Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V poslední době často slyšíme a čteme o emoční či emocionální inteligenci, vzájemném respektu a pochopení, o prospěšnosti a důležitosti lidských vztahů a podobně. Mnohdy při čtení těchto článků a knih můžeme zapomenout, že to, o čem pojednávají, se týká i nás samých. Ale co je vlastně emoční inteligence v praxi? A čím může být pro vás? Jak pravděpodobně víte, máme jako mnohorozměrné bytosti všichni k dispozici kromě racionální mysli i emoce a instinkty, neboli také hlavu, srdce a tělo. Hlavu s jejími myšlenkami všichni známe a hojně ji ve své práci i osobním životě využíváme. Co to však znamená pro vás osobně?
Víte například nyní, kde vám vaše hlava stojí? Kde jste, když jste ve své hlavě, ve svých myšlenkách či představách? Máte ji opravdu na krku? Doporučoval bych na chvíli zastavit čtení těchto řádků (neboť jde jen o další příval informací do vaší mysli) a zvednout ruku či dokonce ruce obě a dotknout se své hlavy (předpokládejme, že ji máte). Jaký je to vjem? Dotýkáte se i obličeje? Jaké to je, promnout si svaly na obličeji, uhladit si vrásky na čele, zacvakat čelistmi, zatahat se za vlasy, udělat grimasu? Pokud jste se nezastavili a jen si řekli, ano, to je zajímavé, to třeba někdy zkusím, znovu vám nabízím možnost, abyste tak učinili – na chvíli si dejte pohov a dotkněte se své hlavy a nechte k sobě přicházet proud vjemů a pocitů. Prociťujte pevnou lebku i kůži, jež ji pokrývá. Během čtení těchto řádků můžete třeba nechat spadnout bradu až k hrudi (můžete sice vypadat jako člověk neandrtálský – v lepším případě – ale možná to stojí za pokus). Pokud jste tak udělali, můžete nyní mnohem více cítit, čeho by se emoční inteligence také mohla týkat. Nemusí jít jen o informace o pocitech (tedy slova, jež krmí naši racionální mysl), ale o pocity samé (tedy vjemy, přímé vnímání toho, co se děje právě teď).
Podobně můžete postupovat i u srdce či jakékoliv jiné části těla – víte vůbec, že máte srdce, cítíte ho právě teď? Jak bije ve vaší hrudi, jak vámi stále proudí život? Uvědomujete si, že máte tělo, které za vás 24hodin denně těžce pracuje? Leží nebo sedí? Kde a jak? Máte rovnou páteř nebo sedíte shrbení? Je vaše tělo utahané nebo nabité energií? Dýcháte? Nedýcháte? Pohybuje se vám břicho, když dýcháte? Jste si vědomi toho, co se právě teď děje? Jaké máte myšlenky a pocity? Tento článek může být pro vás experimentem a žít při čtení i něco jiného než jen naplnění dalšími daty či ukrácení času. Prožít prosté uvědomování si toho, co se děje právě nyní, v přítomném okamžiku. Protože bez tohoto základního uvědomění pro vás mohou být knihy o chápání vlastních emocí nebo druhých lidí jen hračkou pro velké děti, která je nyní moderní.
O důležitosti emoční inteligence v protiváze oproti klasicky vnímané inteligenci ví dnes už prakticky každý, kdo se zabývá oblastí lidských zdrojů, rozvojem osobnosti nebo zdravým životním stylem. Jenže emoční inteligence je především proces. Proces objevování sebe sama, což zní velice vznešeně, ale je tím míněn o zcela přízemní uvědomování (proces!) toho, co se děje ve vás a zároveň kolem vás. Reakce druhých lidí a vaše odpověď na tyto reakce. Jak reagujete na hezký úsměv a vlídné požádání o pomoc? Jak vy žádáte o pomoc? Jak se přitom cítíte? Dokážete sami požádat o pomoc? Co tomu brání? Co při tom cítíte? Témat je v životě, jak sami víte, nepřeberné množství. Ať jste, kde jste, jste tam ve svém těle (většinou), se svým srdcem a se svou hlavou (abych zmínil alespoň naše tři základní centra, tím neopomíjím důležitost končetin či jiných orgánů). Hotovo. A vy můžete klidně přestat číst, protože čtení vám stejně život nenahradí. Ale! Až se budete zvedat ze židle (nebo kde vaše tělo právě nyní dlí), pokuste se uvědomit si, kde jste a co cítíte… právě teď… co cítíte?
Jsem si vědom velkého množství otazníků objevujících se v tomto textu. Jejich záměrem je otevřít prostor pro vaše vnímání a prožívání, podpořit vaše zkoumání a zvědavost na to, co se děje v průběhu vašich dní uvnitř vás samých. Jsou to takové nahozené háčky, které se možná chytí něčeho, co je živé a co se pohybuje – a tak může nějaká otázka vynést na světlo uvědomění něčeho, co ve vás žilo, ale vy jste o tom nevěděli nebo to příliš necítili. Potom můžete obohatit svůj život nejen o další suchou informaci, ale o šťavnatý úlovek prožitku, byť by to bylo “jen” vnímání doteku rukou s obličejem, promnutí spánků či promasírování ušních lalůčků. A tak vás zvu, abyste po dočtení tohoto textu na chvíli zavřeli oči a velice jemně promnuli své tváře, vydechli napětí a na dvě tři minutky jen tak pobyli se zvědavým a laskavým dotykem, přímým prožitkem jedné malé části svého těla, které říkáme hlava. Možná se tak dostanete zase o kus blíž svému srdci a budete více chápat, o čem emoční inteligence také může být.