Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
S letní sezonou začínáme čím dál více navštěvovat různá krásná zákoutí přírody, kde ovšem nám může hrozit nebezpečí v podobě klíšťat, které přenášejí dvě infekční nemoci, meningoencefalitidu a lymeskou boreliózu. V tomto článku bych se rád zaměřil na druhou z nich a na různé pomocníky z přírody, které lze použít buď jako součást celkové léčby nebo jako prevenci.
Co to je lymská (někdy též lymeská) borelióza
Lymská borelióza patří v současnosti mezi hodně rozšířené nemoci. Při včasném odhalení a léčbě nezanechává následky, ale pokud se léčba zanedbá, může dojít k vážným zdravotním komplikacím. Patří mezi nebezpečná až záludné nemoci. Byť často to vypadá, že klíště, které ve většině tuto nemoc přenáší, odstraníte a skvrna zmizí a je vše v pořádku, není to tomu často bohužel tak
Původcem této nemoci jsou zejména tři druhy bakterií rodu Borrelia (jiné se vyskytují v Severní Americe a jiné v Evropě). Název „lymská“ dostala podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut ve Spojených státech, kde bylo v roce 1975 popsáno několik případů.
Jak se přenáší
Bakterie je většinou přenesena do krevního oběhu člověka po kousnutí infikovaným klíštětem z rodu Ixodes (klíště obecné, Ixodes ricinus). Po uplynutí inkubační doby (trvá několik dní, týdnů, ale i měsíců) se projeví typické příznaky.
Typické příznaky lymské boreliózy
Mezi typické příznaky patří:
- zvýšená teplota či horečka
- bolest hlavy
- únava
- deprese
- bolest svalů či kloubů a
- charakteristická kruhovitá vyrážka erythema migrans (typická rudá skvrna kolem místa kousnutí, ale nemusí se takto objevit vždy).
Léčba lymské boreliózy
Pokud navštívíme lékaře, obvykle nám předepíše antibiotika, zejména peniciliny či doxycyklin ze skupiny tetracyklinů. Pokud by ovšem došlo k zanedbání léčby, mohou se objevit negativní příznaky zasahující srdce (pocity bušení srdce), klouby (bolestivost a zhoršená pohyblivost) a centrální nervovou soustavu (nehnisavý zánět mozkových blan, obrna lícního nervu, zánět nervových kořenů).
Lymská borelióza může postihnout rovněž centrální nervový systém (neuroborelioza). Může způsobit ztuhlý krk a velmi silné bolesti hlavy, záněty nervů, mozkomíšních plen a mozku (meningitida). Při napadení periferního nervového systému se projevuje například nedoslýchavostí, poruchami vidění nebo závratěmi. Příznaky neuroboreliozy jsou problémy s pamětí, deprese, ospalost během dne a bdělost v nočních hodinách, poruchy paměti a pozornosti. Tyto příznaky se ale mohou objevit až po mnoha týdnech, měsících nebo letech.
Srdeční potíže, jako jsou nepravidelný srdeční rytmus a zpomalení srdeční frekvence, mohou být provázeny závratěmi a dušností. Většinou dojde ke spontánnímu uzdravení. Pokud nedojde k včasné léčbě, může baktérie napadnout i kůži, což se projeví objevením vyrážky, kdekoliv na těle. Dalšími komplikacemi provázejícími toto onemocnění jsou zánět očí, hepatitida a velmi silná únava.
Jak mohou pomoci některé přírodní látky v léčivých rostlinách
Mohou pomoci tak, že posílí imunitní systém a organismus se pak může o něco lépe vyrovnat s atakem nebezpečné bakterie. V tomto ohledu jsou vhodné látky ze skupiny adaptogenů. To jsou doplňky stravy, které různými mechanismy působení zvyšuji naši odolnost nejen během onemocnění, ale také při rekonvalescenci, při těžké fyzické práci nebo vyčerpávajícím stresu a napětí. Z těch lze doporučit kombinaci ženšenu (ženšen všehoj) a echinacey (třapatky nachové).
Ženšen
patří mezi nejoblíbenější léčivé rostliny z cizích krajů. Můžeme ho najít v řadě přírodních přípravků, v minulosti byly na našem trhu i volně prodejné léky s ženšenem.
Adaptogenní efekt ženšenu je přisuzován změnám v absorpci kyslíku tkáněmi a přechodné změně v metabolismu cukrů a tuků. Dále zvyšuje činnost mozku a pomáhá k udržení psychické rovnováhy. Tím, že chrání organismus proti vyčerpání a posiluje adaptační mechanismy, chrání nemocného vůči stresu. Pomáhá nás udržet bdělé, ovšem ne za cenu nežádoucích účinků při užívání stimulačních látek, jako je například kofein.
Třapatka (rudbekie) nachová
ještě více známá pod obvyklým obchodním názvem Echinacea (latinsky Echinacea purpurea). Je to mohutná, vytrvalá rostlina.
Jako rostlinná droga se z ní používají kořen, listy i nadzemní části rostliny. Princip jejich působení na podporu imunity spočívá v tom, že stimulují fagocytózu (fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky).
Je řazena do skupiny přírodních látek označovaných jako tzv. adaptogeny. Echinacea se doporučuje užívat při prvních příznacích nachlazení a měla by se dále užívat sedm až deset dnů. Jako možné nežádoucí účinky je možné uvést alergie na tuto rostlinu, gastrointestinální potíže, sucho v ústech, ústní vředy a nespavost.
Ovšem ženšen či třapatka nachová nejsou jediné rostliny, o kterých je možné se v souvislosti s léčbou lymeské boreliózy zmínit.
V průběhu doby si na základě studií a výzkumů vědci vytipovali některé léčivé rostliny, které by se mohli stát slibnými pomocníky v boji proti této obávané nemoci.
Další léčivé rostliny doporučené při léčbě lymské boreliózy
Jedná se o tyto léčivé rostliny:
- ořešák černý (Juglans nigra)
- řemdihák plstnatý známější jako vilcacora nebo kočičí dráp (Uncaria tomentosa)
- pelyněk roční (Artemisia annua)
- cist šedavý (Cistus incanus)
- šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
- kryptolepis krvavý (Cryptolepis sanguinolenta) a
- křídlatka japonská (Polygonum cuspidatum).
Podle odborníků nejsilněji působí proti bakterii Borrelia burgdoferi poslední dvě, kryptolepis a křídlatka.
Kryprolepis krvavý
je vůbec nejzajímavější rostlinou. Patří do čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Původním domovem je v západní Africe, kde si získala velkou oblibu jako tradiční prostředek proti malárii. Zpracovávají se z ní kořeny, které se také mimochodem používají jako zdroj žlutého barviva. Nejdůležitějšími obsahovými látkami jsou indochinolinové alkaloidy. Odborníky bylo zjištěno, že různé extrakty této léčivé rostliny mají antimikrobiální vlastnosti proti řadě mikrobiálních druhů (například některé grampozitivní nebo gramnegativní bakterie). Obsažené látky působí rovněž protizánětlivě. Někteří vědci dokonce uvažují o tom, že by látky, obsažené v rostlině mohly pomoci v boji proti rakovině. Největší naděje vkládají do hlavního alkaloidu, kryptolepinu.
Štětka lesní
je také jednou z léčivých rostlin, o kterých odborníci uvažují jako o pomocníku při léčbě boreliózy. Patří mezi méně známé léčivé rostliny. Patří do čeledi štětkovitých (Dipsacea). Přesto, že není příliš známá, pokud na ni narazíme, jistě si ji všimneme. Může dorůst až výšky dvou metrů a na vrcholu je zakončena výrazným květenstvím, označovaným botaniky jako strboul (latinsky capitulum). Je to vlastně hlávka, jednoduché hroznovité květenství, z kterého vykvétají světle fialové až bílé kvítky.
V lidovém léčitelství je s oblibou využívána při některých příležitostech, jako je doplněk léčby revmatických nemocí a dny (pro svůj močopudný efekt) nebo nemocech gastrointestinálního traktu. Nicméně používá se i zevně při různých kožních onemocněních, jako například rozpraskané pokožka nebo lišej (což ji lidový, obecný výraz pro různé nežádoucí změny na pokožce).
Prevence
Prevence proti klíšťatům roznášecím mimo jiné lymeskou boreliózu, je celkem známá: vhodný oděv, chodit po cestách a vyhýbat se zarostlým místům, zbytečně hmyz nedráždit a v případě podezření si u alergologa ověřit, zda nejste alergičtí na bodnutí hmyzu.
Jako doplněk celkové ochrany je možné i na oblečení či kůži kápnout čajovníkový olej, jehož aroma hmyz odpuzuje.
Prevenci je možné posílit užíváním doplňků stravy se zesíleným obsahem vitamínů ze skupiny B, zejména vitamínu B1 – thiaminu. To platí hlavně při pravidelném užívání, protože pak zůstává v organismu vyšší obsah přírodního vitamínů B. Thiamin (i ostatní vitamíny ze skupiny B) prostupuje póry v pokožce našeho těla a zanechává specifický pach, který je pro klíšťata a další hmyz (komáři, ovádi, mouchy) velmi nepříjemný. Tyto vitamíny také ovlivňují vlhkost kůže – méně se potíme a tím o nás klíšťata ztrácejí zájem, protože preferují vlhkou a tenčí kůži. Jako spolehlivý zdroj těchto vitamínů lze uvést pivovarské kvasnice Na trhu jsou ale i k dostání speciálně sestavené směsi, jak pro dospělé.
Klíšťata (a další hmyz) pomáhají odpuzovat i látky obsaženém v čajovníkovém (tea tree) oleji. Stačí kápnout několik kapek na kůži či na oděv před vycházkou do přírody.
Hmyz je odpuzován pachy některých dalších přírodních látek, jako je čajovníkový olej. Dají se použít, zejména v místnostech, éterické oleje z levandule, máty či citronu. Hmyz ale odpuzuje i aroma více rostlin – meduňky, měsíčku, bazalky, rozmarýnu, česneku, šalvěj, yzop a celá řada dalších. Je ovšem třeba zdůraznit, že jak vitamíny B, tak čajovníkový olej (případně zmínění léčiv rostliny) posilují ochranu před klíšťaty, nelze se spoléhat jen na ně samotné!