Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Probíhající německá studie, která porovnává poměr výskytu nemocí mezi očkovanými a neočkovanými dětmi, poukazuje na dost jasný nepoměr mezi těmito dvěma skupinami, alespoň co se nemocnosti týče. Podle skupiny Health Freedom Alliance mají děti, které byly očkovány podle oficiálních vládních programů až pětkrát vyšší pravděpodobnost onemocnět chorobou, než děti, které si vyvinuly svůj vlastní imunitní systém přirozeně bez vakcín.
Předběžná studie vydaná v září 2011 je průzkumem obsahujícím data o 8000 neočkovaných dětech, jejichž celková nemocnost byla porovnána s nemocností mezi běžnou populací z drtivé většiny očkovanou. V každé jednotlivé kategorii nemocí se neočkovaným dětem vedlo mnohem lépe než dětem očkovaným, jak z hlediska převahy počtu onemocnění, tak i jejich vážnosti. Jinými slovy studie naznačuje, že vakcíny nejsou efektivní a ani bezpečné.
„Za posledních 50 nebo i více let narůstajícího plánování očkování (nyní více než 50 dávek, 14 vakcín daných ve věku před nástupem do mateřské školky, 26 dávek v prvním roce) nebyla v U. S. nikdy provedena žádná studie CDC anebo jinou agenturou na téma zdravotní výsledky očkovaných lidí versus neočkovaní, “ napsal roku 2011 o průzkumu Louis Rain pro Health Freedom Alliance.
V Vaccinelnjury.info bylo odhaleno, že očkované děti mají až dvakrát větší tendenci k rozvinutí například neuro-dermatitidy, kožního onemocnění projevujícího se chronickým svěděním a škrábáním. Stejně tak na základě nynějších dat mají očkované děti s porovnáním s neočkovanými přibližně 2,5 krát větší tendenci k vyvinutí migrény.
Čísla se ještě více liší u astmatu a u chronické bronchitidy, kde pravděpodobnost vývinu dýchacích potíží je u vakcinovaných dětí až 8krát větší než u dětí nevakcinovaných. Také je u očkovaných dětí pravděpodobnost vývinu hyperaktivity, senné rýmy a onemocnění štítné žlázy až 3krát, 4krát, a šokovaně 17krát větší, než u dětí nevakcinovaných.
Autismus se vyskytuje mezi neočkovanými dětmi jen velmi vzácně.
Věnujme se bez zábran tématu autismu a dlouhodobým tvrzením v debatě o bezpečnosti vakcín. Podle aktuálních dat pouze 4 z 8000 neočkovaných dětí, které byly zahrnuty ve studii z roku 2011, odpověděly, že mají těžký autismus. To je pouze půl procenta z celkové populace. Zatímco podle tabulky německé KiGGS, použité pro srovnání, se autismus vyskytuje mezi běžnou populací 1.1 procentem.
To znamená, že pravděpodobnost vývinu těžkého autismu u očkovaných dětí je až 2.5krát větší než u dětí bez očkování. To je šokující zjištění, když zvážíme, že zdravotnická zařízení vehementně popírají jakékoliv spojení mezi těžkým autismem a vakcínami. Jak se ukázalo, u všech čtyř neočkovaných dětí, které nahlásily těžký autismus, byl prokázán vysoký podíl těžkých kovů včetně rtuti (zřejmě z jiných zdrojů). Je zde tedy nepřímá shoda s dětmi očkovanými, protože ve vakcínách jsou také látky obsahující rtuť či hliník, které při injekční aplikaci zvyšují riziko nemoci.
I přestože tento případ nemusí nezbytně znamenat přímou souvislost, celkový rozdíl výskytu nemocí mezi očkovanými a neočkovanými dětmi je přinejmenším alespoň velice silným vodítkem, které nemůže být popřeno nebo odmítnuto. I když jsou brány v potaz i jiné možné souvislosti, tak jak se snaží autoři průzkumu po celá léta, data stále ukazují vyšší výskyt nemocí mezi dětmi očkovanými než u dětí neočkovaných.
V podobné samostatné studii provedené v 90. letech minulé století odborníci objevili, že u očkovaných dětí je úmrtnost na infekci záškrtu, tetanu a černého kašle (pertusis) v průměru až 2krát vyšší v porovnání s dětmi neočkovanými.