Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Proč chodíme do školy? Dává nám spoustu informací do života, tedy MĚLA BY učit. Je jasné, že je nepostradatelné umět číst, psát, počítat, věnovat se zeměpisu, geometrii, dějinám i malování… ale je to to jediné, čemu se mají děti ve škole naučit? Děti, jak známo, se učí ze všeho kolem sebe. Ve škole se výborně adaptují na život v kolektivu, učí se komunikovat se spolužáky i s dospělými učiteli, odkoukají, že slušně pozdravit mají nejen pana ředitele, ale i uklizečku, stýkají se s dětmi jiných národností a celkově poznávají svět kolem sebe. Do celkového poznávání ale patří také stravování.
Nevím, jestli si to lidé uvědomují, ale myslím si, že dítě vnímá i školní jídelnu jako předmět výuky. Tím nemyslím přípravu na povolání kuchaře, ale to, že když už jsou děti jednou ve ŠKOLNÍ jídelně, dává jim to také VZOR „SPRÁVNÉHO“ STRAVOVÁNÍ.
„Ve škole by se přece neučilo něco, co není správné. Tedy i podávané jídlo je patrně to PRAVÉ pro nás, pro náš růst a ZDRAVÝ vývin. (Maminka by mě přece nenechala jíst něco otráveného…)“
Jenže dítě netuší, že je jídelna zkrátka nejpraktičtějším způsobem, jak co nejlevněji a časově nejméně náročně zahnat hlad… (Dovedete si snad představit, že by si maminky své ratolesti vyzvedávaly k obědu a zase je vozily zpět na odpolední vyučování?)) A tak děti poslušně papají ve školních jídelnách vše, co jim kuchaři naservírují, tak aby to splňovalo normy a bylo finančně dostupné. Jistě tedy chápete, že si nemohou dovolit možnost výběru (z čehož se ale dítě také leccos naučí), ale také se neohlíží na případné alergii způsobující potraviny, natož aby se zabývaly zdravou stravou – náročnou na zeleninu, dále na estetiku stravování a stolování… Z malé holčičky vyroste velká maminka a ta pak – po vzoru okoukaném ve školní jídelně (pokud to alespoň o víkendu neuváděla její maminka na správnou míru), začne ve své nové domácnosti vařit jídla, na která si zvykla ve školní jídelně.
Jak k tomu pak ale taková maminka příjde, když jí dítě onemocní a lékař jí doporučí změnit jídelníček, protože má děťátko po mase kožní problémy, ze sladkostí střevní obtíže, po mléce nějak divně hlení a celkově je takové nějaké obézní a často nemocné… „A co mu mám tedy vařit?“ Ptá se ustaraná maminka a začíná jí být jasné, že bude muset víc kupovat tu drahou zeleninu…
Není těžké najít příčinu nevhodného stravování. Ať už jsou to peníze, čas, nebo vliv médií, celková osvěta o zdraví si nevede moc slibně. Znám lidi, kteří, aby jim nechyběly vitamíny a zelenina, snědí denně jednu šumivou tabletu vitamínu C!!! Jaký nesmysl! Nebo ty metabolismus harmonizující jogurty!? (Víte, kolik takových jogurtů byste museli sníst, aby na Vás zapůsobil onen bifidobakter bifidus? To byste byli zevnitř pěkně zahlenění, zalepení…)
Podnět k tomuto článku mi dala situace, do které se dnes dostala moje maminka. Byla totiž požádána, aby vytvořila přednášku pro mateřskou školku na téma zdravá výživa. To svědčí o tom, že ony starostlivé maminky skutečně volají o pomoc… S paní pořádající pak projednávala jednotlivé položky, co všechno má do přednášky zahrnout, ale nakonec se dozvěděla, že má na celou přednášku vyhrazených 20 minut… Určitě víte, na co narážím. Chcete pomoct, ale není čas… Proto hledejte dál, čtěte a nevzdávejte snahu žít zdravě, Vaše děti za to stojí…