Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ač nejsou oblíbené tak, jako slaďounké třešně, i ony ukrývají celou řadu minerálních látek, které naše tělo povzbudí a vy živí. Jejich kořeny se vážou k oblasti Kaspického moře, odkud se višeň rozšířila do celého světa. Ve starých českých archivech se první zmínky o višních objevují již kolem roku 1546, kdy se tradičně míchaly se sladkou šťávou, což eliminovalo jejich kyselost a trpkost. Takový lektvar pak léčil dávení a úplavici. Není divu, neboť višně jsou skutečně nabité zdravím. Pojďme si tyto kyselkavé plody, které sbíráme v červnu a červenci, představit blíže.
Stejně jako třešně, také višně disponují zajímavým množstvím jódu, který zodpovídá za zdravou funkci štítné žlázy, pokožky, nervů, trávicího traktu, dále napomáhá metabolizovat sacharidy a tuk, snížit vyšší hladinu LDL cholesterolu v krvi. V prenatálním stádiu a časném kojeneckém věku je pak jód klíčový pro vývoj centrální nervové soustavy. Plodů rostlinného původu, které platí za přirozený zdroj tohoto stopového prvku, skutečně pomálu, větší množství nacházíme v rybách, v mléce a sýrech. Nicméně, vyznáváme-li vegetariánskou stravu, případně veganskou, může nastat situace, kdy jód třeba pohlídat. Kromě višní a třešní pak jód nacházíme v minerální vodě Vincentka, mořských řasách, se kterými však šetřeme. Obsah minerálních látek je zde opravdu velmi koncentrovaný, doporučená denní dávka pak čítá zhruba 1 gram, což je jako bychom rozetřeli sušenou majoránku mezi ukazováčkem a palcem a jali jsme jí okořenit pokrm. Malé množství jódu pak obsahuje také špenát, hrách, brokolice, žampiony a pórek, zde bych však ráda upozornila, že výsledné hodnoty jsou ovlivněny stavem půdy.
Kromě jódu jsou višně bohaté na vápník, draslík, mangan, železo a zinek, což z nich činí cennou multiminerální kapsli. Pokud zde bojujeme s chudokrevností, zkusme si k snídani uchystat barevný ovocný salát, do kterého přidáme několik vypeckovaných višní. Rázem tak tělo zásobíme železem, které platí za nezbytnou součást červeného krevního barviva, hemoglobinu. Višně lze konzumovat v kteroukoli denní hodinu, ráno však tělo železo zužitkuje nejlépe a v průběhu pokročilého dne pak jeho vstřebatelnost klesá. Ve 100 g této osvěžující svačinky pak najdeme 10 mg vitamínu C, který společně s mědí, která je opět přítomná, napomůže lepší využitelnosti železa.
Draslík pak napomáhá správné funkci srdce, čímž také reguluje krevní tlak, harmonizuje množství sodíku v těle, udržuje adekvátní množství tekutin uvnitř buněk. Mírní alergické reakce a mimo jiné napomáhá udržet acidobazickou rovnováhu těla. Jsme-li tedy milovníky sladkostí, cukru, moučných jídel, občasného piva či dennodenní konzumace masa, proložme jídelníček zeleninovými či ovocnými saláty, které kyselinotvorný efekt stravy vyváží.
Mangan, jehož višně obsahují úctyhodné množství, napomůže regulaci krevního cukru, LDL cholesterolu, stejně jako tomu bylo právě u jódu. Dále aktivuje metabolismus mědi, je nezbytný pro správnou funkci nervového systému, vývoj mezi-buněčné hmoty kostí, ale také chrupavek.
Višňovou svačinku pak doporučím taktéž kojícím maminkám, neboť podpoří tvorbu mateřského mléka.
Podtrženo sečteno, Višně napomáhají správné funkci štítné žlázy, mírní anémii, osvědčily se rovněž při dnovém onemocnění, revmatismu, při artritidě tlumí bolesti i zánět. Antokyany, které ve višních přítomny, pak dle nejnovějších výzkumů stimulují přirozenou produkci inzulínu, čímž jemně upravují hladinu krevního cukru. Jelikož višně v kombinaci s jinými potravinami velmi dobře kvasí, vyvarujme se jejich přílišnému míchání s ostatními ingrediencemi, abychom se vyhnuli zažívacím problémům. Stejně tak je nezapíjíme. Osobně bych z nich uchystala čistý ovocný salát, v doprovodu jablek, meruněk, borůvek a banánu, případně lehčí ovocné smoothie, agarový dortík či ovocnou šťávu.