Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Učení se cizím jazykům poskytuje dítěti rozvoj základního povědomí o světě vůbec, rozšiřuje učební kapacitu dítěte, rozvíjí jazykové a verbální zručnosti, formuje a propojuje již získané znalosti a rozvíjí schopnosti pro další budoucí směřování, fungování a úspěch v dospělosti. Již první roky věku dítěte jsou formující z hlediska vývoje a zdokonalování mozkových struktur zejména rozvoj myšlení a učení.
Dítě by během prvního roku mělo přicházet do kontaktu zejména s mateřským jazykem, kdy zhruba v 8. měsících je z hlediska vývoje řeči senzitivní stadium, kdy dítě pojme základní strukturu jazyka, kterému je vystaveno. Ideálně je to tedy mateřčina. Dítě již v útlém věku slyší daný jazyk, jeho melodii, „barvu“, fonetické danosti apod. a to mu poskytuje základ naučit se tento jazyk ve stejném rozsahu používat. Proto je pak pro staršího jedince jednodušší naučit se třeba angličtinu nebo mandarínskou čínštinu i s daným přízvukem. Děti mladší deseti let nemají ještě plně zformované striktní názory na svět a jeho fungování a jsou dychtiví po poznání. Mozek je tak plně připraven pojmout nové informace ve velice krátké době a rychlém procesu právě v tomhle raném věku. Proto předškolní a mladší školní věk je ideální období pro začetí výuky cizích jazyků.
Podle některých studií v této oblasti se ukazuje, že čím víc se jedinec věnuje výuce cizího jazyka, tím víc se z něj uchová v paměti. Proto se ukazují i lepší výsledky, když tato výuka probíhá řádově ve dnech, než-li, když se jedinec navštěvuje kurz cizího jazyka třeba jen jednou za týden. V podmínkách základních škol je proto dobré a z hlediska výuky cizích jazyků potřebné, aby byl předmět vyučován ne-li denně, tak alespoň třikrát v týdnu. Základní školy s jazykovým zaměřením mají v tomhle směru nadběhnu to, protože poskytují kontakt s cizím jazykem takřka na denní bázi. Takovéto prostředí může velice napomoct rychlejšímu rozvoji jazykových zručností. Navíc pozitivní odezvy u dítěte podporují jeho motivaci co následně opět zlepšuje jeho učení se jazyku.
Učení se cizímu jazyku pomáhá dítěti rozvíjet jeho komunikační zručnosti a jeho verbální projev vůbec. Dítě se tak učí vyjadřovat své názory, postoje, učí se komunikovat a navíc, zlepšují se tak i výrazové odstíny, gramatické struktury, které můžou být u cizího jazyka odlišné od mateřčiny; dítě se učí cizí jazyk odposlouchat, což je důležité, aby vstřebalo jeho fonetickou stránku, melodii řeči cizího jazyka, která je rovněž jiná. Dítě má tak lepší předpoklady, že nebude mluvit s výrazným akcentem, např. anglicky se silným českým přízvukem apod. Navíc, porovnávání slov různých jazyků, jejich význam a gramatické struktury zvyšují kognitivní schopnosti dítěte a tyto poznatky a schopnosti tak může dítě využít i při jiných předmětech jako je např. matematika, přírodověda apod., protože výuka cizímu jazyku pomáhá rozvíjet nejen slovní zásobu, ale i myšlení vůbec. Rozvíjí schopnost číst, vytvářet nové způsoby vyjádření.
Na druhé straně je však nevyhnutné přizpůsobit výuku cizích jazyků samotnému dítěti. Mnoho rodičů jen v důsledku samotného trendu a pokroku doby dítě zapíše do jazykového kurzu nebo jazykové třídy, ačkoli samo dítě buďto není motivováno, nebo ve verbálních schopnostech zaostává. Víc se tak můžou prohlubovat komplikace, které z takovéhoto unáhleného rozhodnutí můžou vyplývat. Nejlepší cestou je se přizpůsobit dítěti samotnému, vypozorovat, zda má tendenci k snadnému pracování s jazykem, verbálním projevem a zda ho daný cizí jazyk zajímá a baví ho. Výuka cizího jazyka tak dítěti poskytne širší pohled, poskytne porozumění o různorodosti kultur a lidí. Je tak tedy vyšší předpoklad, že jedinec pak bude otevřenější různorodosti, nebude rigidně lpít v stereotypech či předsudcích a cizí jazyk mu tak otevře moře možností k praktickému využití i osobnímu růstu.