Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V mezilidských vztazích sehrává významnou úlohu naše posuzování druhých. V běžném životě obyčejně posuzujeme různé věci: ceny v obchodech, výrobky, počasí, program v televizi, úpravu parku, vzhled budov, ulic, avšak při poznávání a posuzování druhých lidí je to poněkud komplikovanější. Odborně se mu říká sociální poznávání a to právě proto, že je zaměřeno ne na neživý svět a předměty nýbrž na druhé lidi. Tato složitost spočívá zejména v tom, že neživé předměty se relativně nemění, na rozdíl od lidí, kteří taky ovlivňují zároveň i naši chování.
Víc tu vstupují do popředí emoce – někdo je nám sympatičtější, jiného posuzujeme méně kladně. Důležitá je zde i vzájemná propojitelnost interakcí. Když někoho poznáváme nebo posuzujeme, jde o určitý vztah, nebo vzájemnou interakci. Avšak, když posuzujeme nějaký předmět, třeba porcelánový hrnek ve výloze, jen stěží můžeme hovořit o oboustranné interakci.
Vnímání člověka člověkem je předmětem zkoumání vědců již řadu let. Sociální psychologové se v této oblasti zaměřují na objasnění principů a popis vnímání jiných lidí, co si o nich myslíme a jak si vysvětlujeme jejich chování. To, jak si utváříme dojem o druhém je založeno na dvou základních procesech. Prvním je tzv. kategorizace, nebo-li „škatulkování“. Jde o obecně známou metodu zařazování lidí do určitých kategorií podle jistých hledisek.
Druhým procesem je personalizace. Jde o přiřazení individuálních charakteristik druhé osobě. Rozdíl mezi těmito dvěma procesy je v tom, že škatulkování většinou používáme při méně známých nebo při neznámých lidech. Na základě jedné, obvykle vyčnívající nebo-li nejcharakterističtější vlastnosti daného člověka zařadíme do škatulky, aniž bychom ho znali lépe nebo se ujistili, zda jsme ho zařadili dobře a zda tomu taky odpovídá. Čím lépe druhých známe nebo čím víc jsou pro nás důležitější, tím víc používáme personalizaci.
Na to, jak vnímáme a posuzujeme druhé, má vliv i časový faktor, to znamená jak dlouho danou osobu poznáme. Čím je to déle, tím méně zaškatulkovávame.
Co ještě sehrává roli při posuzování druhých?
PRVNÍ DOJEM – má tendenci přetrvávat déle a výrazně ovlivňuje celé naše jednání k danému člověku do budoucna. Proto je důležitý při pracovních pohovorech, prvních schůzkách a jinde, kde chceme a kde je žádoucí prezentovat se v dobrém světle.
HALO-EFEKT. Jde o výraznou charakteristiku člověka, kterou si všimneme lépe než nějaké nevýrazné. Více si všimneme extravagantní oblečení mezi lidmi v šedých kostýmech a kravatách, a naopak.
ATRAKTIVITA POSUZOVANÉHO. Podle různých výzkumů, atraktivnější lidi máme tendenci posuzovat pozitivněji (jako moudřejší, kompetentnější, inteligentnější) apod.
Nenechte se tedy obelhat prvním dojmem, halo-efektem anebo „hezkou tváří“. Nezapomínejte, že ani kniha se nesoudí podle obalu. Důležité je to, co je v nás.