Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jak je to se vznikem a příčinami našich onemocnění? Jaké jsou možnosti jejich léčení a jaká je nejvhodnější skladba léčby? Rozdělení příčin chorob můžeme provést z několika hledisek.
Podle prvního rozdělení mají lidská onemocnění tři skupiny příčin, tři hlavní kořeny, z nichž každý je potřeba zkvalitněním obsahu dané oblasti alespoň zčásti vytrhnout či nejlépe ho skoro úplně ze zahrady života odstranit:
- I. skupina příčin onemocnění – strava a jiné hmotné, člověka ovlivňující faktory (viz samostatná II. kapitola)
- II. skupina příčin onemocnění – hospodaření s fyzickými silami (viz samostatná III. a IV. kapitola)
- III. skupina příčin onemocnění – jednání a moudrost člověka, jeho skutečné lidství (viz samostatná VI. kapitola)
Každá ze tří výše uvedených skupin se na vzniku onemocnění a samozřejmě také na jeho léčení podílí rozdílnou měrou. U náhlého zvracení v létě po požití zakysaného mléčného nápoje, následně zeleninového salátu a brzy po něm sodovky bude převládat I. skupina příčin čili vliv nekvalitní a nevhodně poskládané stravy, byť k náhlému zvracení (čili nepřijetí) může dojít rovněž při silném a vzdorovitém odmítání určitého názoru, pokynu nebo po člověku vyžadovaném úkonu.
Také ostrý nesouhlas, odpor nebo zhnusení nám dokážou pěkně „nadzvednout“ žaludek. Naopak u bolestí hlavy migrénového typu vždy převládá II. a III. skupina příčin onemocnění, vliv stravy je zde rozhodně menší. Zárodky všech onemocnění leží ve III. skupině, hledejme je vždy v našem jednání. Každá nemoc začíná v duši. Tendence k určitému jednání, jistému pohledu na okolní věci, děje a lidské vztahy zvyšuje pravděpodobnost výskytu určitého onemocnění u dotyčného (o tom do solidní hloubky pojednává kniha „M. Hrabica – Co nám tělo říká“).
Na onemocnění má bez diskuze vliv strava a rovněž to, jak vydáváme své vitální síly. Na světě nenaleznete člověka, který by svému organismu výživou poskytoval, ať je to vegetarián, vegan, makrobiotik, vyznavač dělené stravy či všežravec, ideální množství bílkovin, glycidů (uhlovodanů), tuků, vitaminů, stopových prvků, soli a vody, a to nejenom součtově během jednoho týdne, ale každý den současně s přihlédnutím na jeho momentální fyzickou a duševní aktivitu, s ohledem na práci a činnost, kterou právě vykonává.
Na zeměkouli také nenajdete osobu, která vždy vyváženě vydává své síly, která nikdy nečerpá ze svých fyzických rezerv, a tudíž nejedná na úkor svého zdraví. Někdo výdej energie přežene dlouhodobými přesčasy v zaměstnání, jiný při celodenním fotbalovém turnaji, další sice podá velký výkon na zahrádce („Musím to dnes udělat, od zítřka má hodně pršet“), ale na druhý den se skoro nenarovná. Hlídání dvou vnoučat po celý víkend rovněž notně vyčerpá a tak bychom mohli pokračovat. Úkoly, situaci jakž takž zvládáme, jenže na ukazateli naší vitality varovně svítí červená.
Nevyvážená strava a nerozumný, nadměrný výdej energie (nebo její zablokování nezdravě velkou pasivitou) zasévají do lidského těla semínka onemocnění. Tato semínka časem vzklíčí a ukáží své plody.
Ukázka z knihy Dar zdraví.