Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vždy bychom měli spíše upřednostnit to, co naše země nese. Plodiny, které jsou zapsány v genetické informaci buněk, jsou nám blíž, než potraviny, které obeplují polovinu světa. Podíváme-li se do minulosti, převážnou většinu jídelníčku utvářely vysoce kvalitní přílohové obiloviny, jako jsou žito, oves, ječmen, proso. Pšenice paradoxně vévodila spíše vybranému stolu. I proto lidé, spadající pod vrchnost, odvádějící ten „nejlepší“ díl úrody, bývali ve své podstatě zdravější, než páni, sídlící pomyslně výš.
Žádný cukr, ale med, jáhly, které byly součástí tradičního, taktéž svátečního stolu, kyselé zelí plné enzymů, čerstvé sezónní ovoce, jako jsou jablka, meruňky, hrušky a švestky, máslo, čerstvé mléko, tvaroh, tu a tam maso, dobrý tmavý chléb, domácí marmeláda, luštěniny, brambory na všechny způsoby a jako omastek využito sádlo. Ano, vím, doba nyní pokročila, zkusme však pochopit, jak se změnily naše stravovací návyky, ne za sto let, možná ani za padesát ne, ale za posledních 30 let, po které se vynořují nejrůznější neduhy, kterých dříve bylo poskrovnu. Všechny ty problematiky imunitního rázu, alergie, ekzémy, rakovinné procesy…Vždyť jsme to právě my, kteří v rukou drží klíč.
Za posledních třicet let se na trhu prostřídala taková spousta nejrůznějších produktů, nad kterými nejen přechází zrak, ale také rozum. Sladké snídaňové cereálie, pudinky se šlehačkou podivného vzezření za podbízivě nízkou cenu, 20 % eidam, křupky se slaninovou příchutí, kdy slanina je to poslední, co křupky dostaly do vínku, minerálky plné diskutabilního aspartamu, gumové večerní pečivo, margarín namísto másla, rýžové chlebíčky, které si opět se zdravým stylem nezavdají, prapodivné pomazánky z úseku lahůdek, nakrájené jablko uzavřené v plastikovém boxu, sójové maso, sójové jogurty, sójová mouka… Ach, ach…
Navrátíme-li se ke své podstatě, navrátí se také zdraví, které jsme v průběhu života ledabyle ztráceli. Jak tomu všemu tedy rozumět? Stačí se chvíli rozhlédnout, rozletět po světě, pozorovat domorodé obyvatelstvo, které ještě stále spjato se svými kořeny, živící se tím, co prospívalo otcům i dědům. Stačí se podívat na jejich pevné zuby a kosti, štíhlou postavu, energii, se kterou pracují do pozdního věku. V Bulharsku i v Chorvatsku to budou ryby, pečené maso a dobrý chléb, troška sýra, čerstvého ovoce, zeleniny, v Indonésii pak rýže, zelenina, čerstvé ovoce a stejně tak ryby, kokosový olej, jenž je dostupný. V Japonsku to bude opět rýže, mořské řasy, sushi a sója, která prochází pečlivou fermentací. Sójové produkty, jež se nabízejí v Čechách, mají jen pramálo společné s původní plodinou. Nyní tedy rozumíme, že tajemství dlouhověkosti, samozřejmě, svou úlohu sehrává blahodárný pohyb, správná technika dýchání, dostatek spánku a duševního klidu, záleží taktéž na přirozené stravě, kterou podpoříme imunitní systém.
A teď k sóji
Na český jídelníček jednoduše nepatří, namísto toho jsme pěstiteli výtečné čočky, fazolí a hrachu, tu a tam také koňského bobu, to vše jsou naše plodiny, které sóju mnohonásobně předčí. Vím, nyní se většina z vás ohradí, že sója je adekvátní náhradou masa, neboť disponuje zajímavým aminokyselinovým složením, jež je blízké tomu živočišnému. To vše však získáváme taktéž z českých luštěnin, stačí je jen správě seskládat. Ne nadarmo naši předkové k hrachové kaši zakousli kus chleba 🙂
V čem je sója tak zrádná?
Strumigenní látky
Strumigeny rozumíme látky, jež jsou přirozenou součástí mnohé brukvovité zeleniny, ale také sóji, bránící štítné žláze v uskladnění a využití jódu a následné tvorbě a uvolnění thyroxinu (hormonu štítné žlázy). Umírněná konzumace květáku, brokolice, kapusty či kysaného zelí nemusí činit vůbec žádné obtíže, neboť se v českém jídelníčku vyskytují tu a tam, spíše v rámci polévek, milovníci sóji si ji však mnohdy dopřávají denně.
Vzpomeňme jen sójové maso, tofu, ze kterého lze uchystat nejrůznější dezerty, sójové boby, sójové mléko, sójový tvaroh, smetana či sýr. Tím vším si, mnohdy vegáni, velmi často kompenzují chybějící živočišnou složku ve stravě. Pokud již sója, v žádném případě v podobě pochybného masa, kostek, řízečků či plátků. Namísto toho upřednostněme fermentovaný Tempeh, fermentovanou omáčku Tamari, jenž velmi vhodně doplní luštěniny. Zbylé však opravdu odsuňme stranou. Má praxe a také vlastní zkušenost dokládá, že denně konzumované sójové výrobky mají neblahý vliv na tolik cennou štítnou žlázu.
Jak sóju nahradit?
Kombinujme luštěniny s celozrnným pečivem, případně pak rýží, ať už Basmati či Natural. Dobrým tipem zdá se být také troška mořské řasy, kdy na 100 g luštěnin, použijeme zhruba 1 g např. Nori. Takový pokrm by měl čítat široké aminokyselinové spektrum, ve svém vyváženém poměru, stejně, jako je tomu u masa.
Sójové mléko vyměňme za mléko kokosové, makové, mandlové či konopné. Sýr pak nahraďme zelenino-ořechovými pomazánkami, případně pomazánkami z avokáda či kešu. Dezerty ozvláštní namočené a rozmixované kešu oříšky, pražené sójové boby pak vyměňme za oříšky.
Antinutrienty
Ty jsou zodpovědné za nedostatečné trávení bílkovinné složky, což je pak vzhledem k sóji skutečně kontraproduktivní.
Fytáty
Jedná se o látky, které znesnadňují absorpci a dále také využití vápníku, hořčíku, železa, zinku aj. Běžně je nacházíme v ovesných vločkách, jemnou fermentací, kdy vločky několik hodin macerujeme, to znamená, namáčíme ve vodě, se fytátů zbavíme. V praxi pak postačí zalít vločky vlažnou vodou a nechat několik hodin odstát. Fermentovaná sója je fytátů prosta, proto toužíme-li po sóji, svátečně si dopřejme fermentovaný tempeh.
Imunitní defekty
Hlavně u dětí, které jsou krmeny sójou, hrozí zvýšené riziko autoimunitních poruch, jako je Hashimotova tyreoiditida, v návaznosti na diabetes I. typu. Pokud je v rodině patrná autoimunitní zátěž, sójové výrobky doporučuji zcela úplně z jídelníčku vyloučit.
Kde všude se sója nachází?
- pečivo, jako jsou kaiserky, chleba ze zmrazeného polotovaru, bagety, housky, bohužel i markety nabízený kváskový chléb
- oblíbené večerní pečivo s minimem sacharidů, i zde nacházíme vysoké % sóji
- paštiky, klobásy, mnohé uzeniny
- sladkosti, sušenky, čokoládové pochoutky
- jogurty a mnohé mléčné výrobky
Ať tak či tak, nechám na vás, kterou cestu zvolíte, uvnitř každého plápolá světlo, které když vnímáme, vede nás…