Kolik stresu jsme schopni unést?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Termín stres dnes používáme u širokého spektra situací – když nám třeba zvoní telefon, zatímco máme na druhé lince jiný hovor, až k pocitům, spojených s enormním nárůstem pracovního přetížení nebo úmrtí milované osoby.

Stres můžeme chápat jako stav nebo pocit, který zažíváme tehdy, když požadavky prostředí nebo situace přerůstají naši osobní nebo sociální možnosti se s touto stresovou situací vypořádat. A přitom, každý z nás je jinak a v různé míře obdařený schopností umět se vypořádat se zátěžovými situacemi – to, co jeden umí bravurně zvládnout, druhému člověku může způsobit značnou dávku úzkosti nebo stresu. Někoho rozhodí výtka nadřízeného a vnímá to jako silnou stresovou situaci, jiný nad tím mávne rukou a situaci zvládne vyřešit jinak, jak vnitřně, psychicky, tak v rámci svých sociálních sítí a interakcí (např. konzultací s nadřízeným, ventilováním s kamarády), zaměřením se na pracovní výsledky apod.

Svou roli zde sehrává i řetězení různých náročnějších situací, které sami o sobě nepředstavují výraznou zátěž. Když třeba nastupujeme do nového zaměstnání, je to pro nás nová a vzrušující situace, jistě spojená i s určitou dávkou očekávání, nervozity („jak se mi podaří zapadnout?, jací budou kolegové, šéf?, jak mi to půjde?, udělám dobrý dojem?“). Jistě se nám podaří se s danou situací vypořádat mnohem lépe, je-li to jediná větší změna v naším dosavadním životě, který je jinak stabilní a v pozitivním ladění. Když bychom však začínali v novém zaměstnání a zároveň se stěhovali do nového bydlení, zatímco je náš životní partner hospitalizovaný nebo nemocný a na byt máme uloženou hypotéku, pak už může být horší se s tímto „balíčkem“ vypořádat.

Člověk během běžné každodenní rutiny někdy musí zvládat větší nebo menší zátěžové situace spojené s prací, školou, rodinou, chodem domácnosti a různými jinými situacemi, mezi kterými musí umět balancovat, třídit je do priorit, některé řešit hned, jak se objeví, u jiných si naplánovat řešení na později (a nezapomenout na ně). Naše vnitřní struktura osobnosti a povahové rysy nám v mnohém můžou být nápomocny, kdy nám třeba naše vlastnost systematičnosti, umění si zachovat „chladnou hlavu“, komunikační dovednosti a jiné naše vlastnosti můžou pomoci zvládat různé každodenní povinnosti. Větší míru stresu však může prožívat jedinec, který má víc tendence k úzkosti, sociální plachosti, a třeba i taková činnost, jako je jít si koupit jízdenku do přeplněné haly vlakového nádraží, může pro něj znamenat ohromnou psychickou zátěž.

Kolik stresu jsme tedy schopni zvládnout?

Podle své známé teorie životních událostí sestavili T. H. Holmes a R. H. Rahe dotazníkovou metodu měřící hlavní stresogenní životní události. Chtěli tím zjistit, do jaké míry se stres podepisuje k rozvinutí různých zdravotních komplikací a tělesných nemocí. Sestavili tak žebříček 43 různých typů zátěžových situací a seřadili je od té nejvíce stresující až po tu, která z dané skupiny situací vyvolává nejmenší stres. Každá ze stresogenních situací má tedy různou „váhu“. Čím víc některé z daných událostí člověk zažívá, a čím mají vyšší hodnotu, tím se zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí nějaké zdravotní komplikace na úrovni somatického zdraví.

Opět je potřeba podotknout, že každý z nás jsme jiný a na různé situace reagujeme odlišně. Proto i toto měřítko slouží především k identifikaci potenciálního rozvinutí potíží spojených se stresem na úrovni somatického a psychického zdraví – vysoký krevní tlak, poruchy kardiovaskulárního systému, žaludeční vředy, deprese, úzkostní poruchy, osobnostní nebo vztahové potíže apod.)

Škála stresu

Pro zjištění míry psychické zátěže vyberte ze seznamu životní události, které jste za posledních 12 měsíců zažili a sečtěte jejich hodnoty. Když jste například některou situaci za poslední rok zažili dvakrát, připočtěte ji taky do seznamu dvakrát.

Zdroj: Christopher Tennant and Gavin Andrews. A Scale to Measure the Stress of Life Events. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 1976, Vol. 10, No. 1 : Pages 27-32; The Social Readjustment Rating Scale“, Thomas H. Holmes and Richard H. Rahe, Journal of Psychosomatic Research, Volume 11, Issue 2, August 1967, Pages 213-218, 1967, Elsevier Science Inc.

Vyhodnocení:

Sečtěte celkovou hodnotu za jednotlivé události, které jste za poslední rok zažili.

Jak bojovat proti stresu?

Když vám vyšel výsledek v hodnotách střední nebo vysoké úrovně rizika rozvinutí zdravotních komplikací způsobených stresem, je na místě o sebe víc dbát, a vyhýbat se dalšímu hromadění jiných krizových nebo zátěžových situací. To se však často mnohem snadno řekne, než udělá. Situace, jako je stěhování, odchod do důchodu, odchod dítěte z domu za studiem nebo jiné, jen stěží můžeme ovlivnit. Co však můžeme v podobných situacích dělat, je naučit se posilovat naše vlastní schopnosti řešit konflikty, zátěž, naučit se používat obranné a pozitivní způsoby k vypořádávání se s povinnostmi, nebrat si na sebe přílišný počet úkolů a umět je delegovat, naučit se odpočívat, relaxovat, věnovat se svým koníčkům, setkávat se s blízkými, přáteli.

Je potřeba si pamatovat, že stres může podnítit vznik různých vážných zdravotních problémů i úmrtí, např. v důsledku selhání srdce, potíží s kardiovaskulárním systémem apod. V případě výrazných nebo déletrvajících potíží je vhodné kontaktovat odborný zdravotnický personál, lékaře nebo ambulanci klinické psychologie.