Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Podzimní období, společně s jarním obdobím je spojeno s rizikem oslabení organismu. Termín “podzimní únava” se používá stejně často jako “jarní únava”. Ale vraťme se k podzimnímu období, které nyní prožíváme. Dochází k tomu, že náš organismus je oslaben jak po psychické, tak po fyzické stránce. Hraje zde roli řada okolností. Po období, kdy odpočíváme a relaxujeme v době dovolených, se vracíme (existují výjimky, které tráví dovolenou v jiných částech roku) do zaměstnání, což u velké části z nás vyvolává pocit jistého podvědomého zklamání a smutku, návratu do stereotypu a k nemilým (ne ovšem vždy) pracovním povinnostem. Roli také hraje přes půvabné období babího léta zhoršujující se počasí a ubýtek důležitého slunečního svitu, jehož nedostatek, kromě například snížené tvorby vitamínu D, přináší také sebou zhoršující se psychické stavy.
Jak se dá připravit na toto, pro leckoho rizikové období?
Nezbytně je ovšem nutné dodržovat správnou životosprávu, mít dostatek pohybu a spánku a snažit se vyhýbat zbytečnému stresu či v době virových infekcí místům, kde se shromáždí více lidí. Nicméně tento článek by ale chtěl zmínit některé přírodní látky, které mohou posílit a podpořit náš imunitní systém, a také naši psychiku, když je toho na nás moc. Pojďme si něco říct o některých přírodních látkách a léčivých rostlinách.
Byliny proti podzimní únavě
Přestože podzim přirozeně patří k části roku, kdy je na místě útlum (stačí se podívat ven do přírody), můžeme v bylinách najít podporu a počátek sychravějšího období zvládnout v pohodě.
Echinacea (Echinacea purpurea, třapatka nachová, též rudbekie)
Nejznámější je asi třapatka (rudbekie) nachová, známá pod obvyklým obchodním názvem Echinacea (latinsky Echinacea purpurea). Jako rostlinná droga se z ní používají kořen, listy i nadzemní části rostliny.
Hlavní vliv na podporu imunity mají látky označené jako nenasycené-N-alkylamid-lipidy (lipidy jsou obecně přírodní látky nerozpustné ve vodě). Občas jsou označované jako alkylamidy. Podporují imunitní systém tím, že stimulují fagocytózu (fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky). Je to dáno vazbou na specifický typ receptorů. Jedná se o tzv. CB2 receptory (označované jako kanabinoidní), které jsou rozmístěny převážně na buňkách imunitního systému. Jak přesně alkylamidy z echinacey působí, je ještě předmětem vědeckého zkoumání.
Ženšen (Panax ginseng, ženšen všehoj)
K dalším velmi známým a oblíbeným přírodním látkám patří ženšen všehoj (Panax ginseng). Spadá, stejně jako echinacea, do skupiny adaptogenů a za jeho pozitivním působením na náš organismus stojí látky označované jako ginsenoidy. Ginsenoidy (též někdy označované jako ginsenosidy) patří mezi saponiny. Strukturně připomínají steroidy, ale nejsou s nimi totožné.
Ginsenoidy pomáhají regulovat energetické zabezpečení funkcí orgánů a orgánových systémů a zvyšují adaptační možnosti centrálního nervového systému. Dle snižují vyčerpanost organismu a zvyšují odolnost vůči teplotnímu stresu (výkyvům teploty) a stimulují imunitní systém.
Moringa olejodárná (Moringa oleifera)
K méně známějším zdrojům přírodních látek patří moringa, celým jménem moringa olejodárná (moringa oleifera). Listy moringy jsou zdrojem mnoha minerálů, vitamínů, bílkovin a proteinů. Obsahují mimo jiné vitamín C nebo betakaroten, vápník, draslík a antioxidanty. Vitamin C se podílí na antioxidační obraně buňky, neboť dokáže redukovat tokoferylový radikál. Tím se se řadí k tzv. antioxidantům, které pomáhají chránit náš organismus proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Tím přispívá k posílení imunitního systému a zvyšuje odolnost proti infekcím.
Housenice čínská (Cordyceps sinensis)
K léčivým houbám patří housenice čínská (cordyceps sinensis). Tato houba je vlastně cizopasník, který se vyskytuje v horských oblastech Číny a Tibetu. V letním období vystřeluje spory, které napadají hmyz, na jehož těle pak cizopasí.
Obecně zmírňuje únavu, zlepšuje jak fyzickou, tak psychickou odolnost, takže se dá řadit také mezi adaptogeny. Používají ji i sportovci, protože zlepšuje okysličení organismu a tím, že pomáhá rozšiřovat dýchací cesty. Toto působení napomáhá k regeneraci po zvýšené fyzické aktivitě při sportu. Housenice čínská se také tradičně doporučuje pro harmonizaci funkce jater a ledvin (pozitivně ovlivňuje funkci ledvin a chrání jaterní tkáň). Často se používá v kombinaci se ženšenem.
Housenice čínská má všeobecně regenerační působení, a i ona by se dala vlastně zařadit mezi adaptogeny. Z přírodních látek obsahuje glukany a nukleotidy, které posilují imunitní systém.
TIP Celostní medicíny: Účinky léčivých hub potvrdila i řada vědeckých studií. Podívejte se na ně!
Beta-glukany (Glukany) a nukleotidy
Glukany jsou oligosacharidy nebo polysacharidy, složené z opakujících se molekul glukózy. Posilují imunitu tím, že tím, že zesilují fagocytózu a aktivity fagocytujících buněk – granulocytů, monocytů, makrofágů a dendritických buněk.
Glukany mohou také zvyšovat počet buněk imunitního systému (imunocytů) tím, že stimulují vytváření prekurzorových buněk, z kterých pak vznikají imunocyty, nové buňky imunitního systému, Čím jich je více, tím lépe se může organismus bránit infekci (“může si lépe zorganizovat práci”). To je důležité například při stresu, kdy počet imunocytů v organismu klesá a organismus je proto více oslaben proti infekci z vnějšího prostředí.
Glukany tímto způsobem stimulují náš imunitní systém v případně infekcí, jejichž nositelem mohou být viry, bakterie, plísně, kvasinky nebo parazité. Významné je i to i mohou zvýšit účinek antimikrobiální léčby (antibiotika, antivirotika, antimykotika).
Obsažené nukleotidy jsou důležité pro správný průběh imunitní odpovědi. Proto je důležité zvýšit jejich příjem jako prevenci v období očekávaných epidemií infekčních nemocí. Jedná se o sloučeniny nukleosidů a kyseliny fosforečné, které tvoří základní stavební kameny nukleových kyselin v buněčném jádře, umožňují lidskému organismu lépe zpracovat vitamíny a stopové prvky. Jejich nedostatek má za následek sníženou schopností lymfatických buněk zlikvidovat bakterie a viry, snížením počtu imunitních buněk a také narušením imunitní bariéry střeva, sliznic a kůže.
Vitamin C (kyselina askorbová)
Z vitamínů ve spojení s imunitou je bezpochyby nejznámější vitamín C (neboli kyseliny askorbová). Vitamin C zasahuje do tzv. oxido-redukčních procesů v organismu. Oč se jedná? Charakter těchto reakcí (někdy zkráceně označovaných jako redoxní) je stejný jako v neživé přírodě, dochází v nich k ztrátě (oxidace) nebo přijímání (redukce) elektronů. Projevuje se to jako dehydrogenace nebo hydrogenace substrátů (odebírání či přibírání vodíkových atomů). Mají významnou roli v metabolismu lidského těla a dochází při nich k uvolnění energie. Tím se podílí na antioxidační obraně buňky. Je dobré ho kombinovat s vitamínem E (dá se říci, zjednodušeně, že si navzájem pomáhají a posilují svůj účinek) Oba se řadí k tzv. antioxidantům, které pomáhají chránit náš organismus proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Tím přispívají právě k posílení imunitního systém. Vitamín C je rovněž potřebný pro tvorbu bílkovin kolagenu a přispívá ke správné funkci kostí a pojivové tkáně. Zvyšuje odolnost proti infekcím a vysoké dávky vitamínu C jsou také účinné u řady onemocnění.
Je důležitý rovněž pro metabolismus aminokyselin, konkrétně pro vznik nekódovaných aminokyselin hydroxylysinu a hydroxyprolinu, čímž se podílí na syntéze kolagenu.
Z přírodních zdrojů, které jsou velmi bohaté na vitamín C je možné uvést šípek, rakytník, dále např. citrusy (limetka, citron, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papriky, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky. Druhý z uvedených vitamínů, vitamín E, můžeme najít v přírodních zdrojích jako jsou oleji z pšeničných klíčků, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců.
Zinek
Vitamín C se často kombinuje v doplňcích stravy se zinkem. My doporučujeme užívání zinku v chelátové vazbě, který je šetrný k vašemu zažívání i peněžence. Zinek má důležitou úlohu v aktivitách více než stovky enzymů. Je nezbytný pro tvorbu bílkovin a nukleových kyselin. Účastní se tvorby inzulinu. Je důležitý pro normální růst, vývoj reprodukčních orgánů, normální funkci prostaty a hojení ran a popálenin. Zinek se nachází v malém množství v řadě potravin, hlavně bohatých na bílkoviny, jak jsou například libové maso, játra, mléko, vaječné žloutky a mořské ryby.
Pro imunitu je právě důležité to, že bez působení těch enzymů, jejichž je zinek součástí, nedojde k vývoji a zrání T-lymfocytů, klíčových buněk našeho imunitního systému. Jak se projevuje nedostatek zinku?
Selen
Důležitým prvkem je v tomto ohledu i selen, protože je součástí enzymů, které pomáhají ničit škodlivé volné radikály z okolního prostředí. Působí pozitivně na imunitní systém (při nedostatku selenu se snižuje stimulace lymfocytů, klesá aktivita NK-buněk, klesá tvorba interferonu). Termín NK u buněk, znamená, že se jedná o tzv. “natural killers” neboli “přirozené zabijáky”, které umí rychle zlikvidovat nádorové buňky a buňky infikované virem. Interferony se navazují na membrány okolních buněk a zvyšují jejich odolnost vůči virové infekci.
Selen se vyskytuje v vyskytuje v para-ořeších, zrnech, kvalitním celozrnném pečivu, vejcích, ovesných vločkách, brokolici nebo fazolích.
Paullinia cupana (paulinia opojná)
Matečná rostlina, z níž je guarana získávána, je Paulinia cupana, paulinie opojná. Paulinie opojná je rostlina vyskytující se v Jižní Americe (jediným státem na světě, kde roste, je Brazílie, vyjma malé oblasti ve Venezuele). Původní obyvatelé Amazonie guaranu objevili a semena jejich plodů využívají k povzbuzení, zvýšení výkonnosti a potlačení pocitu hladu.
Hlavní účinnou složkou guarany je kofein
Ve srovnání s kofeinem, obsaženým v kávě, se vstřebává postupně. Kofein působí jako stimulátor centrálního nervového systému, zvyšuje rychlost a sílu srdečních stahů. Působí také mírné zvýšení krevního tlaku a snižuje srážlivost krve. Působením na žaludek zvyšuje tvorbu žaludeční šťávy. Zvyšuje tvorbu moči. Má řadu dalších účinků.
Guaranin, teobromin, teofylin
Všechny tyto složky guarany účinkují společně s kofeinem jako stimulanty centrálního nervového systému, což má za následek odstranění psychické a fyzické únavy, zlepšení mentálních funkcí, zvýšení výkonu organismu, chuti do cvičení a zlepšení sportovního výkonu. Současně má pozitivní vliv při snižování nadváhy zvýšením rychlosti metabolismu tuků a omezením chuti k jídlu. Dále guarana obsahuje vitamin C či vitaminy skupiny B.
Pozor na předávkování
Při běžných dávkách jsou nežádoucí účinky minimální (záleží ovšem také na zdravotním stavu a užívaných lécích, v případě léků je nutné se poradit s lékařem). Předávkování guaranou může působit bolesti při močení, žaludeční nevolnost až zvracení. Kofein v ní obsažený může způsobit neklid, nervozitu, pocit bušení srdce, křečové stavy a bolesti hlavy. Vysoké dávky obsahující více než 250 mg kofeinu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku. Kofein ovlivňuje účinky řady léčiv. Podávání guarany ve večerních hodinách může působit poruchy spánku.
Rostlinná sedativa – bylina na zklidnění
Tyto látky zklidňují a zmírňují projevy napětí, když je toho na nás hodně. Je ovšem třeba počítat s tím, jak již bylo řečeno, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví požadovaný efekt. Na druhou stranu, rostlinná sedativa nepůsobí závislost a další nepříjemné nežádoucí účinky, ke kterým patří přetrvávající únava po probuzení nebo obluzenost. Jejich působení je ovšem dáno komplexem přírodních látek (odborně fytochemikálií), nikoliv jednou jedinou látkou, jako v chemických hypnotikách.
Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
Mezi nejvýraznější účinné látky meduňky patří silice (citral, citronelal, linalol). Mají zklidňující účinky, pomáhá proti stresu, nervozitě a poruchám spánku – ať už ve formě čajů, éterických olejů či tablet. Výtažek z listů pomáhá i při žaludečních potížích. Působí rovněž spasmolyticky.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Hlavní účinnou látkou kozlíku jsou silice, které obsahují řadu účinných komponentů a dodávají této rostlině charakteristický zápach. Zklidňující účinek kozlíku se využívá při neurózách, nervovém vyčerpání, nespavosti či žaludečních neurózách. Kozlík lékařský také mírní křeče (proto bývá např. doporučován i při menstruačních obtížích). U kozlíku je důležité si uvědomit, že malé dávky mají povzbuzující účinek na centrální nervovou soustavu, zatímco větší dávky vyvolávají celkový útlum nervové soustavy. Vyšší dávky mohou způsobit halucinace, křeče, lehkomyslnost, nervozitu.
Doporučuje se ho (pokud ho užíváme ve formě nálevu z rostlinné drogy), používat pouze příležitostně (jsou uváděny maximálně 3 dny a pak 3 dny pauza). Z tohoto důvodu je při užívání delším než tři dny vhodné používat takto kozlík lékařský jen po předchozí konzultaci s lékařem. V těhotenství se nedoporučuje kozlík lékařský užívat, mohl by poškodit srdce dítěte. Také se nesmí současně užívat s volně prodejnými léky proti průjmu, obsahující jako účinnou látku loperamid.
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
Chmelové šištice se používají nejčastěji ve formě extraktů jako mírné sedativum při stavech neklidu či poruchách spánku. Dále se chmel využívá jako stomachikum-amarum a mírné spasmolytikum při žaludečních potíží, které se projevují křečemi hladkého svalstva trávicího traktu a nechutenstvím. Látky obsažené v této bylině mají močopudný a derivační účinek a snižují mírně sexuální aktivitu.
Někteří lidí lidé mohou trpět ve styku s čerstvou rostlinou kontaktní alergii, někdy dochází k zánětům sliznice očí, nosu a průdušek. Po jeho sušení možnost alergické reakce výrazně klesá. Chmel by neměli užívat pacienti s depresí. V těhotenství není chmel doporučován (byl prokázán vliv na napětí dělohy). Chmel také může zesilovat tlumivý účinek předepsaných léků, proto by se neměl s nimi kombinovat.
Mučenka pletní (Passiflora incarnata)
Podává se zejména jako doplněk léčby u nervového napětí a nespavosti (zlepšuje kvalitu spánku). Mučenka uvolňuje při napětí při nervovém přetížení, například při pracovním vypětí a strachu ze zkoušek.