Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zácpa patří mezi sice zdánlivě banální, ale časté zdravotní problémy. Může mít i vážné následky, pokud ji neřešíme včas. Zácpa může trápit kohokoliv – dospělé i děti, mladé i staré nebo i ženy v těhotenství. Obecně je zácpa definována jako porucha vyprazdňování stolice. Odborníci uvádějí, že přibližná hranice je méně než třikrát týdně.
Zácpy existuje několik druhů. Akutní, náhle vzniklá zácpa je obvykle příznakem náhlé břišní příhody či střevní neprůchodnosti. V takových případech je třeba zásadně neužívat žádné projímadlo a okamžitě vyhledat lékaře. Jejím opakem je chronická zácpa. Ta je někdy označována jako funkční či habituální. To je vlastně nejrozšířenější forma zácpy, dochází k ní v případě výše zmíněného kritéria (vyprazdňování méně než třikrát týdně).
Příčiny zácpy
Příčin může být celá řada. Jedním z poměrně zásadních je stres a nedostatek času (nebo i pocit studu), který vede k odkládání vyprazdňování. Vůbec pocit psychické nepohody znamená po delší době trvalé narušení defekačního reflexu (nucení na stolici). Důvodem je i špatná životospráva, kdy jíme potraviny s malým obsahem vlákniny či rušíme kvůli spěchu snídani, která od rána stimuluje peristaltiku. Negativně působí i časté pití kávy či čaje. Někdy je vznik zácpy předurčen geneticky. Zácpa ovšem může být i symptomem některých nemocí (například deprese, cukrovka, snížená funkce ledvin a další), nebo nežádoucím účinkem při užívání některých léků (například některé léky proti vysokému krevnímu tlaku).
Jak na zácpu?
Rad, jak na zácpu, je celá řada. Někdo důvěřuje teplým ovocným šťávám, jiný vybraným druhům ovoce, jako například fíky či datle a někdo třeba věří panenskému olivovému oleji. V každém případě je třeba začít režimovými opatřeními. To zahrnuje pět základních pilířů, z nichž nelze žádný vynechat. Jedná se opravidelný a dostatečný pohyb, pití tekutin (cca dva až tři litry, nikoliv ovšem kávu, čaj či slazené nápoje!), zvýšený podíl vlákniny ve stravě (celozrnné pečivo, ovesné vločky, ovoce zelenina a další), rozhodně neoddalovat návštěvu toalety, pokud cítíme potřebu a konečně nacvičit si pravidelný vyprazdňovací režim. Z potravin proti zácpě je také užitečné lněné semínko, vlákninu můžeme najít i v řadě přírodních přípravků (například psyllium).
Jak již bylo zmíněno, zácpa se vyskytuje ve více podobách. Existuje i spastická zácpa (též dráždivý tračník) nebo syndrom líného střeva (inertní tračník nebo též Laneův syndrom). Spastická zácpa je charakterizována jako bolest břicha s přetrvávajícím pocitem nedostatečného vyprázdnění. Syndrom líného střeva postihuje spíše ženy a zhoršuje se s postupujícím věkem. |
Zácpa v těhotenství
Zácpa je rovněž běžná v těhotenství, během celého jejího období. Je to zapříčiněno sníženým napětím a pohyblivostí střev (příčinou je progesteron). Později dochází i k tlaku rostoucí dělohy a sníží se napětí břišní stěny. To vše je často doprovázeno nadýmáním (vhodný je fenyklový čaj).
Zácpa u dětí
Samostatnou kapitolou je zácpa u dětí. Projevuje se u nich, kromě obtížného vyprazdňování, bledostí, sníženou chutí k jídlu či bolestmi břicha. Příčiny jsou víceméně podobné jako u dospělých – nevhodné složení stravy, oddalování vyprazdňování (ať už z pocitu studu či jako důsledek nucení na nočník), stresu či jako odraz rodinných problémů. Za zácpou ovšem může stát i porucha střeva. Toto vše, až na poruchu střeva, je třeba pomalu a pečlivě odstranit – úpravou stravovacích návyků, nácvikem pravidelného vyprazdňování (u menších dětí nenásilná výuka „návštěvy“ nočníku) a promluvit s dětmi o rodinných problémech. Pokud to ovšem nepomáhá, či se objevuje krev ve stolici či dítě vyprazdňování bolí, pak je třeba co nejdříve navštívit lékaře.
Zácpa u batolat může znamenat i poruchu inervace sestupného tračníku a konečníku (odborně Hirschprungova choroba).
Co na zácpu?
Je si ale třeba také uvědomit, že zácpa může některé noci zhoršit. Nebezpečné může být také zvýšení nitrobřišního tlaku samo o sobě, což má za následek poruchy v kardiovaskulárním systému. Jako příklad takových chorob lze uvést hemoroidy, varixy, cukrovku, některá onemocnění ledvin a další. V klasické léčbě se používají dva druhy laxativ. Pozor je třeba si dát na první skupinu, kontaktní laxativa, která působí přímo na stěnu střevní (proto kontaktní) a zvyšují peristaltiku – to je naprostá většina projímadel, které si koupíte v lékárně či z přírodních látek list (či ještě silnější lusky) senny.
Zde může dojít k návyku, protože častým užíváním se poničí nervová zakončení ve stěně střeva a pacient pociťuje, jako při každém jiném návyku potřebu vyšší dávky a častěji ji opakovat. Může také, díky častějšímu vyprazdňování dojít k nenápadné ztrátě minerálů, jako jsou draslík a sodík, což má za následek negativní ovlivnění rovnováhy vnitřního prostředí v našem těle.
Šetrnější jsou osmotická laxativa, která vážou vodu a tím zvyšují svůj objem ve střevě a tím stimulují střevní sliznici k produkci hlenu, vody a elektrolytů, což má za následek lepší vyprazdňování. Jsou podstatně šetrnější a patří k nim lactulosa či nerozpustné a nevstřebatelné hořečnaté a sirné soli.
Zácpu může zlepšit i užívání přírodních přípravků. Kromě již zmíněného psyllia, které obsahuje dostatek vlákniny, lze z bylinek uvést zeměžluč, máta, měsíček či fenykl. Z kombinovaných přípravků lze zmínit zeměžlučovou směs.