek označovaných souhrnně jako tokoferoly. Vyskytují se ve čtyřech formách – alfa, beta, gama a delta. Nejúčinnější, a tudíž nejvyužívanější je alfa-forma. Vitamin E má výrazné antioxidativní vlastnosti, což znamená, že zabraňuje vzniku toxických oxidačních produktů a volných kyslíkových radikálů, které působí negativně na organismus.
U aterosklerózy může pomáhat jí předcházet (zesílení stěn arterií vzhledem k nánosům tuků a minerálů). Dále tímto účinkem rovněž posiluje imunitní systém. Vitamín E se používá jako doplněk léků pro léčení Parkinsonovy nemoci, ale vitamín sám o sobě tuto nemoc není schopen léčit.
Selen
Selen zejména patří mezi antioxidanty, které působí proti volným radikálům z okolního prostředí a tím snižují možnost vzniku rakoviny. Jeho nedostatek může způsobit kardiovaskulární problémy, zejména negativně může ovlivnit riziko vzniku infarktu myokardu a cévních onemocnění. Rovněž nízké množství selenu v organismu zvyšuje náchylnost k srdečním a plicním chorobám, ke vzniku nádorových buněk (je to antioxidant) a způsobuje rychlejší stárnutí pokožky a předčasnou tvorbu vrásek. Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 60–200 mikrogramů selenu celkem denně (průměrně kolem těch 60 mikrogramů). Je ovšem velmi důležité si uvědomit, že ve vyšších dávkách již může být nebezpečný pro zdraví. Dávky nad 900 mikrogramů celkem denně jsou již toxické, mohou vyvolat poruchy trávení, vypadávání vlasů, změny nehtů a deprese. U onkologických pacientů by měl denní dávku určit ošetřující lékař. Selen je doporučeno užívat současně s vitamínem E, protože v této kombinaci potencují (zesilují) své působení.
Vitamin C (kyselina askorbová)
Vitamín C (odborně kyselina askorbová) se řadí mezi silné antioxidanty (chrání náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí) a přispívá k normální funkci imunitního systému. Rovněž přispívá k normální tvorbě kolagenu, který je základní pojivovou tkání v našem těle (podporuje tak například lepší hojení poraněných tkání). Také je možné uvést, že vitamin C zvyšuje vstřebávání železa a přispívá k lepší psychické kondici a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Průměrná doporučená denní dávka u dospělého člověka se pohybuje od 60 do 100 mg. U některých skupin je potřeba vitamínu C zvýšená (kuřáci, lidé vystaveni nadměrnému stresu či pacienti s infekčním onemocněním), pak je obvykle doporučená celková denní dávka až 250 mg.
Beta karoten
Mezi nejsilnější antioxidanty patří betakaroten, je silnějším antioxidantem než samotný vitamin A. Kromě již uvedených účinků antioxidantů navíc pomáhá docílit dlouhodobého bronzového opálení (i v zimním období bez opalování). Pomáhá také pacientům trpícím vitiligem, protože snižuje kontrast depigmentovaných ploch, které rovněž chrání před podrážděním slunečními paprsky.
Beta karoten patří mezi karotenoidy. Karotenoidy (alfa karoten, lutein, lykopen, astaxanthin, kryptoxanthin a mnoho dalších) se ukládají v kůži a vytvářejí vrstvu pigmentu, který chrání spodní vrstvy pokožky před poškozením UV zářením. Tak vzniká účinný filtr, který zamezuje proniknutí škodlivých paprsků k citlivým spodním vrstvám pokožky. Kůže díky tvorbě pigmentové vrstvy dostane bronzové zbarvení bez rizika vystavení nadměrnému opalování. Důležité je také vědět, že je lepší dát přednost přípravkům, které obsahují přírodní karotenoidy před přípravky, které obsahují pouze syntetický betakaroten.
Odborníci potvrzují, že kombinace různých druhů karotenoidů je v ochraně organismu účinnější než jen samotný betakaroten. Navíc syntetický beta karoten negativně ovlivňuje vstřebávání ostatních karotenoidů.
Lykopen
Lykopen je také řazen mezi karotenoidy. Uvádí se, že je podstatně silnější antioxidant než například vitamin E. Jeho největším zdrojem je rajčatová šťáva. Je to rostlinný pigment, který dodává ovoci a zelenině jejich červenou barvu. Lykopen se právě proto také přidává do potravin jako povolené barvivo.
Lykopen je také vhodný jako antioxidant při srdečně cévních onemocněních, kdy se podílí na ochraně endotelu. Pomáhá také zlepšovat funkci prostaty. Je ovšem důležité vědět, že vědci zjistili, že u kuřáků pozitivní vliv konzumace lykopenu mizí.
Lutein
Lutein je terpen typicky žluté barvy. Kromě rostlin se vyskytuje také ve vaječném žloutku nebo jako barvivo peří kanárů.
Při výzkumu luteinu se zjistilo, že se zvláštním způsobem váže na oči. Po vstupu do organismu a po vstřebávání se lutein hromadí ve dvou oblastech očí: v tzv. žlutém bodě (macula lutea) na sítnici (retina) a v oční čočce. Ve žlutém bodě oční sítnice mohou nastat cévní změny v důsledku působení volných radikálů, které mohou vést k degeneraci žlutého bodu.
Žlutá skvrna hraje důležitou roli v centrálním vidění. To je druh vidění toho, co máme v centru zorného pole (jinak řečeno, na co je zrak zaostřen). Odborníci předpokládají, že lutein se svým optickým izomerem zeaxanthinem chrání toto citlivé místo našeho zraku před negativním vlivem škodlivých volných radikálů (ale také proti vysokoenergetickým fotonům).
Dvě formy koenzymu Q10
Ubichinon (koenzym Q10)
Ubichinon je název pro jednu z forem koenzymu Q10. Jedná se o důležitou látku. Její zásadní význam je v přeměně energie, kterou získáváme z naší stravy do chemické energie označované zkratkou ATP (adenosintrifosfát).
V potravě ji získáváme například z hovězího masa, vnitřností (játra, ledviny), sójového oleje, některých druhů ryb (sardinky, makrely) či búrských oříšků. Kromě této formy si ho lidské tělo také vytváří samo.
Je doporučován jako doplněk stravy při kardiovaskulárních nemocech nebo prevenci aterosklerózy. Je důležitého ho užívat ve stáří, neboť u seniorů dochází k jeho poklesu. Proto je vhodné ho užívat rovněž jako prevenci stárnutí kůže, neplodnosti mužů či jako doplněk léčby u pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Obecně shrnuto, je to vhodný doplněk celkové léčby pro starší pacienty, pro kuřáky, pro ty, kteří trpí paradentózou, dále pro rekonvalescenty, sportovce, pacienty se srdečním onemocněním, seniory či obecně pro často unavené a vyčerpané osoby.
Ubiquinol (redukovaná forma koenzymu Q10)
Ubiquinol je méně známá forma koenzymu 10. Samotný ubiquinol je aktivní forma koenzymu Q10 (na jeho aktivaci nejsou třeba žádné enzymy). Proto ho organismus může lépe a rychleji využít. To nabývá významu s postupujícím věkem, neboť naše tělo postupně ztrácí schopnost přeměnit koenzym Q10 na účinnou formu. Rovněž se lépe vstřebává. u zdravého člověka je tato forma koenzymu Q10 obsažena v plazmě a tkáních. Jeho význam je stejný jako u jeho známějšího „kolegy“, ubichinonu.
Astaxanthin
Astaxanthin patří mezi přírodní barviva, konkrétně do skupiny karotenoidů, kam patří již zmíněný beta karoten. Vyskytuje se v řasách a rostlinách. Můžeme ho najít i v masu některých ryb, které řasy konzumují. Patří mezi ně například kreveta, humr nebo losos, kteří mají díky tomu maso zbarvené do růžova. Jedná se o velmi silný antioxidant. Vyskytuje se jako volný či ve formě esterů.
Resveratrol
Je látka obsažená ve vinných hroznech. Jedná se o fenolickou sloučeninu (derivát stilbenu), která je barvivem obsaženým právě ve slupkách hroznů červeného vína. Proto se ve velkém množství objevuje v červeném víně (méně v bílém či růžovém). Ovšem vyskytuje se také v řadě dalších druhů ovoce – černém rybízu, borůvkách, moruších a také v arašídech.
Jeho funkce v rostlinách není zcela přesně popsána, pravděpodobně ale hraje roli v ochraně před plísňovými chorobami.
Odborníci zvažují a diskutují o tom, zda resveratrol může být může být užitečnou součástí prevence a léčby řady vážných nemocí, včetně nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, Alzheimerovy choroby či diabetu. O resveratrolu máme jeden celý článek! Přečtěte si více: Resveratrol – antioxidant nebo něco víc.
Glutathion
Glutathion patří k nejsilnějším antioxidantům, protože má silné tlumící účinky proti vzniku volných radikálů. Jedná se o tripeptid, který se účastní reakcí katalyzovaných několika enzymy.
Dále se uplatňuje se při syntéze a opravě nukleových kyselin v organismu, při vzniku bílkovin, prostaglandinů, transportu aminokyselin, odstraňování toxinů a karcinogenů, správné funkci imunitního systému, prevenci buněk před oxidačním stresem a při aktivaci řady enzymů v organismu.
Kvercetin
Kvercetin (někdy se píše jako quercetin) je přírodní látka ze skupiny flavonoidů. Obsahuje jej celá řada druhů zeleniny a ovoce. Nejvýrazněji se nachází například v kapustě, jablkách, cibuli, červeném vínu, zeleném či černém čaji, borůvkách nebo brokolici.
Je označován za jeden z nejsilnějších flavonoidů. Významně pomáhá při řadě nemocí, což je dáno tím, že patří mezi silné antioxidanty, tedy látky, které pomáhají likvidovat volné radikály a bránit peroxidaci lipidů. Mezi nemoci, při kterých pomáhají, lze například zařadit záněty, kardiovaskulární onemocnění či virové nebo bakteriální infekce.
TIP Celostní medicíny: Na téma antioxidantů si toho můžete přečíst daleko více!