Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
(Na onkologickém příkladu)
Nový termín
Doktorka Candace Pert vysvětlila v populárních přednáškách po celém světě tzv. molekuly emocí, které jsou prostřednictvím všech smyslů (jakými jsou zrak, sluch, čich, chuť a hmat) vnímány jako zážitky a ukládány do vzpomínek; vytvořila nový termín bodymind. To vyjadřuje, že tělo má svou ´mysl´ a vše se děje přes molekuly emocí prostřednictvím neuropeptidů a jejich receptorů.
Traumatem často utrpí fyzická část současně s duševní částí člověka. Bolest fyzická i bolest duševní jsou stejně významné, ta duševní je často hlubší, těžší a má trvalejší charakter. Když se odehraje nepříjemná emocionální událost, zablokujete se na ní a tu nepříjemnost si totiž uložíte jako do počítačové paměti na všech úrovních nervového systému, ba dokonce i na buněčné úrovni…
Dr. Pertová sestavila již roku 1980, kdy vykonávala funkci sekčního šéfa v národním institutu zdraví, vědeckou teorii, že bodymind funguje jako samostatná psychosomatická informační síť molekul, řídících naše zdraví a fyziologické pochody v těle.
V dnešní době snad ještě výrazněji můžete pozorovat, jak vaše myšlenky ovlivňují psychiku, nervový systém, hormonální systém a jak to vše ovlivňuje úroveň imunitního systému.
Prožitek stresové situace může ovlivnit biologické procesy ve vašem těle a zase naopak to působí v případě, když máte nemoc, ale na rozdíl od stresové situace máte oporu v někom blízkém, jste v klidu, máte pocit jistoty, a tehdy má léčebný proces lepší průběh.
Na počátku je stres
Když prožíváte něco těžkého, obecně se tato situace nazývá stres, odehrává se v těle biologická reakce; mozek situaci vyhodnotí a spouští reakci na stres např. tak, že se začnou do krve uvolňovat hormony (adrenalin, nor-adrenalin, kortison…), které ovlivňují imunitu, ale souborně také ovlivňují místo, kde se může tvořit nádor. V jiném článku jsem mluvil o místě nejmenšího odporu, zárodečném ložisku, místu, kde probíhá chronický zánět apod. Uvolňují se další chemické látky, které usnadňují přeměnu zatížené buňky v buňku rakovinnou, a přitom se poškodí DNA.
Nával stresů snižuje odolnost
Na člověka působí mnohé stresy fyzikální, chemické, biologické, a co je člověk na světě, se s nimi různým způsobem vyrovnává… A nedá se říci, že vždycky onemocní rakovinou. Pokud se však ocitne v zajetí stresů, sníží se jeho odolnost a vznikají podmínky pro rozvoj výše popsaného procesu. Rakovinné buňky se v těle tvoří často, ale imunitní systém je průběžně likviduje, takže o tom ani nevíte. Ale za popsaných okolností se začnou množit a zvětšovat. Potenciální rakovinné buňky se snaží maskovat se před zničením imunitním systémem, vzdorují apoptóze, tj. programované buněčné smrti.
Vaskularizace
Když rakovinné buňky rostou, časem nemají dost kyslíku a také nemají dost živin k růstu, a tak začnou tvořit tzv. vaskulární růstový faktor (VEGF) ve snaze připojit se na cévní systém, a tím výživu získat. A dále získat látky, které podporují růst nových cév, takže nádorové místo proroste cévními kapilárami. Tuto situaci mohou již lékaři pozorovat vyšetřovacími metodami, jde o proces vaskularizace nádoru. Popsaný proces je zlomový. Vědci zkoumali, do jaké míry jej ovlivňují prožívané psychické stresy a s tím související stimulace VEGF a potvrzují, že psychický stres je významným faktorem. Byla jasně popsána psycho-neuro-endokrino-imunologická cesta k rozvoji rakovinného procesu.
Podobno zámku a klíči
Noradrenalin působí na povrch potenciální rakovinné buňky prostřednictvím receptoru. Můžete si to představit jako zámek s klíčovou dírkou, kde nor-adrenalin je klíč odpovídající tvaru klíčové dírky. Otevře ´zámek´, čímž spustí kaskádu chemických reakcí uvnitř buňky, které pak vedou k uvolnění VEGF, a to pomáhá k vaskularizaci rakovinné buňky. Vaskularizace současně utváří cestu pro metastázy.
Je zde tedy vidět, že proces v mysli propojil proces biologický v buňce. Přímá úměra: A čím více působí stres, tím větší je množství uvolňovaných látek, které zvyšují množství a hustotu cév v nádoru. A naopak, působením příjemných chvil a pocitu jistoty se uvolňuje látka dopamin, která (jak ukazují různé studie) potlačuje tvorbu cév kolem nádorových buněk.
Míra stresů je relativní
Zde popsaný systém jistě není univerzální a nelze tvrdit, že se týká každého onkologicky nemocného člověka. Někdo prožívá neuvěřitelně silné stresové životní situace, a rakovinou neonemocní, kdežto jiný člověk má z vnějšího pohledu nevýznamné stresy, a rozvine se u něj agresivní rakovinný proces.
Psychický rozměr
Základní myšlenkou, kterou jsem chtěl v článku nabídnout, je, že psychický rozměr události může hrát důležitou roli jak ve vývoji rakovinného procesu, tak naopak i při procesu léčivém. Rozhodně víme, že pokud vznikne podezření na rakovinný proces, je třeba zahájit léčení těla onkologickou terapií a nejlepší je, když jde ruku v ruce s rozborem psychického stavu, který má za cíl odhalit faktory, jež vyhovují nemoci, a ty musí neprodleně přestat působit.
Mohlo by se zdát, že uskutečnit rozbor je logický krok. Nicméně, v praxi jsem se setkal s tím, že lidé raději věnují pozornost praktikování různých diet, shánění zázračných léčiv, návštěvám léčitelů jen proto, aby se nemuseli věnovat řešení podstatné a často klíčové záležitosti jejich života, která tvoří jejich chronický stres.
Onkologicky nemocný člověk má cítit sounáležitost s rodinou a blízkými. Pro mne je v tomto okamžiku velmi podstatná víra v uzdravení a modlitba, která ve spojení s Bohem přináší uklidnění, což, jak celý článek popisujete, umocňuje léčebný proces.
MUDr. P. Šácha