Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je to statná, až 2 m vysoká jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Lodyha i velké střídavé řapíkaté listy se srdčitou čepelí jsou drsně chlupaté; koncový, úbor pověstný svým natáčením ke slunci může mít v průměru až 40 cm, jeho jazykovité květy tvořící paprsek jsou žluté a jalové, trubkovité oboupohlavné květy v terči jsou před rozkvětem černohnědé, po rozkvětu nahnědle žluté; plody jsou černé nažky bez chmýru.
Kvete od června do září. Pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje jako olejnina, medonosná rostlina a na siláž, občas zplaňuje. Semena obsahují olej dobré jakosti, který se hodí jak k jídlu, tak k průmyslovým účelům. Ze 100 kg semen se vytlačí 25 – 30 (i 50) kg oleje. Za studena lisovaného oleje se používá k jídlu, olej za horka tlačený. Slouží k výrobě jemnějších mýdel, barev, margarínů aj. Je to velmi často pěstovaná rostlina, a to jak na polích, tak i na zahradách.
Pochází pravděpodobně z Mexika, odkud se dostala do Evropy v 16. století. Je to jedna z nejdůležitějších hospodářských plodin v zemích bývalého Sovětského svazu a v Maďarsku. V léčitelství se využívá zejména semeno a okvětní lístky. Semena obsahují kolem 45 % rostlinného oleje, bílkoviny, glyceridy, steroly a další prvky.
Vyrábí se z nich slunečnicový olej, který obsahuje zejména kyselinu linoleovou a olejovou. Slunečnicový olej má proti-sklerotické účinky a je vynikající surovinou pro přípravu léčivých mastí. Užívá se zevně např. při zánětech, zapaření. Okvětní lístky se používají do čajových směsí pro snížení horečky a míry pocení, podporu trávení a stimulaci činnosti jater.